2010: Druhá vesmírná odysea

Kubrickova 2001 by s Hyamsovou 2010 údajně vůbec neměla být srovnávána. Ale proč ne? Natočí-li někdo film, který rozvíjí příběh předchozího snímku, je srovnávání vždy na místě. Peter Hyams měl od začátku projektu těžkou pozici. Buď se vydá ve šlépějích geniálního vizionáře Kubricka a zachová pro pokračování jeho vypravěčský styl s minimem dialogů, přičemž jej kritika semele za to, že nevnesl do Clarkova vesmíru nic nového, nebo se na 2001 nebude ohlížet a natočí pokračování po svém, za což ho kritika opět pořádně vyplísní. Buďto se na pomyslné křižovatce vydá cestou do již částečně prozkoumané země zázraků, a nebo se nechá vést cestou druhou, u níž není jisté, kam jej dovede, ale může to být i pustá poušť. Hyams, který má mimochodem na seznamu úspěšných projektů zajímavé sci-fi KOZOROH 1, zvolil cestou druhou a dorazil, kam dorazil. Kde byl Kubrick zasněný, mysteriózní a kde nechal divákův mozek, ať si ony vizuální orgie sám přebere, tam je Hyams klišovitý a doslovný, takže prostoru pro divákovu představivost a intelekt je pomálu. Zatímco Kubrick si liboval ve vybělených interiérech, kde se promenádují elegantně oděné stevardky, Hyams klesl do atmosférického balastu osmdesátých let, kdy se každý vesmírný koráb vyznačoval potemnělými interiéry a posádkou oděnou do šedých košil. 2010 se snaží být zbytečně akční a to na úkor estetického zážitku; a Hyams si ani neodpustil šíření zvuku ve vakuu, za což mu měl Clarke od plic pořádně vynadat. V jiných filmech bych to zkousl, ale v něčem, co obsahuje podtitul "vesmírná odysea", v žádném případě. No a zakončení s novou formou života a monolitem? Dejte mi do ruky kameru a vyprodukuju něco lepšího. Jen si představte Zarathuštru, znějícího při pohledu na konjunkci měsíců u Lucifera a následný přesun na Europu, kde se za východu nového slunce scházejí u tajemného monolitu záhadné bytosti, naplněné zvědavostí a touhou překonat možnosti vlastní rasy... Suma sumárum, Hyams natočil naprosto rutinní sci-fi, kde se počet zajímavých momentů dá spočítat na prstech jedné ruky. Pokud by nešlo o pokračování Kubrickova veledíla (které mimochodem považuju za nejlepší film všech dob), tři hvězdičky by byly asi zasloužené. Ale takhle opravdu ne. (502.) (05.08.2009)

Proti Kubrickově 2001 podstatně konvenčnější, avšak brilantně zvládnutá sci-fi a jedno z nejlepších pokračování, co znám. Psychologie postav sice mohla být propracovanější a film není zrovna tak pohlcující, jako legendy žánru, ALE - miluju sci-fi, miluju mysteriózní filmy, miluju vesmír a od Druhé odysey jsem dostal zákusek, obsahující všechny zmíněné příchutě v bohatém množství. Scénář je jeden z nejsilnějších prvků - prakticky znemožňuje nudu a skvěle graduje v druhé polovině. Pochvala patří taktéž trikům a několika sugestivním scénám, především přechodu kosmonautů mezi Leonovem a Discovery. Kapitolou sama pro sebe je famózní závěr, který je u mě v žebříčku sci-fi scén a panorámat zatraceně vysoko. Nádhera. Kdyby se takových filmů točilo víc, má sci-fi duše by hned usínala šťastněji. 9/10. (27.12.2006)

Po prvej, nie príliš zaujímavej jednotke, som napriek zaprisahaniu, predsa len našiel odvahu a siahol na pokračovanie. No a jediné, čo môžem skonštatovať je fakt, že obe časti sú na jedno kopyto, pričom obe by vzájomne mohli súťažiť o víťaza trofeje NUDY. Nezáživné, nezaujímavé, kedy jeden pomalý, nudný rozhovor bez emócií strieda druhý. Od scifi teda očakávam ďaleko viac ako len kostýmy či kulisy - toto je omyl. (04.04.2022)

Velice podařená adaptace Clarkovy knihy. Zároveň se však oba filmy (2001 a 2010) porovnávají hodně těžce, protože jsou oba natočené úplně jiným stylem (za to, že jsem dal oběma stejné hodnocení by mě asi někteří lidi nejradši ukamenovali). Tajnůstkář Kubrick tenkrát přenesl spíš mystiku, zatímco rutinér Hyams vsadil na akci a dobře udělal (s gigantem jako byl Kubrick prostě nemůžete soupeřit tak jdete jinudy). Děje se toho opravdu hodně a vypadá to dokonce celkem k světu. Ale úprava scénáře, která se do období studené války hodila v dnešní době nepůsobí jako úplně nejšťastnější volba. Clarke holt uměl myslet pokrokověji. Jo a ještě něco, Roy Scheider je rozhodně lepší Floyd než William Sylvester. Kurica. (21.08.2009)

Volné pokračování 2001: Vesmírné odysey staví bohužel právě na tom, čemu se první díl vyhnul a nebo dokonce negoval a co z něho v mých očích udělalo tak působivou a silnou filmovou událost. 2010 je totiž mnohem divácky přístupnější a přímo diváka vodí v tom nepřátelském vesmíru za ručičku, aby se mu náhodou něco nestalo, podíval-li by se realitě do očí. Jedná se o klasické drama o tom, jak jsou lidé důležití a že by vlastně vesmír bez nich nemohl existovat. O to horší je, že film nese protiválečné poselství, které mám normálně rád, ale vzhledem ke kontextu je to čistá ždímačka emocí bez nějaké hlubší myšlenky. Ble! Tak něco nádherného se bohužel nakonec děje jen povrchně na plátně, ač musím uznat, že vizuální stránka je dechberoucí. Určitě za to může i to, že jsem film viděl na 70mm kopii v Krnově kde vizuál vynikl naplno. Dvě hvězdy za vizuální zážitek..takže na režii, scénář a herce zbývá jen jedna..Achouvej... (20.04.2013)