Válečné hry

Ještě dříve než se v Cheyenne Mountain komplexu utábořilo velitelství Hvězdné brány (Stargate Command) se v Colorardu zahnízdilo operační středisko NORAD (North American Aerospace Defense Command). Na počátku osmdesátých let byla studená válka v plném proudu a není divu, že se dalo pár chytrých hlav dohromady a tak se američtí politici, vojáci a vědci rozhodli svěřit plánování a provedení jaderné odvety do pomyslných elektronických rukou super počítače WOPR. Zatím v Seattlu si středoškolák David (Matthew Broderick), nadšenec do videoher a počítačů, který má problém s autoritou a biologií, užívá strasti i slasti mládí. Jeho snaha získat přístup k ještě nevydaným počítačovým hrám ho dostane do velkých potíží. Náhoda chce, že se mu podaří najít zadní vratka do WOPRu a spustit válečnou simulaci. Nevědomky tak odstartuje proces, který může vést k rozpoutání třetí světové války. Víc jak třicet let stará technika může vzbuzovat úsměv, ale silné protiválečné poselství a obava z toho s jakou důvěrou vkládáme moc do umělé inteligence, dává filmu Johna Badhama jasný přesah. První půlka vyprávění je dětsky naivní, ale vše se rychle překlene do vcelku napínavé druhé poloviny, kde není nouze o pasáže, kde doslova mrazí. Nostalgická podívaná, která má své nezpochybnitelné nadčasové kvality. (02.07.2014)

Rezisera Johna Badhama som mal rad, hlavne vdaka filmom, ktore tocil v 80-tych rokoch (Cislo 5 zije, Lietajuce oko alebo Policejni dohled). Aj tento film patri ku 80-tym rokom, ale kedze som ho videl len prednedavnom, tazko povedat, ako by som ho vnimal pred 20-timi rokmi, ale urcite pozitivne. Scenar bol celkom zaujimavy, len by som privital trosku viac napätia. V hlavnej ulohe si tu zahral mlady Matthew Broderick v jeho prvej filmovej ulohe po seriali Faerie Tale Theatre. Skoda len, ze so sympatickou Ally Sheedy, ktoru som spoznal vo filme Cislo 5 zije to slo s filmovou karierou dolu vodou a aj preto som bol prekvapeny, ked som ju vsimol v malickej ulohe za informacnym pultom na letisku v komedii Sam doma 2: Strateny v New Yorku, kde informovala Kevina, ze pristal v New Yorku...... 04.05.2008 (01.05.2008)

Ten nápad mi přijde dost zajímavý a stěžejní myšlenku ten film má taky dobrou a naprosto dostačující, jenže horší je to se zpracováním. To je totiž ne zrovna záživné, průměrné a má příliš mnoho naivních zvratů. Navíc i ta přehnaná délka tomu značně škodí. I tak se mi na to ale nedívalo špatně, jen úplně nemám důvod si to někdy zopakovat a až na pár scén si z toho víc časem asi ani nevybavím... No prostě taková ta průměrná sci-fi, která neurazí, ale ani nenadchne. 3* (25.09.2022)

"Teď už by to byl trochu risk." Kdysi dávno sci-fi, ale dnes jen exkurze do historie vývoje počítačů, plná jehličkových tiskáren, magnetických kotoučů a vytáčeného spojení, oslavující americký militaristický patriotismus a tehdejšího diváka zneklidňující tím, že v případě vypuknutí termojaderné války selže lidský faktor, který bude nutné nahradit bezchybným počítačem, jenž bude muset být kontrolován lidským faktorem, aby nedošlo k jeho přeprogramování a tím pádem i k rozpoutání termojaderné války. Škoda, že se tvůrci tak zarputile drželi motivu studené války, ale na druhou stranu to vypovídá o tom, jak nepředstavitelná byla tehdy možnost zhroucení komunistického režimu ve východní Evropě a rozpadu Sovětského svazu. Jediný nadčasový odkaz tohoto filmu, lze tedy spatřit pouze v tom, jak ukončit sérii Terminátor, John Connor musí jen Skynet, naučit hru piškvorky. (26.09.2015)

"Po důkladné úvaze jsem dospěl k názoru, že Váš obranný systém se podělal." War Games byly varováním, že svěřit bezpečí země křemíkový diodě není úplně dobrej nápad. Ovšem o moc lepší mi nepřipadá nápad svěřit bezpečí matičky Země do rukou lidí, kteří věří, že můžou vyhrát jadernou válku. Jadernou válku totiž může vyhrát jenom Pakistán, ale to je tajná informace. Já se u Válečnejch her bavím, kdykoli si je zahraju. Připadají mi napínavý i varující a existenciální moudra profesora Falkena mě nutí k rozpohybování obou mých šedých buněk mozkových. (20.01.2022)