Kōkaku kidōtai
Ghost in the Shell
Ghost in the Shell
Ghost in the Shell
Ghost in the Shell
Režie:
Mamoru OšiiScénář:
Kazunori ItóKamera:
Hisao ŠiraiHudba:
Kendži KawaiHrají:
Akio Ócuka, Acuko Tanaka, Iemasa Kajumi, Kóiči Jamadera, Tamio Óki, Šigeru Čiba, Teššó Genda, Júdži Ueda, Maaja Sakamoto, Hiroši Janaka, Ginzó Macuo (více)VOD (1)
Obsahy(2)
„V blízké budoucnosti se korporátní sítě dostávají až ke hvězdám, elektrony a světlo proudí vesmírem. Pokrok v komputerizaci však ještě nevyhubil národy a etnické skupiny…“ V roce 2029 jsou počítačové implantáty v kyborgicky upravených tělech samozřejmostí a Japonsko se stalo jedním velkým městem, které je zasíťováno tokem informací. Vyšetřovatelka Motoko, napůl člověk, napůl stroj, řeší případ zločinné umělé inteligence, která vznikla v počítačové síti zvláštní obdobou evolučních procesů. Následuje nejen mocenský boj nadnárodních organizací, ale také boj o hranice těla, ducha a soustrojí… Mimo Akiry (1988) je Ghost in the Shell bezesporu nejslavnější filmová adaptace na základě komiksové předlohy vůbec. Dle anime z konce 80. let autora a ilustrátora Masamune Širóa ji natočil režisér Mamoru Ošii, který se rovněž postaral o povedené pokračování snímku, zvané Ghost in the Shell 2.0 (2008). Původní dílo z roku 1995 na jednu stranu vydatně čerpalo z tzv. kyberpunku, literárního směru, který ustanovili spisovatelé jako Bruce Sterling, William Gibson či Philip K. Dick. Na stranu druhou ale Ghost in the Shell zásadním způsobem ovlivnilo další, podobně laděná díla, jako Matrix, A.I. Umělá inteligence, Dredd, Avatar či Ex Machina. Ošii se scenáristou Kazunori Itóem s detailní bravurou vykreslili realistický svět až znepokojivě blízké budoucnosti, v níž se odvíjí hypnoticky pojatý příběh o samé podstatě lidskosti, při němž si nelze nevzpomenout na dědictví uměleckých sci-fi jako Solaris či 2001: Vesmírná odysea. Na svébytném výrazu existenciálního filmu se zásadním způsobem podepsal rovněž hudební skladatel Kendži Kawai, jehož skladby, v čele s "Making of a Cyborg", jsou neopakovatelnou ukázkou směšování tradice a moderny. To platí i pro výtvarné ztvárnění Ghost in the Shell, dobově pokrokové, snoubící kreslenou animaci s digitálními efekty. O kultovním postavení snímku svědčí fakt, že roku 2017 vznikl v mezinárodní koprodukci hraný remake stejného jména, stejně jako existence bobtnající franšízy, která zahrnuje filmy, televizní minisérie, komiksy či počítačové hry. (Česká televize)
(více)Recenze (426)
Vrchol sci-fi anime. A ta muzika... ()
Ghost in the Shell, co by komplexní fikční svět, jako snad jediný svým filmovým zpracováním naplňuje kyberpunkovou ideu v nejvyšší možné dokonalosti v duchu technologických amalgámů kyberprostorových abstrakcí (atrakcí ;-)) Williama Gibsona, Bruce Sterlinga a později především Neala Stephensona. Přinejmenším se světem W. Gibsona zde lze nalézt analogie dostatečně silné, aby bylo lze rozpoznat odkud vítr vane. A že v případě Ghost in the Shell vane opravdu razantně. Především ve vyjádření kyberprostoru (matrixu, metaverza) jako alternativní reality, která tu není popřením reality „skutečné“, nýbrž spíše jejím prodloužením, rozšířením, nadstavbou. Tato dichotomie sdílené reality zde existuje v symbióze, která si naprosto odpoušťí konzervativní a zpátečnické tendence některých pseudoprogresivních filmových výtvorů, jenž ji staví do nemilosrdného duelu kdo z koho – lidé vs. stroje, fyzická rovina vnímání vs. neuro-synaptický klam - (viz Matrix Trilogy). Ve světě Ghost in the Shell se konflikty a mýty pohybují na vyšší myšlenkové platformě, tzn. že tu jsou staré dualismy duch/stroj prezentované bez zbytečného akcentu na jakýsi mýtus boje dobra se zlem v podobě dehumanizované strojokracie. Tento mýtus je nahrazen postmoderním mnohovrstevnatě stratifikovaným světem, jenž je tvořen hustou informační sítí, jejíž nodální uzly představují centra vlivu politických, ekonomických, technologických a sociálních struktur. Světem, kde jde technologická emancipace ruku v ruce s emancipací genderovou (A.I., jež nabývá statutu autonomně uvažující entity je pro kyberpunk stejně typickým prvkem, jako silný a vůdčí ženský charakter, zde prezentovaný majorkou Motoko). Anime forma kyberpunkovému prostředí rozhodně neuškodila – právě naopak (kdyby Mamoru Oshii podobně zpracoval slavného Neuromancera, rozhodně by se neměl za co stydět a lidstvo by se konečně dočkalo adaptace Gibsona na odpovídající úrovni). Jestli někdy hollywoodčané vyrobí hraný remake, kde bude Motoko hrát Milla Jovovich, Batoua Keanu Reeves a šéfa sekce 9 Aramakiho Morgan Freeman, nechci to vidět (budu se dívat jen škvírou mezi prsty ;-)). Nicméně abych to zbytečně neprodlužoval: Ghost in the shell nemůžu než doporučit a to ve všech formách, které jsem měl možnost vstřebat a to všem, kdo se nebojí pohledu do syntetických duhovek kybernetické krásky Motoko. ()
Pozrel som si to, aby som ako tak zmyl z pamäti filmovú verziu z roku 2017 so Scarlett Johansson a ono to bolo snáď ešte horšie. A ja že originál je vždy lepší. Sci-fi ponúka obyčajnú bežnú akčnú drámu, ako by sa na prvý pohľad i mohlo zdať. Ide o komplikovanú filozofickú úvahu o zmysle ľudskej existencie, provokatívnu víziu budúcnosti, kde sa stiera hranica medzi ľudskými bytosťami a robotmi, skutočnosťou a umelo vytvorenou realitou. Anime režiséra Mamorua Ošiiho sa pomerne verne drží komiksovej predlohy odohrávajúcej sa v roku 2029. Hlavná hrdinka, kyborg Kusanagi Motoko, ktorej jedinou ľudskou časťou je mozog, pracuje ako policajtka. To je v skutku veľmi dobrý a originálny nápad, avšak ten funguje len namaľovaný na stránkach komixu. V pohybe ma to nezaujalo. ()
Ghost in the Shell realizoval režisér Mamoru Ošii dle komiksu Masamuneho Širóa a komiksové předlohy se pokusil držet velmi věrně. Vznikl dost možná jeden z nejznámějších cyberpunkových filmů a legendární animovaný film, kdy byla při tvorbě využita kombinace celuloidové a CGI animace. Ghost in the Shell ovšem není jen velmi hezky vypadající animovaný film, má totiž spousty silných vrstev. Klíčové je v zápletce Ghost in the Shell hledání vlastní identity. V rámci cyberpunkového žánru by šlo vlastně Ghost in the Shell přirovnat k takovému Blade Runnerovi, i zde se totiž nachází spousty filozofických myšlenek a jedná se v podstatě o depresivní podívanou, kde se řeší, zda může mít stroj duši, což ovšem rozhodně neznamená, že by film neměl (skvělé) akční scény. Ghost in the Shell je už samotným vizuálem vtahující záležitostí, víceméně jedinečná animace je poté klíčem ke spoustě skvělých nápadů. Prostředí Japonska budoucnosti je skutečně půvabné, celé to působí neskutečně živelně. Za 80 minut se toho v Ghost in the Shell stane opravdu hodně a člověk nikdy nemá pocit, že by bylo potřeba nutně zvolnit. Postavy navíc mají duši, krom ústřední Motoko se dají pořádně popsat i ostatní stěžejní postavy. Ghost in the Shell diváka vyloženě nezdržuje nějakou expozicí, i proto diváka na ten budoucí svět vlastně nic pořádně nepřipraví a o to více může slintat očima. Úplně jednoduché to není s příběhem, kde je potřeba nad vším pořádně přemýšlet a snaha o jistou formu vysvětlení na konci tak úplně nefunguje. Po skvělém startu může vlastně v závěru Ghost in the Shell tak trochu zklamat, protože vším naznačuje, že směřuje velmi vysoko. Závěr je ovšem jen velmi uspokojující. Za zmínku též rozhodně stojí fenomenální hudba Kendžiho Kawaie, která využívá vokály a k tomu filmu jednoduše skvěle sedí. Tohle komplexní anime možná vizuálem zaujme každého, pro každého ovšem vyloženě nebude. Právě i proto, že bez neustálého přemýšlení do sebe nejspíš narativ filmu skutečně zapadnout nemůže. Druhá půlka skutečně odhalí o čem vlastně celé to Ghost in the Shell je (nejspíš) a ve všech těch dialozích se musí divák jednoduše orientovat. To ovšem pochopitelně vysoké kvality Ghost in the Shell neshazuje. Ghost in the Shell inspiroval (tehdy) bratry Wachowské u Matrixu nebo Jamese Camerona u Avatara. Jde o důležitý film, který přepsal (nejen) žánr anime filmů a cyberpunku v podstatě vlil novou krev do žil. Tahle komplexní záležitost má spousty pozitivních aspektů, ta ryzí pecka ovšem dorazila až v roce 2004..... Ghost in the Shell 2: Innocence! ()
Ghost in the Shell je pro mě rozporuplný film. Na jednu stranu obdivuju krásnou animaci, na druhou se trochu ztrácím v ději a nedokáže vše kloudně pochopit. Některé dialogy mi přijdou zbytečné, jiné geniální. Líbí se mi, že na tak krátký film si tvůrci dovolili zařadit množství dlouhých záběrů na pulsující město budoucnocti, které jsou výtvarně velmi inovativně ztvárněné, každá akce vyvolá reakci a každý záblesk světla či nepatrný pohyb má nějakou příčinu i důsledek. HUDBA: Kenji Kawai - to nejlepší, co tenhle film, pro mně, může nabídnout. Minimalisticky užité perkusní nástroje spolu s výborným sborem vycházejícím z japonské tradiční hudby. Strhne na sebe veškerou pozornost a nenechá člověka bez odezvy v podobě husí kůže... ()
Perfekcia pretechnizovaného cyberpunku na samotnom okraji možností Oshiiho réžie, Kawaiovej hudby, strhujúceho vizuálu a Shirowovej predlohy. Luxusný masterpiece a fenomenálna japonská polytematická exhibícia. Ale dvojku mám ešte radšej. 100% ()
Nejlepší sci-fi anime, co jsem měl doposud možnost vidět. Myslím, že bude těžko překonána. I když Akira je velmi silný soupeř a Ghost vyhrál takříkajíc o "prsa" (nejspíše díky rychle nastavenému tempu, které vydrželo po celý film). Film má určitě hlubší myšlenku, než se na první pohled a na první shlédnutí zdá. V hlavě z toho mám pěkný mišmaš. Co mu nelze upřít je určitě krásná animace, povedená akce a hlavně sci-fi nádech, prostředí, atmosféra a neotřelá zápletka. Ve všech směrech špička svého oboru. Určitě stojí za vidění. Za zmínku stojí určitě i hudební doprovod. 25.2.2019 Ha! Tak vidět tuto klasiku na velkém plátně v kině Aero, to bylo něco neskutečného. ()
„And where does the newborn go from here? The net is vast and infinite.” –– Ukázkový prototyp filmu, na které zkrátka jedno zhlédnutí nestačí. S každým dalším zhlédnutím v tom vidím něco víc, stále víc si zamilovávám postavy majorky Kusanagi a Batóa, stále víc se mi ten film dostává hlouběji pod kůži a stále více se mi líbí podmanivá hudba Kendžiho Kawaie. Pro fanoušky Matrixu, kteří hledají podobné a taktéž vyvedené dílko, je to výborná volba, pro otaku a všeobecně milovníky východní kinematografie povinnost. Totálně sugoi! ()
Ta nahatá holka co všechny zabíjela se mi zdál jako super nápad :-), ale jinak mě vůbec nic neprobudilo s polospánku a za žádný zázrak Ghostíka nepovažuji. Dobře zmáknutá mytologie a prostředí, ale bez šmrncu. ()
Myšlenkově hutné a ohromně složité, přesto příběhově stručné. Brilantní práce. ()
Mluviti Shell, mlčeti Ghost. A Kawai Kenji je bůh. Orchestrální bonus. ()
Je možné v moderním světě stvořit umělý život? Umělou inteligenci která se v ničem nebude lišit od lidské mysli uktryté ve fyzické schránce mozku? Může mít taková AI duši? A co je to vlastně duše? Jsou to jen zážitky a vjemy formující naši mysl, a nebo je to něco víc? - Takové otázky klade film Ghost in the Shell - dokonalé filosofické sci-fi, cyberpunk který redefinoval žánr anime a který spolu s Blade Runnerem nesnese srovnání s žádným jiným filmem v historii. ()
S každou přibývající minutou mě to vcucávalo víc a víc. Nejvíce se mi líbil samotný příběh se spoustou zajímavých pasáží. Vůbec netuším, jestli existuje nějaká předloha, ale velice bych rád držel knižní vydání Ghost in the Shell jako pořádně tlustou bichly, kterou bych s chutí louskal celý měsíc. A na druhém místě bych rád vypíchl hudební podkres, který GITS dodal nezaměnitelnou atmosféru. ()
To, čo sme my začali objavovať až po Matrixe, mali v Japonsku už dávno naštudované vďaka snímkam ako Akira alebo Ghost in the shell. Tento filozofický kyberpunk sa zaoberá otázkou uvedomenia si vlastnej existencie a ponúka tým pádom množstvo otázok, ktoré neboli riešené napríklad v príbuznom Terminátorovi, ktorý riešil iba následky nadvlády strojov. Toto filozofické jadro je obalené v prekombinovanom, ale inteligentnom politicko-špionážnom obale. Rovnako ako pri Metrpolise a Akire musím skonštatovať, že by som to radšej videl v hranej verzii. Japonská animácia nie je pre mňa to pravé orechové. ()
Na úvod bych rád uvedl, že rozhodně nepatřím do žádného anime fanklubu. Je celkem zřejmé, kde Matrix čerpal inspiraci. Moc se mi líbila myšlenka snímku a všechny možné nápady spojené s umělou inteligencí. Nechce se ani moc věřit, že snímek pochází z roku 1995. Scénář byl opravdu velmi vizionářský. Velmi mě překvapil poměrně hezký vizuál a obrovské množství detailů. Bohužel cítím jakýsi nenaplněný potenciál ohledně děje. Jednotlivé scény nebyly nijaj zvlášť zajímavé a mnohdy vyznívaly trošku do ztracena. Děj je hodně překombinovaný a těžký na vstřebání. Celkové dojmy jsou tedy hodně rozpolcené. [50 %] ()
Rozhodně mi to přišlo lepší než hraná verze. Je to úplně o něčem jiném. Děj je dost zamotaný. Vizuálně je to pěknou a na svou dobu dost pokrokové. Na anime moc nejsem, ale tu jsem udělal výjimku. Rozebírat děj asi moc nemá smysl, jde spíše o filozofickou stránku filmu. Tento svět je dost rozmanitý, patří sem i nějaké seriály. Víc asi pátrat nebudu. "Už jsi skončil?" ()
Čtyři hvězdičky, ale těsně. Od skvostu Mamoru Oshiho jsem si sliboval mnohem, mnohem víc. Dočkal jsem se pro mne dost nepříjemného a nepříjemného vizuálního zobrazení a příběhu, který mne moc nezaujal (ale trochu ano). Na druhé straně tohle všechno vyvažuje hudba Kenjiho Kawaie, kterého jsem objevil teprve nedávno. ()
Vizuálně nabušené cyber-anime, které se snaží o jakousi filozofickou hloubku, čímž divákovi lehce zabraňuje nechat se zcela pohltit nádherným světem, protože toho je zkrátka hodně a neznalý divák (teda, mluvím za sebe) se trochu ztrácí. Zatím dávám hvězdičky čtyři, ale to neznamená, že po několikátém dalším zhlédnutí (ke kterému určitě dojde) hodnocení nenavýším. ()
Po hudební i vizuální stránce vcelku zajímavé, ale ten příběh.. Dá se shrnout do jednoduché otázky a ještě jednodušší odpovědi: Může mít stroj duši ? No může... A co dál ? Všechno ostatní mi chybělo,nepochopil jsem proč je tato otázka vůbec položena a ani poučení (?), hrozbu(?), poselství(?) v odpovědi. Možná jsem se na to jen špatně naladil nebo mi Ghost in the Shell nedostatečně hacknul ducha:) ()
Na dostatočné vstrebanie všetkého podstatného, mám taký pocit, nepostačuje len jedno zhliadnutie. Osobne som si po prvej projekcii istý len tým, že to bolo po vizuálnej stránke moc v poriadku. Zisťujem, že ani anime nemá hranice, za ktoré by sa nedalo ísť. Neviem už kto presne to tak dobre vystihol s prirovnaním k Matrixu a spol. Určite si chcem dopriať ešte jednu jazdu a budem vedieť viac. Náročné kino, ale veľmi dobré. ()
Související novinky
10. ročník Future Gate sci-fi film festivalu
Největší středoevropský filmový festival sci-fi filmů a kultury Future Gate odstartuje svůj jubilejní desátý ročník 26. září v pražském kině Lucerna a následně se přesune do Brna. Kromě hlavní… (více)
Duch anime vládne Hollywoodu
Šéfové velkých studií očividně věří, že Speed Racer sourozenců Wachowských (Larry a Andy) bude hit (a s přihlédnutím k vynikající trailerové kampani tomu začínáme věřit také). Jinak si nejde… (více)
Program FILMASIE
Hlavním bodem programu prvního ročníku festivalu asijských filmů FILMASIE, který se uskuteční ve dnech 1. 7. prosince 2005 v pražských kinech Světozor a Aero, bude Jižní Korea. Tu budou zastupovat… (více)