Jakub lhář

Čistý, ľudský príbeh muža, ktorý si vymýšľa dobré správy z fronty a šíri tak nádej... Vynikajúci Vlastimil Brodský dokázal vtlačiť svojej postave silnú humanitu. Vadila mi prílišná "televiznosť" celého projektu. Pekný film. (30.01.2017)

Bezkonkurenčeně nejlepší herecký výkon Vlastimila Brodského (zasloužený Stříbrný medvěd), remake z roku 1999 se s tímto filmem vůbec nedá srovnat. Mj. německý herec Armin Mueller-Stahl si zahrál v obou verzích - v této postavu Romana Schtamma, a v remaku z roku 1999 - prof. Kirschbauma. (25.01.2009)

Jeden z mých nejranějších nejsilnějších filmových zážitků – ještě z času otevřených trezorů. Již jako kluka mne tenkrát nadchl úžasný Vlastimil Brodský a jeho úsilí proměnit ghetto týraných, mlčenlivých bytostí v prostor naděje a víry. Po letech nesouvislého pronikání do tkáně těchto mikrokosmů se mi při opakovaném shlédnutí můj raný pocit potvrdil a rád jsem docenil, jak věrně tento skvěle obsazený film vstřebává tísnivé klima ghetta, stravující sebe sama a vyčleňující se z plynoucího času. Je to svět schoulený v ruinách, živený jen vzpomínkami (a jimi současně vysilovaný), čekající na jaro volnosti a pak již jen o něm snící. A nemohl jsem si přitom nevzpomenout na úlomky slov, tóny hudby a detaily obrázků, které ve mně zůstávají, třeba i na to, jak terezínský skladatel Karel Berman zpíval píseň dalšího z terezínských skladatelů Hanse Krásy na slova básně Arthura Rimbauda Sensation: „Za modrých večerů si vyjdu po pěšině, / lechtán obilím, se brouzdat svěží travou: / a zasněn ucítím, jak vítr na mýtině / mi bude kroužiti nad rozcuchanou hlavou! // Ni slova neřeknu a nepomyslím na nic. / Však budu míti duši lásce otevřenou; / jak cikán půjdu dlouho, dlouho podél hranic, / v nesmírné Přírodě - šťasten s ní jako s ženou.“ Tady i tam, všude se zhmotňovala ta představa svobody, která rostla uvnitř – s tvorbou, vzpírající se násilnému ujařmení. To všechno pro mne nadále zůstává velkou posilou. (18.03.2011)

A pročpak tohle ještě u nás nevyšlo na DVD? Bróďa by svým hereckým podáním jistě nalákal spousty filmových fanoušků ke koupi DVD. Opět jeden vynikající titul, který je zahrabaný kdesi v archivu. Titul, v původním jazyce německém v české verzi vysílala před dávným časem Česká televize. (07.10.2008)

Jakub lhář je povedeně natočený snímek a Vlastimil Brodský je ve filmu skoro démonický. (10.11.2013)

Kdo by byl řekl, že Brodský podal svůj životní herecký výkon ve filmu, který je u běžného českého diváka téměř neznámý. Film stojí na lidské postavě, jež se zaplétá do nevinné lži, která se mění ve velkou lež milosrdnou a plnou naděje a nakonec si vyžádá velkou oběť a vyznívá do prázdna. Scénář je velmi kvalitní a uměřeně balancující na tragikomické rovině, skvěle zvolená je i lokace pomalu zanikajícího Mostu jako zanedbaného ghetta. Trochu na škodu je spíše televizní charakter snímku, nepříliš šťastné retrospektivy narušující atmosféru života v ghettu, občasná zdlouhavost. Ze snímku o holocaustu ale určitě jeden z nejzajímavějších počinů. (15.01.2013)

Vlastimil Brodský netradičně v německé produkci, kde si svým výkonem vysloužil dokonce cenu Bílého lva. Přesto o tomto snímku hodně lidí ani neví. Škoda tedy, že především ČT se vůbec nemá k tomu film uvést. Ideálně s existujícím českým dabingem z roku 1990, kde se Brodský sám nadaboval. V německém originalu se mu bohužel nevyhnulo předabování německým hercem, které pro mě bylo iritující. I tak je ale vidět, že Brodský podal velmi solidní výkon. Zbytek obsazenstva mě tolik nezaujal a je možné, že vzhledem ke koprodukci bylo zčásti taktéž předabované, což taky ničemu moc nepomohlo. Jinak ovšem jde o pěkné komorní drama, které se divá na válku lidským pohledem pěkným námětem o židovi Jakubovi, který si vymyšlí nadějné zprávy z falešného rádia, aby zabránil ostatním z ghetta sebevraždám. Jeho postava se sice neostýchá lhání, ale zároveň tím pomahá a činí tak hrůzný svět pro své přátelé alespoň na chvíli lepším. Stejně tak film dokáže ukázat hrůzu války, ale jinak umí být i velmi poetický, zahrát si s dětskou fantazíí při výkladu pohádky,ale i s tou dospělou při neústalých Jabukových vzpomínkách na staré časy a dávnou lásku. Možná trochu zamrzí ufiklý konec, který su ale alespoň v sobě po jednom zajímavém tragickém osudu jedné z postav ponechá naději. (15.12.2020)

Člověk se do něčeho zaplete a ani neví jak a pak to musí ustát až do konce. Tak to opravdu nemohl hrát nikdo jiný než Vlastimil Brodský. Pan Brodský byl dokonalý. Takové role dostává herec jenom jednou za život. Je samozřejmě jen na něm, jak se s takovou výzvou popere a jestli tu hozenou rukavici dokáže vůbec zvednout. Viděno v původním jazyce s českými titulky. (30.01.2012)

Tenhle původní film s Vlastimilem Brodským je jeden z nejlepších filmů, které se odehrávají v židovském ghettu během 2. světové války. Bróďa film neskutečně táhne a ne nadarmo za něj získal cenu Zlatého medvěda. Zpočátku mě rušilo, že byl Brodský předabován německým hercem, záhy jsem si však velice rychle zvykl a stačilo si vychutnávat jen tvář, pohyby a byl jsem vtržen do děje, ikdyž Bróďa neměl svůj hlas. Je to neskutečně silnej snímek o naději, kterou Jakob dodává všem lidem v ghettu, když jim nalhává, že má rádio a tajně poslouchá zprávy a každý den dychtivě čekající lidi informuje, že Rusové jsou již velmi blízko. Americký remake, který vznikl v roce 1999 v hlavní roli s Robinem Williamsem je slabým odvárkem oproti tomuto dílu. Američané si potrpí na srdcervoucí konec a musí ukázat Jakoba jako trpitele a mučedníka, v tomhle filmu stačí jen málo maličko a je jasno, jak to dopadne....silnej, (bez)nadějnej konec. Dvě scény mě utví v hlavě vždy, když si na Jakoba vzpomenu. První - Jakob na esesáckým hajzlíku a druhou - když Jakob holčičce Leně (která teda zahrála svoji roli dítěte opravdu bravurně) za stěnou ve svém příbytku předvádí svoje " rádio" a klepe na kýbl, hlásí informace o Churchillovi, hraje hudbu při které vzpomíná, co se dělo před válkou (a do toho hraje opravdová hudba) a potom vypráví pohádku...neskutečná a silná scéna. Občasné mihotavé vzpomínky Jakoba v ghettu jen filmu dodávají pocit ztráty všeho, co měl Jakob rád. Celkově geniální film. (06.12.2015)

7/10 Jeslti ne nejlepsi tak rozhodne jedno z nejlepsich dilek DEFA produkce (09.08.2011)

Kdysi (před pěti lety?) jsme si řekl, že v rámci jakési "intelektuální hygieny" každý film, který spatřím okomentuji. Zde se mi však do toho vyloženě nechce. Film má mnoho citlivých míst a slovy bych je mohl jen podráždit. (28.01.2019)

Film o neumírající naději v těžké době(děj se odehrává za druhé světové války). Skvělý Brodský. (02.04.2003)

ocenenia : Oscar 1977 - Nominácia na najlepší zahraničný film (01.02.2012)

Nádherně lidský film, který se vážně nápadně podobá Benigniho La Vita è bella. Měl jsem ze začátku trochu problém se adaptovat na německy mluvícího Vlastimila Brodského, protože jeho dabér nebyl volen zrovna šťastně, ale jak příběh postupoval, i tato miniaturní vada na kráse ustoupila do pozadí. Snímek je to hodně bolavý.. hlavně ve scénách, kdy se Jakob stará o malou Linu, ale na druhou stranu neuvěřitelně laskavý. Jsem rád, že jsem ho sehnal.. a úžasnej plakát, jenom tak mimochodem. (29.05.2011)

Zas je v popredi len ten jeden, zydovsky holokaust. Ono takto ja klasicky holokaust nijak nespochybnujem, len tu suhlasim s istym kultovym clovekom menom Simon Wiesenthal /kritizoval akehosi hajzla za to, ze vo Vybore na skumanie holokaustu su len zydy/ - akokeby nejestvovali Romovia, sovietski vojnovi zajatci, politicki odporcovia nacko, kmen Tutsi v africkej Rwande ....v atd tad atd. Uz mi to lezie na nervy, a to opakujem, klasicky holokaust nespochybnujem : 60 % (31.12.2019)

Jakub lhář je o blahodárnosti schopnosti vidění světa skrze řeckého ducha. Nejhrůznější apokalypsa lidské existence jeho novodobých dějin, pro výstrahu pravidelně připomínána, je působivým tématem již sama o sobě. Scénárista Jurek Becker dodal bezútěšnosti poezii a odhodlání řeckého ducha, proto celé utrpení potvrzuje etický charakter člověka, třebaže jeho údělem je jen beznaděj. Jde o důležitost naděje v marnosti bytí, kdy je život zbaven poslední vůle důstojnosti, jde o nutné posílení základního lidského pudu sebezáchovy holého přežití. Poetický nátěr nezničí ani zjednodušení lidského chování, ani nešikovné sedlácké odlehčení režisérem Frankem Beyerem. Hrdinou dětsky důvěřivé laskavosti slabého hlasu poezie trudnomyslného života lodžského židovského ghetta je Jakob Heym (velmi zajímavý Vlastimil Brodský s hlasem Norberta Christiana), bývalý lahůdkář. Jeho ušlechtilá povaha ho nutí nezištně pomáhat, a přestože je prost všech snah a náznaků agresivního odporu, v dobré víře vdechne život drobné lži, magickému kouzlu, aby naděje z osvobození otroctví vzplála v mocnou víru a mizivou náplast jistoty. Již není cesty zpět, neboť jde o nejúčinnější lék na malátnost židovského živoření. Významnou postavou je Kowalski (nevhodně bodrý Erwin Geschonneck), bývalý holič a Jakobův živnostenský soused. Na zprávy naděje se požaduje přímá exkluzivita, nehledí se přitom na potřebu soukromí. Důležitou postavou je Lina (příjemná Manuela Simon), sirotek v láskyplné Jakobově péči. Její dětská bezprostřednost nahání obavy a současně odzbrojuje pro případné pokračování v utajování. Výraznou postavou je Mischa (zajímavý Henry Hübchen), mladík, obratně manévrující v nebezpečenství židovského ghetta. Je pragmaticky přizpůsobivý, přesto i on potřebuje poselství naděje. K výraznějším postavám patří také Rosa Frankfurter (příjemná Blanche Kommerell), Mischova milenka. Na její skepticismus k závanům naděje platí ta dětská bezelstnost. Z dalších rolí: stařičký laskavý lékař a profesor Kirschbaum (Friedrich Richter), prchavá Jakobova předválečná múza Josefa Litwin (Margit Bara s hlasem Gerdy-Luisy Thiele), neklidný otec Rosy (Dezső Garas s hlasem Wolfganga Dehlera), jeho starostlivá manželka (Zsuzsa Gordon s hlasem Ruth Kommerell), nedůvěřiví a ve spásu doufající bratři Herschel Schtamm (Reimar J. Baur) a Roman Schtamm (Armin Mueller-Stahl), či překvapivě docela lidský německý důstojník (Hermann Beyer). Jakub lhář naštěstí není závažně poznamenán komunistickou propagandou. A byť se mohou vést pochyby o niterných stavech rozervanosti lidských duší, jde tu především o poezii a její nemalý význam k vlastnímu přežití lidské společnosti. Poezie jako plamínek naděje v marnosti bytí. (16.04.2020)

Vice nez dobry film z nemeckeho ghetta za valky. Brodsky v roli Jakoba Heyma byl vyborny, skoda jeho predabovani do nemciny. Film zaujme svym strohym dejem a pomalym tempem, podle me dobre doplnenym o predvalecne vzpominky. Jedine, co nechapu, proc byla mista udajneho postupu rude armady smyslena? Ackoliv jiz na zacatku je uvedeno, ze se jedna o smysleny pribeh, tak vymyslena mesta na verohodnosti nepridaji. Celkove vsak hodnotim velmi kladne a nechapu, proc tento koprodukcni film je u nas temer zapomenut. (17.11.2012)

Rozdíl mezi dobrým a špatným filmem je schopnost přesvědčit diváka.Mě film nepřesvědčil. (04.05.2009)

"Co je hloupost?" Je hloupost (nejen) malé okaté holčičce vyprávět "pohádky" o lepším světě? Je hloupost očím žebrajícím po dobrých zprávách dávat naději? Jakub Heym lže, aby se lidem v pekle židovského ghetta žilo alespoň o trošku snesitelněji. Mě by se na tento film koukalo snesitelněji, kdyby na mě z obrazovky nemluvil Vlastimil Brodský německy. Škoda, tohle jediné mi na filmu vadilo. Jinak působivý snímek, který v sobě spojuje syrovost prostředí židovského ghetta se snovými poetickými představami hlavního hrdiny. A tohoto všeho teskně zní houslový part. (20.11.2020)

Zploštělá kataklyzma, kterou jsem nedokoukal. To se fakt nedá. (11.09.2017)