Klepání na nebeskou bránu

Scénář: Thomas Jahn, Til Schweiger .. Všichni jednou zaklepeme na nebeskou bránu ... pro většinu zůstává nezodpovězeno jen kdy se tak stane. Hlavní protagonisté snímku to vědí. A díky této informaci naloží se zbytkem svého života, čítajícího jen několik dní, rázně avšak zcela svobodně. Po pravdě, mnoho z nás by to udělalo podobně cílevědomě, byť ne tak bizardně, absurdně a především humorně, jak nám jejich road movie, k nikdy neviděnému moři, zobrazují tvůrci. (08.11.2005)

Sice je z toho cítit spousta filmů (Pulp Fiction, Drž hubu, Sbal prachy a vypadni), ale Němci se s tímto filmem překonali. Hodně zábavná a zajímavá jízda dvou týpků, kteří mají nevyléčitelnou nemoc a nezbývá jim příliš času, k moři, které nikdy neviděli. Oba si chtějí splnit některé ze svých nikdy neuskutečněných snů a tak se z tvrďáka a kliďase stává nerozlučná dvojka v honbě za dobrodružstvím. Hlavně ze začátku film neměl chybu a některé hlášky byly perfektní. Ale přece jenom si to po celý film neudrží takové tempo. Film bohužel postupně ztrácí a chvílemi je to takové kostrbaté a neuspořádané. Co se ovšem zábavnosti týče, tak film je velmi povedený. Některé komické situace a scénky neměly chybu! 85% (20.11.2010)

Oficiální text distributora: „Hrdiny jsou dva muži, umírající na rakovinu, kteří se rozhodnou, že si "osladí" a "opepří" poslední dny, které jim zbývají, cestou k moři.“ Tak na základě takového popisu bych tento film obešla širokým obloukem… Naštěstí jsem měla i jiné reference, takže jsem se s těmi dvěma týpky dobře pobavila. Road movie, lehce připomínající Thelmu a Louisu, a to hlavně neodbytným pocitem, který jsem měla celý film, že to s klukama prostě nemůže dobře dopadnout. Přesto to nebylo v žádném směru přehnané, lehce dojemné, místy dost vtipné… a vůbec, jedu k moři… (24.05.2010)

"Tak my klepeme na nebeskou bránu, chlastáme tequilu, jsme jasný kandidáti na rakev a ty jsi ani jednou nebyl u moře?" Já už jsem tedy u nejednoho moře byl, i teplem nijak neovlivněný Balt jsem měl možnost navštívit, ale teď toho trošku lituju. Kam já chudák pojedu na své poslední pouti? Himaláje to asi nebudou, protože tam poslední dobou nedodávají kyslík, Sýrie asi taky ne, protože mi zdravotně nedělá dobře uřezávání hlavy a do USA nechci, protože tam mám zákaz vstupu. Asi pojedu na Severní pól a budu tam do nekonečna chodit na sever a na jih, ale potřebuju parťáka do nepohody a penězi naditý kufr, aby se mi umíralo tak spokojeně jako Martinovi s Rudym. (11.02.2016)

Niekedy ma tie vysoké hodnotenia a pozitívne kritiky tak navnadia, že som potom trojnásobne sklamaný. To isté v tomto prípade. Dlhé roky ospevovaný, pre mnoho ľudí najlepší, nemecký novodobý film, pre mňa však solídna nezaujímavá a maximálne trápna sračka, ktorá sa až záverečnými pasážami vyšplhala ako tak do priemeru. Ak bol zámer tvorcov vsadiť na klišé a akože sa nad tým všetkým baviť, mne sa skôr zdá, že je to všetko myslené až primoc vážne. Ach jaj, škoda reči. U mňa 60% s odretými nielen ušami. (22.03.2008)