Sněhurka: Jiný příběh

Melodramatická Sněhurka po španělsku je zajímavá, ale neupoutala mě tolik, abych dal 4 hvězdičky. Příběhem to nebylo - ten byl fajn - stejně jako vizuální stránka. Přesto po půlhodině na mě začínala jít únava a děj se zbytečně tahal. Možná jsem divný, ale v hereckém projevu mi chyběl španělský temperament a emoce vytvářela především hudba, jak je běžné v němých filmech. Závěr byl však dobře zvládnutý a tak jsem nemusel váhat a tři hvězdy jsou čisté. [ PŘÍBĚH: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (28.03.2013)

Mám v tom bordel. Zo začiatku a pomerne dlho som mal pocit, že je to Popoluška (vdovec, macocha, upratovanie), potom sa zjavili trpaslíci a bolo to chvíľu jasné, aby sa z toho nakoniec vyklula Šípková ruženka. Ale toto je môj problém, predlohy si nepamätám a zopakujem si ich až pri čítaní malým carpantom pred spánkom. K tomuto filmu som pristupoval ako k filmu z roku 1925, čo asi aj tvorci chceli, takže nemá zmysel mu vyčítať čiernobiele charaktery a jednoduché emócie. Treba byť proste naladený na to, že pozeráte starý nemý film a ako na vás bude pôsobiť. Snehulienka našťastie skvele gradovala a na konci vyvolala silnejšie emócie a otáznik. (19.02.2015)

I když by mělo jít o pohádku, naštěstí to tak není a pokud ano, inspirace tvůrců pramení zejména z Grimmovské verze (dějí se tu hodně nepohádkové věci včetně vražd a sadomaso sexu), což se mi moc líbilo. Celý příběh je přenesen do moderní doby, což mu dodává punc nadčasovosti a celkové uchopení mě oslovilo moc a jsem rád, že jsem tenhle film viděl. I když je němý, má opravdu výbornou atmosféru (místy až hororovou) a vskutku pohltí. Nedílnou součástí je i hudba, která skvěle kombinuje tradiční španělské motivy s těmi dramatickými a je výrazná, což je u němého filmu důležité. Výteční jsou i herci, kteří až na malé výjimky zvládají ono expresivní přehrávání a nepůsobí u toho směšně. Zejména Maribel Verdú jako zlá macecha je fantastická a roli si užívá. Škoda, že film je trošku delší, protože o deset až patnáct minut méně by neškodilo a alespoň by tempo bylo rychlejší. Moc mi také neseděl onen potřebný motiv jablka, který se mi tu zdál až moc násilně přilepený. Ale to už jsou jen detaily, protože Sněhurka: Jiný příběh je vynikající pocta němé kinematografii, která možná vznikla na popud chváleného The Artist, ale osobně se mi zdá o kousek lepší a formálně ucelenější. 85% (08.02.2013)

Mám dojem, že už jsem viděla všechny verze Sněhurek. Ale pozor, tuhle natočili Španělé a je to opravdu jiný příběh.. protože Španělé točí věci jinak. Už ze začátku mě zaujala černobílá forma a nepřílišná ukecanost, díky čemuž vynikla již tak výrazná hudba a herci vskutku museli hrát. A taky hráli, zaplaťpánbůh... Ději smutného osudu malé Carmen jsem propadla téměř ihned, ale vrchol přišel v aréně v Seville (a to býčí zápasy opravdu nemusím), kde se Sněhurka rozpomíná na své dětství. To je pro mě nejkrásnější moment filmu a nic, ani závěr, ho nemůže přebít. Pro mě (a za mě) za čistých 5*. (11.09.2013)

Film poznamenaný cimrmanovským syndromem - Pablo Berger jej pečlivě připravoval dlouhých 8 let, když ho na cílové rovince předběhl jakýsi floutek jménem Michael Hazanavicius a urval pro sebe prvenství a vavříny. Jeho The Artist byl sice první, ale vzhledem k rafinovanosti odkazů na němou éru můžeme tohoto loňského vítěze Oscarů přirovnat k prvnímu stupni základní školy, zatímco Bergerova Sněhurka je univerzitou. Bergerův snímek je dokonale propracovanou poctou (především evropským) nemým filmům 20. let, která kouzlí a boduje každým střihem, každou kompozicí, každým hudebním motivem, každou narážkou, každou postavou, každou scénou. I přes tuto formální dokonalost a nebývalou grácii v citování slavných filmových vzorů je Sněhurka: Jiný příběh především svižně fungujícím filmem, který vás zavalí napětím, citem, vášní a na konci i smutkem (poslední scéna patři mezi nejsilnější a nejsmutnější závěrečné scény za dlouhá léta). V době stále tupějšího mainstreamu, stále vybrakovanějších žánrovek, proudu průměrných filmů z celého světa širšího než Amazonka a nánosů pseudoartových uměleckých výpovědí působí Sněhurka: Jiný příběh jako zjevení. Museli jsme se prostě vrátit ke kořenům, kdy film ještě nebyl mrtvý... (13.02.2013)