Orka zabiják

Série Zachraňte Willyho znázorňuje kosatku jako nejlepšího přítele člověka, který nemá žádné záporné vlastnosti. Orka zabiják toto zvíře démonizuje takovým způsobem, že film má mnohem blíž k hororu, než k nějaké dobrodružné výpravě za velrybou, což je sice plus pro atmosféru, ale velké mínus pro biologickou přesnost. Nejsem zrovna odborníkem přes mořskou biologii, ale pokud má divák alespoň základní znalosti v této oblasti, tak si nemůže nevšimnout těch do nebe volajících nesmyslů. Viz prohlášení kapitána Nolaha, že tenhle žralok bílý musel mít nejmíň 15 metrů čili byl v tom případě dvakrát delší, než největší ulovený exemplář, vskutku zajímavé zjištění. Dále zjišťujeme, že kosatky jsou pomstychtivé krvelačné bestie bez nepřítele a jejich síla si poradí i s ledovými krami o váze několik tisíc tun :-). Je to bohužel smutný fakt, který sráží film o 1* dolu, ovšem i tak je to kupodivu koukatelný snímek s velkým počtem pozoruhodných záběrů. Postavy mají cíl a nějaký vývoj a hudební podkres Morriconeho je rovněž skvělý. 65%. (30.11.2012)

Musím říct, že tento film se v době natočení snažil těžit na úspěchu Čelistí. Podle některých se to povedlo, podle jiných vůbec. Mně osobně tento film velmi zaujal a patří hned po již zmíněných Čelistech k nejlepším filmů, co se zvířecí tématiky týče. Již v útlém dětství jsem si Orcu zamiloval a dodnes se k ní rád a často vracím. Již samotný úvod diváka okouzlí nádhernými podvodními záběry a to nejenom na samotné kosatky. Tvůrcům se však kromě toho podařilo do tohoto filmu přenést i dosti pochmurnou a místy až dojemnou atmosféru. A právě ona se ukázala býti tím nejvhodnějším stavebním kamenem, pro pevný základ kostry samotného příběhu. Smrt samice může mít pro slabší povahy neblahé účinky, ale bylo potřeba diváky zasáhnout co nejcitlivěji hned v úvodu, aby se dokázali co nejlépe vcítit do „mysli“ pomstychtivého samce (pokud to tedy vůbec jde. A to hlavně proto, že postava kapitána Nolana asi moc lidem po chuti nebude. Rozhodně to není žádný sympaťák, což ovšem neznamená, že i on si nenašel nějakého toho příznivce. Souboj „Davida a Goliáše“ tak mohl začít a divák byl svědkem stupňující se agrese samce, který díky své inteligenci systematicky ničil nejen rybářské městečko, ale především psychiku svého soupeře. Zda by to bylo skutečně reálné, to musí každý posoudit sám, nicméně ve filmu je jak známo, dovoleno vše. Když k tomu navíc připočítám skvělou závěrečnou třetinu, byl jsem nadmíru spokojený. Navíc zde musím ocenit i velice slušné herecké výkony a především podmanivý hudební doprovod Ennia Morriconeho. 80% (01.04.2017)

Když přišel v polovině 70. let Spielberg s Čelistmi, zrodil se fenomenální kasovní úspěch, který nenechal spát řadě producentů, takže v následujících letech se vyrojily četné remaky a napodobeniny většinou mechanicky vykrádající původní látku a neporovnatelně horší než byla předloha. Orka zabiják je s odstupem času patrně nejpodařenější kousek, kdy scénárista a režisér sledovali osobitou linii pomsty kytovce za zabití mláděte, a dokázali tak vnést prvky originality do tématu. Pokud se divák přenese nad fakt, že kosatka vykazuje až výjimečnou inteligenci, když provádí své rafinované kousky, jde o přitažlivou dobrodružnou podívanou. Navíc slušně zahranou - Richard Harris a Charlotte Rampling odvádějí svůj standard, což vůbec není málo. Na rozdíl od Čelistí nekončí film happyendem a potěší tak nejvíc příznivce Greenpeace a ekologické aktivisty. Celkový dojem: 65 %. (12.01.2009)

Přehnaně inteligentní kosatka, která dokáže požírat své oběti i pouhým vyskočením nad hladinu, rozpoznat své nepřátele a dokonce i jejich loď a dostat je tam, kam si přeje! No to už byla spíše blbost posádky plavit se za ní až mezi zamrzlé krátery ledu, kde je mnohem větší pravděpodobnost, že se loď může poškodit! Proto se také kosatka dočkala zasloužené pomsty, kterou jsem ji ale moc přál... Více ale doporučuji o dost starší film BÍLÁ VELRYBA, která je sice mnohem slabší na efekty, ale za to atmosféricky mnohem silnější! Avšak Spielbergovi ČELISTI zůstanou navždy nepřekonanou legendou! (09.10.2011)

„Svet sa zmenil. A tiež bohovia sa chovajú inak.“ Po premiére trháku Čeľuste (1975) chcel každý natočiť zvierací horor (Piraňa/1978, Aligátor/1980, Tintorera, žralok zabijak/1977, Posledný žralok/1981). Za najlepšiu „kópiu“ považujem Kosatku zabijak z produkcie megalomana Dina De Laurentiisa. Režisér Michael Anderson (Loganov útek s Michaelom Yorkom alebo Morský vlk podľa Jacka Londona s Charlesom Bronsonom) zvolil realistický prístup, vďaka ktorému dielo disponuje zaujímavou atmosférou (zasnený hlas rozprávačky mimo záber). Plavbu si vďaka tomu riadne užijete, ale musíte pristúpiť na pravidlá hry v zmysle, že vám nebude vadiť, že ústredné zvieracie monštrum (ale nie sú v tomto filme monštrom skôr rybári?) vypadlo zo sci-fi (sú mu pripisované vlastnosti, ktoré sú miestami už nie na hrane, ale za). Užil som si mrazivú a pochmúrnu výpravu, pôsobivú atmosféru, slušne spracované scény s kosatkou, viacero nezabudnuteľných momentov, rozumne zvolenú stopáž (ani nie hodina a pol) a výborný kasting v čele s Richardom Harrisom (Cromwell, Gladiátor), Charlotte Rampling a mojím obľúbeným Indiánom Willom Sampsonom (Prelet nad kukučím hniezdom, Psanec Josey Wales, Poltergeist 2); škoda, že nás opustil skoro a predčasne, lebo vo všetkom, v čom som ho videl, bol dokonalý. Oceňujem nemalú mieru osudovej nevyhnutnosti po vyplávaní z prístavu na otvorené more; kým postavy v Čeľustiach si veria a idú žraloka uloviť (čo neznamená, že im neurobí škrt cez plutvu), postavy v tomto filme sú zmierené s tým, že možno neprežijú. Napriek tomu to musia aspoň skúsiť (viď. hláška „Musí sa zmieriť s tým, čo mu radí jeho srdce.“). Kosatka zabijak sa do značnej miery inšpirovala legendárnym (viackrát sfilmovaným) Melvilleovým románom Biela veľryba, ale tentokrát je garde obrátené: mstí sa zviera človeku, nie naopak. Kosatku zabijaka som prvý raz videl ako dieťa, vtedy som ale frčal na explicitnejších hororoch, takže ma nudila. Až v dospelosti som ju (d)ocenil. Štvrtú hviezdu si zaslúži, aj keď chápem, že niektorým bude pripadať správanie zvieraťa prekombinované a nebudú to snímke vedieť odpustiť. Povedal by som, že je na nej významným spôsobom poznať ambicióznosť: ústrednú rolu hral oscarový herec, na scenári pracoval oscarový (za Čínsku štvrť) Robert Towne, hudbu zložil Ennio Morricone... (01.11.2004)