Murder in Polná
Režie:
Viktor PolesnýScénář:
Václav ŠašekKamera:
David PloyharHudba:
Zdenek MertaHrají:
Jaroslav Plesl, Karel Heřmánek ml., Karel Roden, Gabriela Míčová, František Němec, Jan Kačer, Petr Štěpánek, Jiří Plachý ml., Ondřej Kavan, Luboš Veselý (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Zločin v Polné je vzrušující drama jedné detektivní historie. V roce 1899 na Bílou sobotu byla na cestě mezi obcemi Věžničkou a městečkem Polnou nalezena mrtvá dívka, švadlenka Anežka Hrůzová. Bylo jí devatenáct let. Na hrdle měla řeznou ránu a nejspíš vykrvácela. Sexuálního násilí se vrah nedopustil. Místním lékařům se zdálo, že sražené krve na místě činu není dost, a na otázku, kde je „chybějící" krev, se hned našla pohotová dopověď: Židé ji přidali o Velikonocích do macesů. K dispozici byl náhodou i potenciální vrah: přidrzlý a nepříliš chytrý mladík Leopold Hilsner, šnorer, tulák a žebrák... (Česká televize)
(více)Recenze (215)
Proč tolik filmů obsazují Hádkové, Mádlové a Wilhelmové, když tu máme takové herecké veličiny? To, co tu předvedl Jaroslav Plesl, jsem s výjimkou standardů Trojana, Rodena, Javorského, Kodeta a několika dalších častěji již nežijících herců (na Rodena se obzvláště těším ve 2. díle v roli z nejcennějších), v českém filmu neviděla dlouho, ne-li víc než desetiletí. Škoda, že taková preciznost neprovázela výběr herce pro roli Jana Husa v posledním Svobodově filmu. Kamera sugestivní, scénář poctivý, produkce vytříbená, postprodukce – jedna z největších filmových bolístek poslední doby – prvotřídní, režie brilantní a velmi promyšlená, mnoho zaznamenáníhodných hereckých výkonů (Němec, Novotný, Míčová… ). S větším rozpočtem a výměnou v obsazení několika málo vedlejších rolí by mohlo jít i o světový velkofilm. ()
70% - Nadprůměrně zpracovaný televizní film o jednom případu, který pohnul nejen celým národem. Vynikající byl především výkon Jaroslava Plesla, jako JUDr. Auředníček byl naprosto dokonalý a uvěřitelný. Líbil se mi i výkon Karla Heřmánka mladšího, který podal Hilsnera jako ustrašeného, nevzdělaného hlupáka, jakým asi i ve skutečnosti byl, nicméně zametli s ním tedy opravdu pořádně (na druhou stranu jeho nevina pravděpodobně nikdy nebyla spolehlivě prokázána). Naopak postava Masaryka v podání Karla Rodena nebyla takovou bombou, jak se před odvysíláním mohlo zdát. Maskování perfektní a věrohodné, výkon Karla Rodena asi taky bez chyby, ale celá ta postava byla taková nemastná, neslaná. Čekal jsem větší zapojení, jak by se dneska řeklo, větší tah na bránu. Pokud to vychází z historických podkladů, tak byl Masaryk méně charismatickou osobností (aspoň v té době), než jsem si kdy myslel. ()
Největším nepřítelem (doslova všeho a obecně) je nevzdělanost (ať už strany přátelské nebo protivníkovy), opravuji polovzdělanost, poněvadž ta vede k živení často lichých závěrů podpořené kusou informovaností, nevzdělanost nikoliv, ta funguje podle "kam vítr, tam plášť" a protagonisté nejsou, ani nemůžou být v názorech urputní, jsou "jako pára nad hrncem" a s delším odstupem dokonce lhostejní. Pokud jsou lidé obeznámeni, takříkajíc maximálně, tak nezbývá, než řešit skutečnost, fakta, tj. pravdu. ___ Hysterie kolem Židů je velice podobná tomu, co se děje dnes ve vztahu k muslimům. Stačí jedna podobně zakamuflovaná rozbuška a Evropa bude na nože. ___ Gabriela Míčová má neuvěřitelné charisma. Z toho mála před kamerou mi utkvěla, v poměru doba/paměťová stopa, snad nejvíce. ()
Velkolepé drama se skvělou výpravou. Z historického hlediska je to opravdu zajímavé. Film vás provede celým vyšetřováním a následně i soudem. Proniknete do poměrů tehdejší doby a zjistíte, jaké vtahy panovali již tehdy vůči židovskému obyvatelstvu. I přes snahu autorů vše objasnit a vysvětlit jsem nepochopil, proč z toho vznikla taková velká kauza. Ani jsem nepochopil snahu Masaryka i když na to existuje mnoho konspiračních teorií... Jenže je to celé nudááááááááááá. Ani mě nezajímalo, jak to dopadne. Tohle téma mě nezajímá a pokud jste na tom stejně, tak tenhle film oželte. Nečekejte žádnou povedenou detektivku s krimi napínavým vyšetřováním. ()
Příjemné překvapení! ()
Viktora Polesného mám zapsaného především jako režiséra mého oblíbeného pořadu " Všechnopárty". Nemohu mu však odpustit, jak naložil s adaptací Páralova románu " Milenci a vrazi". Něco podobného se myslím děje i s tak vděčnou látkou, jakou je " hilsneriáda". První půle je chaos, nemluvě o polopatickém vysvětlování okolností celého případu, bez špetky dramatu. Soudní proces leccos vylepšuje a tak dávám ještě šanci na lepší hodnocení. Ten soud mě utvrdil v přesvědčení, že se po více než 110ti letech v našem soudnictví téměř nic nezměnilo. Stejně jako tehdy i dnes jsme svědky toho, že je odsouzen člověk bez jediného důkazu, jen proto, že to mohl udělat, nikoliv, že to skutečně udělal. Soudce i veřejnost je od počátku přesvědčena o vině a podle toho ten proces pak vypadá. Na spravedlivý soud má právo každý. Doufám, že se soudkyně Gilová dívala pozorně a viděla onu paralelu k rozsudku, který vynesla 7.ledna 2016? ()
Po prvním díle nadprůměrně zpracované televizní drama, na kterém není nic co by mě jakkoliv vytáčelo. Uvidíme dnes po druhém díle. Zatím mě to na dnešní pokračování velmi silně navnadilo. Po druhém díle: nadšení přetrvalo, je to prostě výborně zpracované a zahrané od začátku až do konce, nemám co zásadního tomu vyčítat, takže nemám potřebu se pouštět do žádného hnidopišení. Vyzdvihl bych sympatický výkon Jaroslava Plesla a velmi věrně ztvárněného Masaryka Karlem Rodenem. A že je to takové hezky klasické a evropské a není to žádné Pár správných chlapů a podobně mě absolutně nevadí. ()
První díl zajímavý, druhý jako by ztratil náboj, škoda. ()
Zatím vynikající, počkáme ještę na druhý. I po druhém díle výborný . ()
Plesl snad poprvé nehraje pako a zatím paráda jak on, tak zbytek. ()
Novodobé filmy natočené zdánlivě podle historických událostí nejsou vždy věrohodné. A tak tomu škodí vědomí, že některé motivace postav a jejich charaktery byly ve skutečnosti vlastně (trochu) jiné. Takže Hilsner byl úplně jiný a Masaryk mohl být přesnější. Ve scéně, kdy profesor Masaryk prochází mezi studenty, pak tvůrci jedou na efekt - vlastně mě překvapilo, jak ta hilsneriáda byla silná - ale zapomínají na faktické informace, z mého pohledu docela důležité. Co profesor napsal na tabuli a co napsal básník? (Musel jsem si to postupně pouštět na internetu.) Proč to vlastně natočili? A co nám tím chtějí pro dnešní dobu říct? Jinak dobrý. ()
Zločin v Polné - opět motiv rasové nenávisti stejně jako u filmu Čas zabíjet, na který jsem se dívala v sobotu. I když se jedná o zcela jinou dobu a jiné prostředí, základ je stejný. Dnes je tohle téma velice aktuální a myslím si, že Zločin v Polné je rozhodně snímkem, který má divákovi co říct. V druhé části mi občas myšlenky utekly od děje a celkově jsem měla pocit, že film trochu ubral na dechu. I když Leopold Hilsner byl opravdu zřejmě nevinný, hlavní protagonista Karel Heřmánek ml. mi nepřišel jako dobrá volba - moc nevinné oči, moc velké neviňátko. Už fotka Leopolda Hilsnera na wikipedii odkrývá podle mě úplně jiný vzhledový typ. Ale jinak - myslím si, že jde o velmi zdařilé zpracování. ()
Česká televize se opět činí. Je vidět, že scénáře podle skutečné události jsou vždy tou nejlepší volbou. Karel Roden namaskovaný jako Tomáš Garrigue Masaryk je k nerozeznání od skutečného. V příběhu je krásně vidět jak může být dav dementní když jím zmítá rasismus a jak spravedlnost dokáže být slepá. ()
Je vidět, že dle reálií naši filmaři točit umí. A nejen Jaroslav Plesl umí hrát! Téma antináboženského fanatismu (ne, že bych fandil tomu náboženskému!) je v současné době aktuální a myslím, že bychom si z této smutné epizody v české historii měli vzít ponaučení... ()
A hle... České luhy a háje jsou schopny vyprodukovat drama, jehož základem není pouze politika, ale čistokrevná lidská nenávist! Osvěžující zjištění! A musím přiznat, že jsem se po celou dobu obou dílu bavil případem, jenž ve své podstatě nevystihl jeden lidský osud, ale stav lidské populace na hranici "moderní doby". Vše ve smyslu "dobrodružství kriminalistiky vrací úder". Ze zpětného pohledu se nemůžeme divit, kam dospěla Evropa v době, kdy jí ovládal impotentní sadista a demagog Hitler, když je jisté, že nenávist vůči Židům zde bujela dávno před tím. Židovské rituály? Ale jděte... A ano, ani izraelští Židé dnes rozhodně nepatří mezi mírumilovné národy a z pozice oběti se dostávají do pozice utlačovatele s tváří beránčí... Ale zpět k filmu. Jaroslav Plesl je v roli Hilsnerova obhájce super. Kde se doteď skrýval? Takových herců, hrající charakterní a dramatické role aby pohledal, protože v poslední době je to samý neumětel tupých seriálu TV Hovna a jim podobným nebo zfetovaných pijáků božkovských splašek z MIG21. A konečně někdo, kdo hraje Masaryka nemluví slovensko-retardovaným přízvukem a dokonce ten Roden i jako Masaryk celkem vypadá. Výborný tah bylo obsazení opilce a antiherce Etzlera do role místního křivopřísežníka, takové role mu sedí. Na televizní poměry vznikl zajímavý mini seriál, který se snaží rekonstruovat jeden z kriminálních zločinů 19. století a jasně demonstruje že kořeny "zla a nenávisti" nesahají pouze do Rakouska. Protože mě to zaujalo, tak jsem si o případu i něco nastudoval a přesto vím o tomhle období zatraceně málo. Asi kvituji, že dnes nerozhoduje podjatá a neznalá porota, ale soudce, který má v dané oblasti nějakou praxi a neměl by rozhodovat bez jasných důkazů. I když, kolikrát je i ten soudce totální trotl. Celkové vyznění snímku zní víceméně prožidovsky, což jen podtrhuje trend sluníčkovských zkreslování historie. Ale o korektní dějepis předpokládám autorům nešlo. Takže, Hilsner ve skutečnosti určitě nebyl žádný svatoušek, ale podle dostupných faktů rozhodně nebyl vrah... ()
Překvapivě zdařilý snímek o jedné z kapitol českých dějin, za které se jako národ můžeme pouze stydět. Na naše poměry šlo o skutečně poutavou a kvalitní práci korunovanou skvělými hereckými výkony. ()
Zločin v Polné pojednáva o jednom z najznámejších prípadov pochybenia súdnej moci v dejinách českého národa. Skvelo vykresľuje dobovú atmosféru a ostro vyhranenú nenávisť voči Židom, ktorých vtedajší obyvatelia, považovali za stelesnenie zla. Inak tomu nebolo ani v tomto prípade, kedy z rituálnej vraždy mladého dievčaťa obvinili na doživotie najnepohodlnejšieho človeka v dedine, mladého židovského tuláka a žobráka. Jeho odsúdenie prebehlo za obzvlášť záhadných okolností a za absencie jasne preukázateľných dôkazov. Súdne pojednávanie je počas celého filmu zahraté na základe autentických výpovedí účastníkov konania, čo filmu dodáva potrebnú dávku vierohodnosti. Je dôležité uvedomiť si, v akom období sa tento spor odohral a ako sa situácia ohľadom prenasledovania židovského obyvateľstva vyvinula v najbližších desaťročiach. Tento a jemu podobné filmy by som dnes zaviedol ako povinné pozeranie na všetkých stupňoch základných, stredných a vysokých škôl, aby sa aj takýmto spôsobom zabránilo nárastu popularity extrémisticky, nacionalisticky a šovinisticky orientovaných zoskupení, hnutí či politických strán. "Tí, ktorí si nepamätajú svoju minulosť, sú totiž odsúdení k tomu, aby si ju zopakovali". P.S.: Netreba sa zľaknúť tých troch hodín, keďže dej odsypá vo svižnom tempe a divák so zatajeným dychom sleduje každú minútu filmu. ()
V parafrázi na současnou histerii kolem migrační krize docela vhodné načasování uvedení v televizi. Dobře nastavené zrcadlo. ()
Ano hodnotím opravdu vysokým počtem hvězd. Před deseti lety jsem na období Hilsneriády psala práci. Už tehdy jsem si říkala,že by to bylo výborné na filmové zpracování. Do rukou si to vzal pan Polesný a já mu gratuluji. Perfektně zpracované, výborně vysvětlené laikovi. Opravdu jsem nadšena. ()
Související novinky
Zemřel herec Stanislav Zindulka
Ve věku 86 let zemřel český divadelní, filmový a televizní herec, Stanislav Zindulka. Ten měl za sebou vystudovanou pražskou DAMU, od roku 1994 byl pak členem pražského Činoherního klubu. Mezi jeho… (více)
po 1.dílu Historicky zaměřené filmy CZ tvůrcům moc nejdou. Nesedí mi obecné zjednodušování (nejspíš, aby porozuměli i mlaďoši) a úlety v odění, účesech i chování osob. V tomto díle mne hned na začátku otrávila velice naturalistická „rekonstrukce“ (zlo)činu. Pravda, averze proti Židům byla v oné době veliká, ale že by policejní aparát vyšetřoval až tak podjatě a dopřál sluchu evidentně nedůvěryhodným svědkům víc než jednou, se mi opravdu nechce věřit. Co se týče přelíčení, myslíte, že by bylo možné, aby pan soudce proplouval soudní síní, různě pokřikoval, anebo se dokonce válel po stole, aby předvedl oběť nota bene ženu nalezenou v dosti choulostivé poloze? Myslím, že k podobné demonstraci by byl povolán soudní sluha, který by jistě rád zažil svých pět minut slávy a obdržel nějaký ten obolos, ale s největší pravděpodobností by byl angažován herec či jiný placený dobrovolník. Tehdy totiž každý jedinec velmi dbal o svou image přesto, že netušil, že něco takového existuje. Kdo měl z ostudy kabát (nyní se to tak neprožívá, naopak!), ten si už neškrtnul a nejlepší bylo, když si hodil mašli či jinak se sprovodil ze světa přesto, že i to nebylo zrovna košér, abychom se obloukem vrátili k Židům. Neznám jemné nuance tohoto případu, ale pan obhájce se mi zdá poněkud měkký až rozervaný i když by se v této cause mohl dost zviditelnit. Co musím vyzdvihnout je realistické vykreslení praktik „sedmé velmoci“. Nyní to není jiné. Děsím se, aby druhý díl, s gustem intelektuálům vlastním, panu Masarykovi nenasadil psí hlavu a nenaskicoval ho jako šaška či pošetilce. Sice by nebyl první, koho tuzemští tvůrci znectili, ale zvláště v tomto případě by to byla velká škoda a ostuda. Jsem zvědavý, zda tvůrci vybalancují všechnu tu netoleranci, zlobu a hloupost, táhnoucí se dílem jako červená nit, aby se film nestal návodem pro magory všeho druhu, jak se zapsat do dějin a méně akčním jedincům nepřivodil blbou náladu. Stran hodnocení, počkám na celkový umělecký dojem. po 2.dílu I v druhém dílu bylo divákovi, aby nevypadl z rytmu, dopřáno několik scén mordování nebohé objeti, takzvané „domácí zabíjačky“, ale to ví toliko divák, soud se tohoto poznání nedobral. Hrůza! Roli TGM, byť na ni byl mnohý zvědavý, by bylo možné s klidným svědomím vynechat – u soudu nebyl, místo toho coural po ulicích, aby si z něj špunti mohli dělat šoufky či svou existencí mohl šokovat pouličního prodejce. To lynčování bych si také rád odpustil, ovšem kdyby nebylo nezbytně nutné ukázat, že budoucí president, kromě rajtování, ovládá i box. S takto pojatou postavou bych se jako rejža určitě nedřel (že písemně protestoval, o tom se stačilo zmínit), leda kdybych se, na slávě tohoto výjimečného muže, chtěl přiživit. Místo toho bych se snažil ohlídat, aby v domě páně obhájcově byl povrch kulečníkového stolu bezvadně rovný a terasu bych nechal zbavit mechu, aby vypadala náležitě reprezentativně a ne jako za pár let, kdy tam bude hospodařit Státní statek či školka. V závěrečných titulcích mi velmi chyběla informace, že pan žalobce Baxa se dopracoval až do funkce primátora Prahy, kde fungoval několik funkčních období, úhrnem 18let. Myslím, že tato informace by mnohého přivedla k zajímavým úvahám. Ač „hlas shůry“ dost nesnáším, zde bych si ho rád dopřál, protože komentář k filmu s tak závažným tematem by bylo vhodné do hlav diváků nacpat prostřednictvím co nejvíce smyslů. I když poselství dvojdílného filmu je velmi důležité a chvályhodné, dílo působí tak nějak těžkopádně a co do formy mi připomíná jiné dílo – Jak si pejsek s kočičkou dělali k svátku dort. Podruhé bych tomu ten čas rozhodně nevěnoval. () (méně) (více)