V odborné péči

Při první sérii jsem byl nadšen jako u obrazovky málokdy. Na jednu stranu se usadil "hypnoticky" charismatický Gabriel Byrne a na druhou zajímaví a přitom stále naprosto realističtí pacienti. Sledovat, jak se postupně odkrývá jejich charakter, jak se vykreslují hluboko zaryté příčiny problémů, které se původně jevily povrchní a jak vůbec funguje dynamika psychoterapeut-pacient - to všechno bylo takřka dokonalé. Vrcholem pro mě pak byla samotná Paulova terapie, která ukazovala, že i on je jen člověk, co si potřebuje spoustu věcí urovnat. První série předvádí jednu z nejlepších demonstrací psychologie na obrazovce a myslím, že do jisté míry představuje i terapii pro diváka. I já sám jsem se přiučil něco o čtení mezi řádky... Druhá a třetí série se mi zdá trošku poskvrněna tlakem produkce na "zajímavější", tedy v tomto případě "extrémnější" pacienty a jaksi masám více srozumitelné psychologizování. Přesto stále zaokrouhluji nahoru. 9/10 (18.09.2012)

Pokud se ve filmové branži už delší dobu mluví o nedostatku kvalitních scénářů, je odpověď po tomto seriálu nasnadě: dobří scénaristé teď píšou pro televizi. Po prvních deseti dílech dávám plný počet hvězd, excelentní experiment, který ani trochu nenudí, je tvůrčí a přitom přívětivý k divákovi. Skeptický tón, nezvyklý pro americký televizní pop, je dozvukem originálu, který je údajně ještě syrovější. (27.02.2010)

Zatím jsem viděl první díl v dabingu na ČT2, což pro mě byla bolestná zkušenost, jak mám rád rodný jazyk, opět jsem se přesvědčil, že seriály v dabingu opravdu ne a nemusím! U mě to dokáže dabing sestřelit o 50% i víc, kvůli čemuž mě první díl spíše rozezlil, než zaujal. Další díly už jsem se pro jistotu podíval v originále s titulky (během týdne) a to je jiná káva - líbí! Někde kolem dvacátého jsem se sice už začal nudit, ale suma sumárum velmi důstojná, konverzační věc! (08.10.2008)

Pro mě nezvyklý typ seriálu plný dialogů imitujících skutečnost se všemi pozitivy i negativy, která to přináší (je nutné obrnit se trpělivostí a nemít příliš veliká očekávání od každého dílu - je to jednoduše běh na dlouhou trať). První série byla poměrně dobrá, nejvíce mě na ni zaujaly příběhy Sophie a Jakea (Amy popravdě až tolik ne, i když byla v páru s druhým jmenovaným), na druhé straně však stály díly s Laurou a - pro mě nejvíce ubíjející díly - s Ginou (s druhou sérií u ní však nastal obrat). Za první sérii jsem dal slabší 4* a rozhodl se dát šanci sérii druhé. Postavy se mi v ní zdají lidštější (menší extrémy než v první sérii), s problémy, které si dokáže každý představit a dokáže se do jejich situace lépe vcítit. Na začátku jsem měl sice určité oblíbence (Walter), ale po několika dílech se rozdíly smazaly a žádný z osudů mi nebyl lhostejný. Druhá série jednoduše vyhrává v emocionalitě i postavách, takže za ni velmi silné 4*. Třetí série bohužel nezajímavá a ubíjející snad až do poloviny (16 dílů není vážně málo na rozjezd!), poté to začíná být zajímavé, ale nevím nevím co s tou Adele, celá ta linii ve mě zanechala hořkou pachuť. 1. série slabší 4*, 2. série silné 4*, 3. série 3*. (30.03.2012)

Dala sem Gabrielovi druhou šanci, na sezení s nim sem se vrátila a nejenže sem musela zvednout jeho ohvězdičkování, ale taky se mi zažral pod kůži a já se do něj při finální scéně na konci 21.dílu zamilovala. Tenhle seriál je geniálně promyšlenej a emočně nasycenej a jako bonus tu neni jediný herecký poleno. (Právě nehorázná herní polenovitost byla důvod, proč sem u tý naší český kopie nevydržela ani pět sezení a přeorientovala sem se na tuhle lahůdku, takže neironický veledíky českejm nehercům!) (07.11.2011)