poster

Solaris

  • Sovětský svaz

    Solyaris

  • Sovětský svaz

    Солярис

  • anglický

    Solaris

  • Slovensko

    Solaris

Drama / Mysteriózní / Sci-Fi

Sovětský svaz, 1972, 167 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • HAL
    ****

    Nejhorší na Solaris je prokousat se první třičtvrtěhodinou (tedy čtvrtinou filmu) odehrávající se na Zemi, bolestně prázdnou a samoúčelně protahovanou nudou, která jen uvádí opravdový děj filmu na stanici Solaris. Tam vyprávění ovšem není nijak rychlejší, ale zato už nepostrádá dokonale hutnou atmosféru, a hlavně silný děj a ještě silnější myšlenkový základ. Podobně jako u Stalkera od bratrů Strugackých i zde bere Tarkovský geniální sc-fi příběh s jeho promyšlenm prostředím, a přetváří ho v něco... jiného. Bytostně svého, hlubokou úvahu o podstatě lidství, smyslech života a víře, konfliktu iracionální víry a citů s dokonalostí a přitom v lidských rukách i nedostatečností exaktní vědy. 8/10(21.5.2014)

  • klerik
    *****

    Ak znesie nejaký film zrovanie s Kubrickovou 2001: VESMÍRNOU ODYSEOU, tak práve Solaris. Psychologické existenciálne sci-fi s nádhernými obrazmi, horovým napätím a nádherne zvláštnou romantikou. Máloktorý film ponúkne toľko otázok na zamyslenie - prečo stále pátrame po neznámom? prečo si myslíme, že dokážeme obsiahnuť aj niečo viac ako je terajšia skutočnosť? Kedy je človek naozaj človekom? Jedinečný zážitok, ktorý otvára dvere pre nekonečné premýšľanie...(8.1.2007)

  • giblma
    *****

    Estetika záběru zde není tak do očí bijící jako v ostatních Tarkovského filmech, možná pro to, aby neodváděla pozornost od otázek, které film klade. A to nejen rozpor mezi morálkou a vědou. Nemůže vše obklopující Oceán alegoricky představovat Boha, s ním spojené umírání, které ve filmu symbolizuje voda? Není návštěva stanice obrazem ponoření se do vlastního nitra a bilancí života, jakousi poslední zpovědí? Vyrovnáním se se starými vzpomínkami a svědomím, aby se mohl hrdina v závěru obejmout s dávno mrtvým otcem, obklopen Oceánem?(4.1.2011)

  • Jansen
    ***

    Už když jsem četl Lemovu předlohu, nemohl jsem se dočkat až uvidím, jak tohle téma Tarkovskij převedl na filmové plátno. Filosoficky hluboké hledání sama sebe se silným emocionálním nábojem a výbornou atmosférou. V tom Tarkovskij nezklamal. Lyričnost filmu, jako u něho ostatně vždy, je výborná. Většina jeho záběrů působí hluboce a podmanivě a vytváří tak výbornou atmosféru. Jeho problém, ale nastává tehdy, když má přejít k dějové stránce filmu a odpoutat se od svých táhlých záběrů. Tarkovskij se v některých chvílích nepochopitelně drží předlohy a v jiných od ní zcela upouští (viz. začátek filmu), což do určité míry rozbíjí kontinuitu filmu. Na rozdíl od Stalkera, kde každé pronesené slovo mělo svou váhu, důležitost a v neposlední řadě filosofický podtext, dlouhé rozhovory na planetě Solaris jsou spíše na škodu. Tarkovskij se místy až příliš egoisticky soustředí na své filmové obrazy a upouští, tak od podstaty tohoto filmu. Nejlepší příklad je několikaminutová scéna, kdy kamera sleduje jízdu auta na dálnici. Scéna je to sice výborná (ve své zvláštnosti paradoxně možná jedna z nejlepších v celém filmu), ale jaký má v tomto filmu vlastně smysl a důvod? S takovým přístupem by se nám taky celý film mohl protáhnout ze tří na pět hodin. Taky nechápu z jakého skrytého záměru působí některé nestylizované záběry (bez filtrů) tak levně, když nám Tarkovskyj hned v další scéně ukáže jak dobře je vlastně umí natočit. Nevím, jak bych hodnotil nebo pochopil děj, kdybych ho předem dobře neznal. Tarkovského Solaris je tak pro mě sice hluboký, ale v mnoha směrech rozporuplný zážitek.(7.12.2008)

  • becki_tu
    *****

    Pokud jsem u Stalkera říkal, ze je to jeden z nejzvláštnějších filmů, co jsem zatím kdy viděl, tak u Solarisu to platí dvojnásob. Umělecké dílo z proslulé ruské filmové školy, nabité vizemi a filozofií o životě, zabalené do krásných a mnohdy těžko čitelných myšlenek. Dílo, které přeci jen zůstává z mé strany částečně nepochopeno a to je možná dobře. A možná i cílem filmu. Ale pro co mám pochopení, tak to je způsob, jakým Tarkovsky točil své filmy a proto mě asi nikdy nepřestanou svým způsobem fascinovat. A ačkoliv nepatřím k těm, co bezmezně obdivují staré filmy, tak ke tvorbě ruského mistra se budu vždy rád vracet. P.S. To by mě zajímalo, co by asi říkal Tarkovsky na osobitý styl filmování Tonyho Scotta.(26.10.2007)

  • - Tarkovskij původně uvažoval obsadit roli HareyIrmou Rauchovou, svou první manželkou. Po seznámení a prvních zkouškách s Bibi Anderssonovou v létě 1970 se ale rozhodl pro ni. Kvůli stálým odkladům natáčení ze strany Goskina se však již v říjnu ukázalo, že nebude moci hrát. Zjara následujícího roku do role definitivně obsadil Natalii Bondarčukovou. [Zdroj: Deník A. Tarkovského] (vypravěč)

  • - Tarkovského meziplanetární meditace byla ve své době přijata jako „sovětská verze“ Kubrickovy 2001: Vesmírné odysey (1968). Tou nicméně není už jen proto, že Solaris se víc než vizuální podmanivostí vesmíru zaobírá lidským a pozemským aspektem, k němuž odkazuje i závěr komorního díla. (Zdroj: Letní filmová škola)

  • - V pokoji Krise Kelvina můžeme vidět ikonu namalovanou Andrejem Rublevem, malířem, který inspiroval jiný Tarkovského film. (džanik)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace