Hráč

Za prvé si myslím, že je tenhle film hodně nadhodnocený. Za druhé, ten film je suchý jako když do něho měsíc pere slunce, nepřišlo žádné osvěžení, ani nic, co by mě začalo bavit. Celkem nudný film s nikým kdo by tu nudu dokázal protrhnout, ale tím nemyslím jen herce, ale i scénáristy, režiséra, takhle se mně to prostě nelíbí. Tim Robbins byl ten nejsušší. Tenhle film u mě získal snad jen minusové body. Nevidím osobně jediný klad, který by mě přesvědčil o dobré průměrnosti filmu. Už nechci, děkuji. (31.05.2013)

Ako pise Tetsuo, mozno film aj cerpal z La Nuit Americaine, ale hlavne je to taka slusna Hollywoodska sebareflexia, dialogy na urovni, nuda nehrozila ani v strede, Robert Altman /Svatba 1978, Gosford Park/ natocil teda dalsi slusny film : 77 % (18.10.2016)

Satirická kritika Hollywoodu plná odkazů na slavné filmy (namátkou třeba M nebo Freaks) a obsazená mnoha slavnými herci, kteří zde někdy mají i jenom malý štěk (třeba ta úžasná role Julie Roberts a Bruce Willise, která do celého poselství filmu úplně nádherně zapadá). Navíc je to většinou chytře napsané a první polovina mě i docela zaujala. Strašně bych chtěl dát víc, ale bohužel to na vyšší hodnocení nevidím. V druhé polovině to začne ztrácet dech, děj mě bůhvíjak neoslovil a ačkoli je zde pár skvělých scén (třeba ta úvodní se mi líbila), ani tak z toho filmu nemám nějaké silnější dojmy. Rád jsem to viděl, má to co říct, ale zas tak mě to nenadchlo. Možná je chyba, že jsem čekal něco ve stylu Americké noci, přičemž tohle s ní má společné snad jen filmařské zákulisí, tudíž jsem byl trochu zklamán. Třeba Hráče docením někdy v budoucnu po druhém zhlédnutí, možná taky ne, protože se tu opět projevuje, že Altman nemá moc cit pro tempo, ale prozatím to na víc lepší 3* nevidím. (05.03.2021)

Posledny ´velky´altmanov film ironicky kritizujuci eru noveho hollywoodu s genialnou uvodnou oseminutovou scenou bez strihu, ktoru neskor parafrazoval a mozno este lepsie natocil mitsuo yanagimachi v who is camus anyway (vcitane ´rekurzivnych´ dialogov dvoch postav komentujucich filmy s maximalnymi dlzkami scen bez strihov) (09.04.2007)

"Hráč" je bonboniéra, kterou si darovali lidé z filmové hollywoodské branže. Všichni ostatní mohou jen okukovat obrázky celé směsice různých bonbónů, které v této obrovské krabici jsou, aniž by poznali jejich skutečnou chuť. Počínaje prvním třisekundovým záběrem na klapku, která divákovi snadno unikne, a konče poslední hláškou o váznoucí dopravě, film říká stále jedno a totéž: Je to hra a je to zábavná hra. Scénárista, režisér, producent, herci - všichni tu hrají samy se sebou i s divákem. Množství velikonočních vajíček (easter eggs) kutálejících se po celém filmu by stačilo na guinessovu omeletu. Mám na mysli všechny ty aluze - odkazy na slavné filmové příběhy - fráze a scénky napovídající a navádějící diváka tam, kde ho film chce mít. Množství filmových plakátů na zdech s výřečnými názvy, karaoke text, rekvizity z různých filmů, věty jako "You talkin' to me?" (Travis Bickle z Taxikáře), scénky jako identifikace vraha (Nepravý muž Hitchcocka), Bruce Willis hrající sám sebe hrajícího ve filmu - to vše tak okatě pomrkává na diváka, že si toho nevšimne jen slepý. Lze také říci, že "Hráč" je film-matrjoška neboli několik filmů v jednom, hlavním z kterých je samozřejmě úvodní osmiminutová sekvence bez jediného střihu, ve které je shrnutá celá podstata a způsob fungování Hollywoodu jako továrny na sny. I v této scéně zazní několik odkazů na další bezstřihové scény z různých filmů, z kterých je nejvíce obdivován začátek filmu Orsona Wellesa "Dotek zla" (scéna je ke zhlédnutí prozatím zde: Touch of Evil Opening Shot - http://www.youtube.com/watch?v=Yg8MqjoFvy4). Kromě úvodní klapky je dalším klíčem k filmu otočení se producenta Griffina Milla na kameru po přečtení pohlednice a výslech na policejní stanici, kde Millovi nebo přesněji samotnému Timu Robbinsovi herci kolegové sborově říkají "One of us, one of us" - Jsi jeden z nás (hláška z filmu "Freaks", 1932). "Hráč" straší a napíná diváka jen proto, aby lépe vynikla moc producenta. Jak napsal ve svém komentáři uživatel petaspur - "On je Bůh a jemu nikdo vyhrožovat nebude". Je to však Bůh, který slouží zájmům a přáním diváků, protože je a bude Bohem jen pokud diváci budou platit za jeho filmy. (09.11.2011)

Parádní scénář typu Uroboros, kdy si hlavní postava prožívá příběh, který odmítla jako producent na papíře od nějakého spisovatele, aby nakonec skončila přesně tam, kde začala, bohužel dojíždí na o mnoho delší stopáž, než by bylo zdrávo. Nad průměr to nakonec strhává Tim Robbins, který hrál špičkově. 70% (01.08.2017)

50. Zlatý Glóbus za rok 1992 - cena (2) - *Nejlepší film (komedie / muzikál), *Nejlepší herec (komedie / muzikál) - Tim Robbins + nominace (2) - Nejlepší režie - Robert Altman, Nejlepší scénář - Michael Tolkin (13.12.2008)

Pan producent Mill by mě asi nepochválil za můj komentář, který je delší než pětadvacet slov, ale to snad nevadí... :-) Nabízí se určitá paralela se Sunset Boulevardem - stejně jako u Wildera vidíme odvrácenou stranu úsměvy zářícího Hollywoodu, jen s drobným posunem: uhnízdění ve vlastním světě nahrazuje tzv. máslo na hlavě a strach ze ztráty hřejivého pocitu. To je ale pochopitelné, tato svébytnost alespoň zaručuje snadější zapadnutí do mozaiky mého oblíbeného subžánru - filmařských autoreflexí. Oba filmy se mě dotýkají víceméně stejně, Hráče bych ale doporučoval více. (Billy, odvedl jste maximum, nicméně zobrazujete Zlatou éru, která už současným divákům není moc blízká, zatímco kolega Altman se svojí troškou do mlýna přichází v momentu, kdy se myšlení jeho současníků, zobrazujících především temnější stránky života, dokázalo plně aklimatizovat v mysli obecenstva.) Podobně jako u mého předchozího setkání s Altmanem platí konstatování, že "takhle to asi nějak bude" - množství hvězd, které se dostanou či dostaly do podobné šlamastyky jako zde náš Griffin, nevidí ani astronomové ve svých teleskopech. Není náhoda, že podobně jako ve výše odkazovaném snímku se účastnilo natáčení mnoho lidí z branže, vědomi si toho, že "proč by měli hrát, pro peněz pár", jak zpívala jistá socialistická rocková skupina. V tomto případě jsou právě herecké výkony silnou stránkou - především Tim Robbins v hlavní roli, ale také úsměvná camea - s ohledem na onen sarkastický hábit snímku byly prvotřídní výstupy Malcoma McDowella a Bruce Willise, kterého bych zde vzhledem k vývoji děje nečekal. Altman stejně jako jeho kolegové pojal Hráče coby prostor vyslovení se ke svým vzorům a pohrává si tak s vnímáním celku jako takového. Chvíli si tedy připadám jako ve světě Alfreda Hitchcocka (toho snímek připomíná asi nejvíce - stavbou děje nebo dialogy), mihne se tu i evropská artová kinematografie (Altman mi svým stylem přijde jako pokračovatel Felliniho, De Sicy nebo Formana, přesně v duchu jejich svérázu) a při erotických scénách prožívám stejné dusno jako v novějších thrillerech (nejen Základní instinkt, když jsme u té erotiky). Co více dodat? Fakt, že jsem si šetřil toto dílo na svůj jubilejní tisící komentář, sice zaváněl menším kalkulem, ale myslím, že tento významný milník v mém zdejším působení a vztahu, který jsem si za tu dobu ke kinematografii vypěstoval, je zde umístěn zaslouženě. :-) Sympatický komentář: lupucanis. 100% (16.01.2011)

Ach, ty zpropadené, zaručeně hollywoodské konce ... Nic je neohrozí, prosadí si svou navzdory tomu, že kupříkladu vázne doprava - počítají se všemi možnými i nemožnými komplikacemi. Zpočátku vznikne trochu neladný chaos, neboť není vůbec lehké zorientovat se v nadměrném množství postav a rozeznat, co je důležité - ale když se příběh ustálí a rozehraje po všech stránkách zajímavou zápletku, v podstatě není nač si stěžovat ... za neobyčejně drzou a výsměšnou pointu musím přihodit čtvrtou *. (27.03.2012)

I když se jedná o starší snímek, který jsem viděl teprve nedávno, tak satira na happyend je tak nadčasová, že funguje i po letech. Já jsem se bavil, pohodový film s "kriminální" zápletkou. Možná, že sonda do práce mezi producenty a scénáristy působí někdy úsměvně, tak mapování, na kterým místě je ve finále divák, je naprosto trefné. Pokud se nechceš bát-přemýšlet-čekat děsnou srandu, ale , jen si odpočinout po dlouhým dni, tak to je to pravý. (14.09.2014)

Vynikajúca krimi dráma, kde zločin nie je potrestaný. V skutočnom svete to tak je. 8/10 (05.03.2021)

Filmy z hollywoodského prostředí nijak zvlášť nemusím. Je to svět, kterým tak trochu opovrhuju, takže i když se někdo pokusí do toho vosího hnízda dloubnout, stejně za tím vidím kalkul producentů. A v případě Hráče, je to dovedené do extrému. Jako komedii to mohou vnímat nejspíš jen filmaři a jejich obdivovatelé, pro mě je to exkurze mezi samolibé snoby, egomaniaky a lidskou spodinu v příběhu, který vyznívá ne zábavně, ale značně cynicky. Umím si totiž představit, že je to taková matrjoška. Že je to skutečný příběh, zabalený do vyprávění o tom jak někdo napsal příběh o ... . I když to nebylo hloupé, po obsahové stránce mi takový film vůbec nesedí. Vysloveně z toho na mě řve, jak se ti hvězdami poprášení pasáci, smějí do ksichtu nejen zákonu, ale i nám obyčejným lidem. Cítím v tom potměšilost. Mohl bych to brát s nadhledem, je to přece jen film... ale instinktivně, na základě mnoha indícií...nejspíš to jen film není...resp. nebyl. (08.05.2022)

Hráč je asi nejzajímavější v tom, že zde hraje spousta hollywoodských hvězd, které hrají sami sebe. Vedle toho se postavy (producenti, režiséři,herci, scenáristé) baví o různých, většinou skutečných filmech a různě na ně narážejí. Což, když jste filmový fanoušek a zajímáte se o filmy, tak je to čistá radost se na Hráče koukat. Příběh není zrovna dvakrát nejrychlejší a spíše si plyne vlastním trochu pomalejším tempem. Nechci tím říct, že bych se nudil. Zápletka mi přišla celkem zajímavá, jen to možná někdy až moc brzdily některé dialogy postav, když se bavili o něčem ně zcela důležitém. Hlavní hrdina se do situace v jaké je dostane trochu omylem. Ale pak se obrátí v podstatě v jeho prospěch a chvílemi jsem si říkal, že má z pekla štěstí. Což tak asi mělo být. Konec filmu mi přišel rovněž zajímavý a byla to příjemná třešnička na dortu. Škoda, že ten dort byl tak malý a už jsem jedl lepší. 7/10 (26.01.2021)

Film má v sebe zaujímavé prvky, ktoré si len tak človek nevšimne. Jedná sa o veci súvisiace s kontextnom napr. záber na obraz z filmu M, alebo Hitchcockov obraz na stene, filmový "trhák" s Robberts a Willisom, narážka na film Sunset Boulvard atď. Čiže tieto fragmenty mi prišli zaujímavé a veľmi ma to bavilo pozerať, tak isto aj dlhé zábery bez prestrihu a postupne sa meniacu tvár Tima Robbinsa. Pomaly naberal na grády, avšak ten postup bol na dĺžku filmu veľmi pomaly a preto na vyvrcholenie nezostával už čas, skončilo to veľmi biedne a neuspokojivo. Niečo chcel režisér ukončením filmu o hollywoode povedať, ale ja asi neviem, či som to správne pochopil, niečo s etikou vo svete Hollywoodu, ale mňa to neuspokojilo. Osobne nerozumiem nominácií na oscara za scenár, nakoľko bol pomerne plytký a jednoduchý, bez waw efektu. Niečo, čo film však veľmi dobre zachytil je pochmúrnu dobu Hollywoodu v štýle 50 rokov. Teda, aspoň ja som mal z toho taký film noirovský pocit, Ale to už nieje vec scenáru ale réžie, kamery, strihu atď. (03.12.2019)

Hollywood = "mekka andělská." Nikdo se neodváží zlomit vaz tohoto oslnivého, mytického místa. Kde smrt není překážkou, přívažkem na noze. Pod perským kobercem se krev rozlitá ihned zamaskuje. Pohár s elixírem - "talent bez poskvrnky" je mocná figura. Nenahraditelné jsou party triků a fíglů, párty a partie všeho druhu. Havran černý sic mává, roztahuje křídla, ale tvrdě naráží na mramorová podlaží, když lišákovi z úst peříčka nečouhají, jen modrá nebesa se zpod růžového pozlátka provokativně uculují. (30.12.2018)

Já v tom tu sžíravou satiru ani při opakovaném zhlédnutí po letech ne- a nevidím, spíš jen poloobdivné kolegiální pošťuchování a malinko samožernou snahu oslnit bez debat virtuózním řemeslem, citačními orgiemi, záplavou hvězd a scénářem zkonstruovaným tak promyšleně, až místy ztrácí dramatický tah, zato ovšem dává divákovi spoustu možností, jak se rozplývat nad vlastním rozhledem a intelektem – takový sofistikovanější midcultíček. Podvakráte jsem se lehce pobavil a tu a tam uznale pokýval hlavou, potřetí už si pustím leda tak úvodní záběr. (15.01.2019)

Jedna z nejlepších ironických "moralit" o Hollywoodu. Všechno je obráceně, naopak, na hlavě, vítězí ten, kdo nejlépe počítá. Po třetím zhlédnutí zvyšuju skóre, je to opravdu vynikající a Altman je tady snad úplně nejaltmanovjěší (někdo to musel udělat...). (11.07.2007)

"Dobrý úspěšný film potřebuje mít napětí, smích, srdce a šťastný konec." Něco podobného řekne hlavní postava ke konci filmu. Tvůrci jakoby se do něj snažili dostat všechno, ale jen napůl. Komedie to rozhodně není a o napětí se taky mluvit nedá. Jako satirický pohled do zákulisí Hollywoodu s filmovými odkazy a se spoustou cameo roliček (ten film s Brucem chci vidět!) obstojí, ale do povedené pointy se táhne zatraceně dlouho. 60% (27.03.2012)

OMG. Robert Altman, bouřlivák z Továrny na sny, dokázal, že Oliver Stone není jedinou černou ovcí - Altman před dvaceti lety dokázal tak elegantně vyfuckovat celý Hollywood (obzvláště všechny ty naivní scénáristy), že se o tom mnoha dalším "hráčům" a rádoby buřičům bude zdát ještě dlouho. Atmosféru má Altmanův Hráč ne nepodobnou filmům Davida Lynche, ale funkční a v tradiční zápletkovém schématu nemusí zbytečně masturbovat nad tajemnem. Nemluvě o tom, jak krásně film vypadá - inspirace pro PT Andersona? 85 % (24.12.2012)

Dobrý film o filmu :) Nespočet filmových hvězd, které hrají většinou sami sebe a ukázka Hollywoodu a marné snahy prosadit aspoň ty dobré scénáře :) Miluji filmy z prostředí filmu, tudíž Altman u mě tímto filmem neskutečně zabodoval :) Spletitost příběhů a témat, které jsou zde nabídnuty k vytvoření. Mnoho osob a jeden "zločin", který sám vytvoří námět na zfilmování :) Všude jen samá Julia Roberts, ale pro mě byla hlavní hvězdou Cynthia Stevenson, která byla v té době neskutečná kočka ;) (15.03.2013)