poster

Solaris

  • Sovětský svaz

    Solyaris

  • Sovětský svaz

    Soljaris

  • Sovětský svaz

    Солярис

  • Slovensko

    Solaris

  • USA

    Solaris

  • Velká Británie

    Solaris

  • Austrálie

    Solaris

  • Kanada

    Solaris

Drama / Sci-Fi / Mysteriózní

Sovětský svaz, 1972, 166 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • MIMIC
    ****

    To, čo zbožňujem na kinematografii vtedajších čias, totiž dlhé, poetické a kontemplatívne zábery a scény preťahované až na samú hranicu znesiteľnosti (viď Viscontiho bálovú scénu v Gepardovi trvajúcu 45 minút, v ktorej sa zdanlivo nič nedeje), som našiel. Tých naozaj fascinujúcich však bolo len zopár, niektoré mi pripadali nudné, nie však kvôli svojej dĺžke. Prostredie bolo príšerne ordinérne a nezaujímavé - tým nechcem povedať, že mi chýbal Viscontiho panesteticizmus - bezútešnosť sa dá navodiť omnoho kultivovanejšími prostriedkami a práve predovšetkým nedostatok spomínanej kultivovanosti spôsobil to, že posolstvo filmu na mňa nedoľahlo s takou intenzitou, v ktorú som dúfal. To svoje som si v ňom našiel a musím povedať, že som bol dojatý k slzám (Sovieti Nesovieti, Rusi vždy mali väčší zmysel pre veci duchovné než celý Vatikán). Expozícia má celkom čechovovskú atmosféru - víkendový dom na konci leta, jazero, koník, neprestajne sa pohybujúca vodná tráva (ktorá v druhej časti filmu nadobudne ešte znepokojujúcejšiu podobu pásikov papiera chvejúcich sa vo ventilácii) - lepší rozjazd pre filozofické sci-fi si nedokážem predstaviť. Verbálne pripomienky Tolstoja a Dostojevského plus okázalo inštalované busty antických filozofov sú však vo filozofickom filme prejavom nemiernosti a nezdravého úsudku. Každopádne koláž z perfektne vybratých Brueghelových obrazov (Tarkovskij si kľudne mohol vybrať trebárs Triumf smrti či Babylónsku vežu, ale on si to našťastie nevybral) či scéna "O 17:00 bude beztiažový stav na 30 sekúnd" pre mňa stačia na to, aby som mal chuť pozrieť si film znovu. Mimochodom nechápem, prečo je koniec niekým chápaný ako čosi enigmatické - je to naopak doslovná citácia Rembrandtovho Návratu márnotratného syna z Ermitáže a táto doslovnosť mi pripadá v kontexte zámeru tvorcu celkom namieste. Úžasne dobré, ale formálne dosť nevyvážené dielo.(29.12.2006)

  • May
    ****

    Ano, souhlasím s ostatními, šlo by tenhle film minimálně o hodinu zkrátit a vůbec by mu to neublížilo, ale.. proč? Tři hodiny jsou sice poměrně dlouhá doba, na Solaris se ale kouká velmi snadno. Čekala jsem umělecký film, a místo toho jsem celou dobu hltala každý záběr, pomalou rozvláčnou kameru, jedinečnou stmosféru, kterou dobarvovalo měnění barevných filtrů.. Jen scéna, kdy jede Nikolaj Grinko autem po dálnici, a do toho je jako hudební doprovod zuřící klavír, který připomíná malé dítě, co bez rozmyslu tříská do kláves, je tak nepochotelná, až mi přijde geniální (: Bylo to.. zvláštní, nádherné, nekomerční.. zvláštní - nemluvě o konci, který jsem s největší pravděpodobností vůbec nepochopila.(25.5.2004)

  • FlyBoy
    *****

    Úžas! Asi dvakrát sa pristihujem pri duševnom premiestnení na onu vesmírnu stanicu, ktorej útroby a čudesná posádka hypnotizujú môj mozog do najkrajnejších sfér prijímacie radiácie. Znepokojenie, núdza, blúznenie, ale aj hypotetické rečnenie či zakódované prihováranie sa jeden k druhému. Chovanie tamojších vedcov ozaj odpovedajúce - úzkoprsé, stiesnené a náladovo premenlivé. Poznačení láskou k žene a citovým rozpoložením Tarkovskij na plátno otláča svoj (mierne modifikovaný) autorský rukopis, kompozícia obrazu je fenomenálna a narábanie s tichom vyvoláva vábivé mystično na ktoré pristupujem hneď od odlepenia sa od Zeme. "Solaris" netrpí dĺžkou, to recipient trpí neschopnosťou pohltiť tento umelecký smaragd. "Solaris" není iba filozofickým sci-fi opusom, je tiež nenútenou modlitbou pre tvora s dávkou sebareflexie a existenciálneho opytovania sa.(3.3.2010)

  • nascendi
    *

    Už som sa raz rozhodol, že s Tarkovským končím, pretože mu nerozumiem a nenachádzam v jeho filmoch nič, čo by ma zaujalo. Porušil som svoje predsavzatie, pretože som dúfal, že jeho najslávnejší film bude iný. Keď som počas sledovania párkrát zažil mikrospánok, ani som film nedopozeral a s Tarkovským neodvolateľne končím. Niektorí užívatelia porovnávajú tento film s Kubrickovým 2001: Vesmírna odysea. To je však iný prípad. Poznám dielo oboch autorov literárnej predlohy, ale zatiaľ čo v prípade Kubrickovho filmu som sa mohol oprieť o moje nadšenie z Clarkovej predlohy, u Tarkovského nič podobné nefungovalo. Možno aj preto, že po pol storočí si už z Lemovej predlohy veľa nepamätám.(19.1.2017)

  • sportovec
    *****

    Klasické dílo ruské školy fantastiky sovětského období dalekosáhle přesáhlo úroveň své nevšední polské literární předlohy. Mystika Oceánu-velkovědomí, jak lze asi nejlépe popsat tajemnou mocnost, nadanou pozoruhodnou schopností zhmotňování lidských vzpomínek, se mění v lučavku zlého svědomí. Přednosti kamery a jejích záběrů, obhajitelnost rozvážného tempa, typického pro ruskou kinematografii, a pro mne jímavý projev tehdy mladičké Bondarčukovny. Naléhavost étosu a etiky, kterou Tarkovskij do svého filmu vložil, povyšuje spíše periferní žánr v tomto případě do vysokých pater velkého umění. Názor, že filmová verze musí být za všech předpokladů pokud možno co nejdoslovnější kopií své literární předlohy, má svou alternativu založenou na filmařské schopnosti prosadit svůj vlastní názor a pohled. V případě Tarkovského byla tato schopnost ohodnocena "maličkostí" - oceněním na filmovém festivalu v Cannes. (Podobnou povahu mají i sci-fi díla Karla Čapka - namátkou připomenu KRAKATIT, VÁLKU S MLOKY nebo zvlášť vynikající RUR). A nezávisle na ní zůstane hodnotou nejen pro nás, ale s velkou pravděpodobností i pro další generace dosud nenarozených přátel hraného filmu.(23.9.2007)

  • - Tarkovskij původně uvažoval obsadit roli HareyIrmou Rauchovou, svou první manželkou. Po seznámení a prvních zkouškách s Bibi Anderssonovou v létě 1970 se ale rozhodl pro ni. Kvůli stálým odkladům natáčení ze strany Goskina se však již v říjnu ukázalo, že nebude moci hrát. Zjara následujícího roku do role definitivně obsadil Natalii Bondarčukovou. [Zdroj: Deník A. Tarkovského] (vypravěč)

  • - V pokoji Krise Kelvina můžeme vidět ikonu namalovanou Andrejem Rublevem, malířem, který inspiroval jiný Tarkovského film. (džanik)

  • - Obraz se zimním motivem v zasedací místnosti, který sledujeme v bezmála dvouminutovém záběru, se jmenuje "Lovci ve sněhu". Jedná se o obraz z roku 1565, jehož autorem je Pieter Bruegel starší, vlámský malíř, zakladatel dynastie umělců, jejichž vliv zasahoval až do 17. století. Maloval hlavně žánrové obrazy ze selského života, ale také biblické příběhy a další. (džanik)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace