Cypher

Prekvapuje ma, ako sa tu mnohí kolegovia oháňajú slovíčkom originalita (obsahovo i formálne majú k dokonalosti určite bližšie 13. poschodie či Gattaca, nehovoriac o "profláklom" Matrixe). Na druhej strane môže Cypher naozaj slúžiť ako príklad, že pojem low budget nemusí byť pre filmára "výhovorkou", prečo je to také chudokrvné. Čo uberá tomuto filmu na pôsobivosti rozhodne nie je nedostatok prachov, skôr scenár, ktorý sa v istom momente zľakne svojej dvojkódovosti a prezradí nám pointu i všetko podstatné minimálne pol hodinu pred koncom. A ten "bladerunnerovský" záver je už len posledná kvapka octu do nápoja, ktorý fakt spočiatku chutil ako obľúbená značka vína Phillipa K. Dicka. (05.07.2007)

Spíše takový špionážní thriller zahalený v hávu laciné sci-fi s kapkou romantiky. Spíše než brilantně vymyšlené mi to příjde záměrně překombinované, aby to vypadalo zajímavě a cool, Sci-fi je tu jen pro potřeby scénáristy, aby nemusel nic složitě vysvětlovat a mohl vymýšlet gigantickou databázi a poněkud laciné triky. Béčko jak vyšité, jen bych čekal trochu více vysvětlování v rámci promrhaných možností hloubky děje. (25.04.2011)

Noun 1. cypher - a mathematical element that when added to another number yields the same number; a quantity of no importance; a person of no influence; a secret method of writing ______ Natali ve svém druhém celovečeráku tematicky navazuje na úspěšnou Kostku, kde byla rovněž hlavním motivem hra člověka o přežití ve světě korporací. A dochází přitom k velmi podobným závěrům: osvobozen může být pouze ten, kdo stojí na úplném okraji společnosti, nejlépe ten, kdo se vzpírá jakýmkoli standardům/označením, a postrádá tak sociální roli. Byrokratickým bludištěm Kostky nakonec úspěšně proleze blázen/génius (tady se ta hranice už stírá), v Cypheru se jde ještě trochu dál a klade se důraz na zničení informací, které o osobách systém skladuje. Nejen že je třeba "být nikým", ale zároveň je nutné po sobě vymazat všechny stopy. Protože není možné se narodit "mimo systém", nevyhnutelně jím musíme projít, ale jen tehdy, kdy "prozřeme" a uvědomíme si, že je to všechno jenom hra (tady připodobněné k šachám), můžeme začít uvažovat o tom, že se jí přestaneme účastnit. (25.03.2011)

Laciná, ale z pohledu technického nijak neošizená sci-fi, která funguje cca první půlhodinku, kdy se naplno prokazuje Nataliho talent pro práci s napětím i paranoidní atmosférou. V momentě, kdy vyloží první várku karet, jej ale povážlivě začne brzdit scénárista, který místo elegantních trumfů blufuje s těmi nejobehranějšími triky a všechno zazdí předvídatelná pointa. Že to celé vlastně nemá moc smysl (otázka ‚proč to všechno?‘ mě bude ještě dlouho pronásledovat) nevadí, že se na to po hodině kouká se zíváním, už ano. (16.04.2010)

Tak trochu Total Recall, tak trochu to a tak trochu hento. Zapletka nie je prilis originalna a rozpocet bol dost nizky, takze sa prakticky nedockame ziadnej akcie, ale napriek tomu je to neskutocne stylovo natocene. Vynimocne mi nevadil ani digivrtulnik. Film ma po cely cas uchvatnu atmosferu, ktora ma ani po x-tom pozreti neprestava bavit. Skvely je aj jednoduchy hudobny motiv. Najviac ma ale fascinuje Jeremy Northam v hlavnej ulohe zmäteneho hrdinu, ktory nakoniec na vsetko prijde a pointa je dokonale romanticka. Chemia medzi nim a nadhernou Lucy Liu funguje na 100%. A v malej ulohe agenta v trezore zaziari aj reziserov oblubenec David Hewlett. Objektivne by to bolo mozno len za 4*. Je to proste bezchybna nizkorozpoctova zanrovka v ktorej neviete, co sa stane o 5 minut, ale mne ten film dokonale sadol, takze davam bez problemov 5*. (24.06.2016)