2010: Druhá vesmírná odysea

Abych řekl pravdu, zprvu jsem byl k tomuto filmu docela skeptický - už jen kvůli obavám, zda se podařilo zachovat nezaměnitelného ducha 2001. Nakonec musím konstatovat, že nepodařilo. Hyams totiž vykouzlil ve 2010 atmosféru úplně jinou, jasnější a zřetelnější. Kubrickovo dílo je záležitost spíše filosofická, k zamyšlení, a jako taková funguje dokonale. Její mladší sestřička je zaměřená více na konzumního diváka, což však mně osobně nevadí. 2010 je totiž atmosférická podívaná jak má být. Nehodnotím ji jako nějaké pokračování legendární "jedničky", ale pouze jako film volně navazující na předchozí, s tím, že divákovi nabízí více akční podivané, více strhující tempo a mnohem více permanentního napětí. Co se týče hudby, tak tvůrci použili z 2001 pouze ústřední Straussův motiv Also Sprach Zarathustra. Jinak můžeme slyšet pouze a jen hudbu elektronickou, ne nepodobnou The Thing, jenž skvěle dotváří tísnivou atmosféru vesmírné lodi. Jediné co bych mohl vytknout, je až přílišný důraz na vztah USA x SSSR, jenž je ve filmu značně přiostřen. Ani tato malá chybička na kráse však nemůže zkazit celkový zážitek a dojem z filmu, který je v mém případě skvělý. P.S. Ten závěr budu vstřebávat ještě dlouho... (01.01.2009)

Proti Kubrickově 2001 podstatně konvenčnější, avšak brilantně zvládnutá sci-fi a jedno z nejlepších pokračování, co znám. Psychologie postav sice mohla být propracovanější a film není zrovna tak pohlcující, jako legendy žánru, ALE - miluju sci-fi, miluju mysteriózní filmy, miluju vesmír a od Druhé odysey jsem dostal zákusek, obsahující všechny zmíněné příchutě v bohatém množství. Scénář je jeden z nejsilnějších prvků - prakticky znemožňuje nudu a skvěle graduje v druhé polovině. Pochvala patří taktéž trikům a několika sugestivním scénám, především přechodu kosmonautů mezi Leonovem a Discovery. Kapitolou sama pro sebe je famózní závěr, který je u mě v žebříčku sci-fi scén a panorámat zatraceně vysoko. Nádhera. Kdyby se takových filmů točilo víc, má sci-fi duše by hned usínala šťastněji. 9/10. (27.12.2006)

Opravdu důstojné pokračování Kubrickovy práce. Jen ten závěr působil jako opravdové sci-fi. Že by Big Bossové složili zbraně, odložili své sobecké zájmy a žili šťastně a v míru /a pokud nezemřeli žíjí tak dodnes/? Chápu, že v husté atmosféře studné války byl tento film povzbuzením, ale mám pocit, že čím více se někteří lidé snaží těm "bossům" (a nejen jim) naznačovat, že by mohlo vše špatně skončit, tím více nechápou a nechápou. (05.09.2009)

„Že sa chovajú idiotsky naše vlády ešte neznamená, že musíme aj my.“ Po fascinujúcej sci-fi klasike, ktorá (typicky kubickovsky) neodpovedala na žiadne otázky (a že ich bolo), priletel po 16. rokoch rutinný akčný sci-fi triler, ktorý odpovedá na všetko. Aj na to, na čo sa nikto nepýtal. Je úsmevné vidieť na mostíku tejto lode namiesto megavizionárskeho magora Kubricka bezradne postávať doživotného rutinéra Petra Hyamsa, ktorého životným veľdielom je pekný múzejný hororček Relic. Nikoho asi neprekvapí, že solídna technická stránka (nominácia na Oscara za najlepšie kostýmy, výpravu, zvuk, masky a vizuálne efekty) a od Stanleyho ukradnuté nápady (hudba, výprava) sú asi tak všetko, na čo sa Peter zmôže. Pravda, je tu ešte jedinečne kuriózny kasting (Roy "expert na absurdné pokračovania, ktorých existenciu by ste nikdy nečakali" Scheider, Bob Balaban, Dana Elcar, John Lithgow, Helen Mirren a JAN TŘÍSKA), ale to je asi tak všetko. Atmosféra pozostáva z blikania kontroliek a mechanických zvukov od výmyslu sveta, a dialógy i pokusy o myšlienku a rusko-americké vzťahy, zostávajú na úrovni priemeru. Spolu s Čeľusťami 2 jedno z najabsurdnejších pokračovaní na svete. (08.03.2009)

,,TIEŽ SA MI TO STALO KEĎ SOM TU BOL PRVÝKRÁT." ,,KEDY SI TU BOL PRVÝKRÁT." ,,NIKDY." __ ,,2010", pokračovanie azda najslávnejšieho sci-fi filmu všetkých čias, má viacero chýb súvisiacimi nielen s jeho napojením na ,,prvý film", ale tiež v celkovom dramaturgickom, obsahovom i profesnom prístupe. Z celkového hľadiska nejde o zlý film, ale o dobrý priemer. Snímke predovšetkým uškodila celá politická rovina, ktorú nakoniec príliš nepotrebuje a jej použitie o to zbytočnejšie, že o nič také nešlo predtým ani Kubrickovi. Ako napísal ktosi v diskusii, ozaj prichádza ku strate nadčasovosti príbehu. Krátkozrakosť tvorcov umiestniť do roku 2010 - teda do pomerne ďalekej budúcnosti - súperenie medzi USA a ZSSR sa dá ospravedlniť iba pálčivosťou vrcholiacej Studenej vojny, vtedy veľkého problému sveta. S takouto predstavou budúcnosti toho obdobia som sa však v kinematografii nestretol prvý raz. Treba povedať, že po obsahovej stránke ,,Druhá vesmírna odysea" disponuje hutnejším dejom, väčším počtom dialógov a teda i doslovnejších vysvetlení, pritom by sa z príbehu dalo vyťažiť aj viac. O väčšinu oscarových možností ju toho roku obral Formanov ,,Amadeus", hoci treba pripustiť, že aspoň cena za zvuk je pomerne otázna a víťazstvo ,,Indiana Jones a chrám skazy" v kategórii vizuálnych efektov nie je tiež úplne zaslúžené. Po technickej stránke je ,,Rok prvého kontaktu" aj po rokoch stále na veľmi slušnej úrovni a efekty zostarli iba minimálne. Skôr mi chýbala výraznejšia atmosféra, aj keď jej neprikladám za vinu, že som počas sledovania dva razy zaspal, pretože sa mi to stalo aj pri Kubrickovi a vo všeobecnosti v poslednej dobe takmer pri každom filme. (3240. hodnotenie, 219. komentár k filmu) (28.01.2016)