Chata v horách

Horror dreams come true ... Upřímně - strachy u toho neumřete. Pokud ovšem nesdílíte poměrně rozšířené nesmyslné přesvědčení, že horor se musí brát smrtelně vážně, čeká vás zábava přímo královská. Ono to míchání hororu s humorem je dost ošemetná věc. Filmy, které se označují jako "hororové komedie" (Dead Snow, Beetlejuice), taky nemám zrovna dvakrát v lásce, neboť v nich většinou funguje jen ten humor - a používání hororových propriet mi pak přijde jen jako zbytečná provokace typu "mohli jsme pro vás natočit super horor, ale radši se s námi pojďte zasmát". The Cabin in the Woods je jiný případ. Nejedná se přímo o hororovou komedii, ale o horor, jehož tvůrci se nebojí film okořenit špetkou (či dvěma špetkami) humoru a nadhledu. Projevuje se to neustálým pohráváním si s nejrůznějšími klišé, náhledy "za oponu" (až uvidíte, pochopíte) a totálně ujetým a nesmírně zábavným vyvrcholením, které je naprosto masakrózní, trvá asi dvacet minut a představuje něco jako splněný sen hororového fanouška. Těžko říct, jak ho docení lidé, kteří nemají žánr příliš nakoukán, ale já u toho finále slastí vrněl a bezprostředně po zhlédnutí jsem si jej pustil znova... Že The Cabin in the Woods nebude obyčejná variace na pokažený výlet do hor, to tušili všichni, ale že nakonec není ani tím, co jsem čekal po traileru (který jsem považoval za zbytečně spoileroidní), to mě příjemně šokovalo. Fakt paráda. Prozatím nejlepší, nejoriginálnější a nejzábavnější horor roku - a nejde ho doporučit dostatečně důrazně. Více by se dalo napsat jen se spoilery... Hanba české kinodistribuci. - "The evil is defeated. Now Kiko's soul will live in the happy frog!" - "Fuuuuuck you! Fuck you! Fuck you! Fuck you! Fuck you! Fuck you!" :-D :-D :-D Horror movie of the year (15.08.2012)

Tha Cabin in the Woods představuje (r)evoluci moderního horroru, vracející se zpět k samotným kořenům. Tahle chata je doslova přeplněna neuvěřitelnými nápady, příjemnými odkazy, neopakovatelnou atmosférou a nevtíravým humorem, který jen dokresluje celkovou poetiku filmu. A co víc, všechny tyhle atributy jsou i přes všemožné alternace narativu dokonale kompaktní, zejména díky ohromnému nadhledu, jenž si Whedon s Goddardem dokázali udřžet v průběhu celé stopáže. Samotné propojení s mistrovým dílem pak funguje přímo bravurně. Máme před sebou novodobou klasiku. (21.08.2012)

Nepředstavitelná haluz. To, co zpočátku vypadá jako rutinní horor, se postupem času mění na něco neuvěřitelně invenčního/nového. Nejvíce mi to evokovalo seriál LOST, který byl svého času velmi populární. Tedy pokud se divák nedodívá až do konce, pochopí buď vůbec nic, nebo jen velmi málo. Chata v horách je sofistikovaná hra s divákem, která si určuje v rámci žánru svoje vlastní pravidla a vůbec s tím nemá sebemenší problém. A to se nedá řici rozhodně o každém filmu v takto brakovém žánru. (07.06.2013)

Goddard dokázal, že se může pohybovat tam, kde Raimi v 80. letech. Jsou tu velice originální nápady, které ale místem "zabíjí" zbytečně klišé scény - tichý výkřik do prázdna. Ukázková hra se žánrem. Velmi nepředvídatelné momenty, kdy tvůrci diváka vůbec nešetří. Navíc pro nás nachystali velkou dávku krve. *Unicorn killer rulez* (23.09.2012)

Jsem tedy typ hororového diváka, který by se raději díval na příběh japonských holčiček, které z děsivého démona udělaly šťastnou žábu, ale hrátky s žánrovými klišé i následné boření zdí byly taková jízda, že jsem se chtě nechtě bavila. Pravda, celou dobu jsem doufala, že jde o reality show na studium strachu a lidských reakcí. Konec byl uzemňující, ale příště, prosím, tu žábu. (28.01.2020)