Prokletý ostrov

Klíčové otázky zní: nabídne Prokletý ostrov něco víc než jen dobře vystavěnou, ale pozoruhodně nevyrovnanou žánrovou historku? Není pocit zmatenosti, který nastupuje po jeho shlédnutí, vlastně jen odrazem vnitřní prázdnoty vyprávěného? Dokáže šokující pointa nejen vysvětlit, ale i ospravedlnit všechny podivuhodnosti (logické, časoprostorové i ideové) předchozího děje? Nemohu říci, že bych byl blíže odpovědi ANO... Což je v případě filmu M. Scorseseho dosti tristní výsledek. Navzdory absorbující atmosféře, navzdory DiCapriovi, navzdory pár opravdu skvělým momentům jsem dalek toho, abych tvůrčí hru, jakkoli ji dokážu přijmout, též ocenil. Spíše bezradně kroutím hlavou nad dílem, které je mnohem více efektním trikem než promyšlenou manipulací. Možná kdyby se film zdržel zbloudilých pokusů o přesah a bez mučení si přiznal, že je POUZE čístou a v jádru tupoučkou žánrovkou, odcházel bych z kina spokojenější. (15.02.2010)

Psychothriller s hororovými prvky a hutnou atmosférou. Velmi přesvědčivej DiCaprio tam má furt tajemný sny a režie nás později nechá tápat, co je jsou jeho halucinace a co realita. Chvílemi to dokonce vypadá, že si divák bude moci vybrat. Každopádně závěr je působivý a uspokojivý. Herci všichni perfektní. Hrozně se mi líbilo, jak Scorsese, hned ze začátku, nenásilně vyvolal asociace ústavu Shutter Island s nacistickými lágry a potom to zužitkoval v ději. V tomto filmu má prostě vše svoje přesné místo. (06.03.2010)

Vynikající pokus o restauraci amerického chápání filmu 50. let s úchvatnou formální stránkou, jak také jinak, když režisérem je Marty alias Martin Scorsese, pan Režisér. Strhující hudba, dokonalá kamera s těmi správně zvolenými filtry, všechny ty nájezdy a gradace (zvláště začátek filmu je dokonalý), úžasná střihová skladba, ohozy a atmosféra noir filmu, déšť, alkohol, temná minulost, deprese, bezvýchodnost... Osobně jsem měl ale trochu problém s obsahem a s přílišnou vykalkulovaností dějové linky, chápu, že závěrečná pointa je nutná pro zachování rámce, který byl běžný době a žánru, oceňuji dobové dozvuky nacistických hrůz, závodů ve zbrojení a zlomu spojeného s příchodem nových ,,overkill" zbraní a zvláště dobovým ohrožením komunismem, tou až hysterií, honem na čarodějnice, mccarthismem, praktikami senátního podvýboru pro vyšetřování tzv. neamerické činnosti, touhle temnou stránkou moderních amerických dějin, tu paranoiu a zvláštní pocit ohrožení, který na vlně protikomunistických nálad rozžehl senátor McCarthy a poté celý proces zvrhl v teror celé americké společnosti...to vše jsem jsem kvitoval s povděkem a vnitřní spokojeností, nemohl jsem se ale zbavit dojmu, že imitovaná béčkovost žánrových snímků 50. let je tu spíše na škodu, než ku prospěchu věci. Lituji, že Marty nenatočil něco více nadžánrového, ne jenom mistrnou repliku, ale moderní poklonu ctěnému žánru s reflexemi a rastrem 21. století... (24.03.2010)

Ne, ne. Tentokrát mě režisér pan Scorsese ani náhodou nedostal. Na filmu šlo až moc vidět, jak sází na tu "velkou" pointu, která měla za chvilinku přijít a šokovat. Působilo to na mne až moc prvoplánovaně. Film je sice nepředvídatelný, ale moc křečovitý. Leo roli ale zvládl a zahrál zase kvalitně jako vždy. Kdyby hlavní roli neměl on, tak jdu o hvězdu ještě níže. A kam se poděla ta atmosféra z traileru? (07.03.2010)

"Kdo je 67?" Mě tedy odpověď na tuto otázku nepřipadala až tak složitá, ale to by nebylo to nejhorší. Já jsem se totiž celkem nehorázně v ostrovním mystériu nudil a poměrně záhy mi bylo zcela jedno, kdo je doktor, kdo pacient, kdo detektiv a jestli nějaký ostrov vůbec existoval. Já jsem totiž letadlo a žádný filmový kritik, takže hodnotím míru obdržené zábavy a to tedy žádný zázrak nebyl. (04.12.2015)