Drive

Zářící noční Los Angeles, elektronická hudba a herci v příběhu Jamese Sallise dávají dohromady úchvatnou podívanou, která se mi vryje hluboko do paměti. Z pasivního pohledu sledujeme řidiče, jenž nevyjadřuje své emoce mimikou, ale svými činy. Ať už prostřednictvím auta či jiných nástrojů. Pro mě jeden z nejpřekvapivějších filmů roku. (06.09.2011)

Ryan Gosling, ze kterého údajně vlhne i suchý beton, si střihl perfektní roli nemluvného autisty, jehož genitálie očividně nejsou kompatibilní se standardními prototypy kund, proto se snaží holce přivodit orgasmus tím, že ji vozí po kanálech. Jeho repertoár obsahuje hned celé dva typy výrazů; první je "tvářím se jako piča" a druhý "tvářím se jako piča, ale je tma, takže to nejde vidět", a když už se nešťastník pokusí o úsměv, vypadá jako Macaulay Culkin na kokainu. Nuda na druhou krát tři a v závěru nám parta neandrtálců na tři vteřiny velkoryse zašermuje pistolkama a nožíkama, aby se jako neřeklo, nicméně děj je předvídatelný asi jako pedofil na dětském hřišti. Což o to, on si i metamfetaminový král jen tak mimochodem odskočil na roli nebetyčného debila. A abych nebyl za úplného génia, který by to všechno natočil daleko líp a tady to jen pomlouvá, protože nikdy nic nedokázal a všem jen strašně závidí, tak jsem asi dvě hodiny přemýšlel nad tím, že bych tam lupnul jednu hvězdu za tu vysoce šukézní prcinu s perfektníma kozama, ze který mi celou dobu stál stožár, ale bohužel tam žádná nebyla. (16.05.2014)

První, na co jsem zabrala, byl skvělej soundtrack a teprve pak na děj, protože ten rozjezd byl trochu pomalejší. Stejně se celý film odehrával v jakémsi hypnotickém pomalém tempu a atmosféře. Jsou filmy, kde téměř nestíhám titulky, ale tady jsem byla v naprosté pohodě, protože množstvím slov Drive zrovna nehýří. Jestli nám chtěl Nicolas Winding Refn podat thriller na trochu jiném talíři, tak se mu to rozhodně podařilo. Na mě osobně tam bylo té brutality trochu příliš, ale já do toho šla hlavně kvůli Ryanovi, kterému se to podařilo sehrát opět výborně. Takže ta třetí hvězda je hlavně za něj. (26.01.2013)

Jízda, která tvrdě přibouchne do sedadla a dlouho nechce pustit. Napínavé k prasknutí, akčně-artovější než Michael Mann a jiní subžánroví souputníci a nápady narvané do poslední vteřiny. Gangsterek jsme viděli hodně a mlčenliví hrdinové se na plátně také objevují už nějaký ten pátek. Ale abych na nějaký film zkrátka musel běžet do kina hned druhý den znovu, to se mi ještě nestalo. I kdybych měl jen sledovat návaznost pomalých scén nebo vychutnávat každý tón soundtracku. (17.09.2011)

Lepší film jsem letos v kině neviděl. Zasněná, posmutnělá artová gangsterka s extrémně charismatickou hlavní postavou a dokonalým soundtrackem. Husí kůže byla, a ne jednou. Drive je vlastně takový kompilát předchozích Refnových filmů (všechny jsem si předem poctivě nakoukal). Jako kdyby byl Pusher natočen stejně líbivou kamerou jako Valhalla Rising, obohacen splynutím hudby a obrazu z Bronsona a smíchán s nejednoznačnou atmosférou Fear X. Film, který se dá bez problémů označit adjektivem "krásný", ačkoli se v něm drtí prsty kladivem, rozstřelují hlavy a podřezávají krky. Pro mě mistrovské dílo bez jediné chyby či kazu, ale jak už několikrát zaznělo - určitě ne pro každého. A Real Hero mi hraje už asi hodinu v kuse. (16.09.2011)