Wolf Creek

"To není nůž, tohle je nůž!" Černočerný odkaz na Krokodýla Dundeeho potěšil, stejně jako osoba  samotného záporáka Micka Taylora.  Takového bodrého hajzlíka, aby pohledal. Pravda, skoro tři čtvrtě filmu se ani nebuduje žádná atmosféra a jde spíš o trochu ploché, ale rozhodně snesitelné, road movie pro tři herce.  Sotva se ale objeví Mick, začíná zábava. Stačí si pak dát šlofíka u jeho táboráku... Co si pamatuju, tak dvojka byla větší "legrace", ale  i když tu dojde ze všech ukrutností de facto "jen" na uříznutí prstů,  minimálně o napětí rozhodně není nouze, dokážete-li tedy překousnout poněkud větší porci hororových klišé. To s nedoražením postřeleného Micka je pak asi ze všech nejhorší, ani puškou po palici nedostal. Na druhou stranu míra zábavnosti dosahuje vysokých hodnot,  těsně  na čtvrtý stupeň. (16.09.2022)

Lehce nadprůměrný hixploitation, který má sice hned někoik těžko zapomenutelných scén a výborného záporáka, jenže se nevyhýbá klišéčku a scénáristickým lacinostem, čímž za konkurencí nepatrně ztrácí. Ale připouštím, že člověka nenasyceného vesnickou brutalitou může Wolf Creek velmi příjmně překvapit a zcela uspokojit. Na dvojku se těším. 3,5* - 70% (20.02.2014)

Jeden z těch lepších thrillerů, jehož tempo pomalu, leč jistě, ústí v brutální jízdu plnou násilí. K vidění jsou i mnohem lepší kousky než tenhle, ale několik výbornejch záběrů, skvělá nevtíravá hudba a čas od času i logický myšlení hlavních postav vytváří slušný koukatelný dílo s docela silnou atmosférou a posouvá to tak film na slabší čtyři hvězdy. (10.09.2009)

Klasické již mnohokrát natočené klišé. Iracionální chování obětí. Vrah s nadlidskými schopnostmi. Teleportace zabijáků mně šla vždycky na nervy. Ale všechno se dá snést až na to, že vrah mi byl svým komickým přístupem sympatičtější než oběti. No na druhou stranu mě teď mrzí, že jsem dal Hostelu tři hvězdičky, protože Wolf Creek je alespoň o stupínek lepší. (19.06.2006)

Wolf Creek zapadne do té kategorie filmů, na které si vyjma několika znalců žánru pár let po jejich vzniku nikdo nevzpomene. Je to dobře? Asi ano. Problémem Wolf Creeku je vlastně pouze jeho přístup, postrádající atributy filmové podívané a snažíc se působit bezmála dokumentárním způsobem. Rozdovádění teenageři nebo parta hláškujících drsoňů? Ne, ve Wolf Creeku se pohybuje trojice zcela obyčejných mladých lidí, jedoucích se bavit na vlastní pěst napříč Austrálií. Jsou uvěřitelní, chovají se uvěřitelně, ale nejsou zajímaví. Bude terorizérem maskovaný fantom, kamerou neodhalený zabiják, přerostlé zvíře či snad monstrum z kosmu? Ne, záporák je překvapivě postarší buran, vybavený turbovidláckou mluvou, nehezky velkým nožem, sbírkou aut po svých obětech, puškou a nepříjemnou vytrvalostí, s níž pronásleduje vyděšené chudáky (později pohřešované mrtvoly). Žádný excentrický zjev, ale vrah tak, jak je známe z novin - relativně normálně vypadající člověk. Dokud nedrží v ruce kudlu a nevypráví příběh bývalých nájemkyň svého obydlí. Morduje se ve velkoměstě, či podobně hustě osídlené aglomeraci, kde lze čekat pomoc a rozhodně nečekat útoky krvežíznivých magorů? Ne, pan magor loví v Australských pustinách, kde zakopnete o (živého) člověka jednou za uherák, poblíž místa, které přeci jen občas nějakého toho turistu přivábí. Největší klad Wolf Creeku je jeho nádherně syrová, autentická atmosféra, která s razancí rozjeté lokomotivy nastartuje během jediné chvíle, v níž se unylá první polovina filmu přelije do jatkovité poloviny druhé. Plus drsný závěr. Plus nervydrásající mučení. Plus perfektní napětí. Originální Wolf Creek příliš není, první půlku trochu nudí, zhruba v polovině si zaklepete na čelo u debilní scény s puškou a pro slabší povahy je v něm toho negativna přeci jen příliš. Na druhou stranu jde o řemeslně solidní thriller s výbornou atmosférou a fungujícím napětím. (26.12.2006)