Boj o moc

Vrchol televizní tvorby. Nejdokonalejší duett rodinných vztahů s politicko-korporátními zájmy. Herecký koncert všech zúčastněných, natočený nejsvěžejším okem za kamerou za poslední léta, s invencí tvůrce Jesseho Armstronga. Jeremy Strong se mi šplhá do top10. Díky 4. sérií pro mě nejlepší seriál posledních 5 let. (12.06.2023)

// Peníze ničí charakter. V tomhle seriálu ale ještě jako bonus dělají z lidí zábavné retardy. Jakmile si tedy člověk zvykne na to, že se občas ústřední postavy chovají jako kompletní idioti, a tím nemyslím jenom hloupě, ale místy vyloženě výstředně (rozlučka se svobodou je v tomhle vrchol), je to vlastně celkem solidní rodinný drámo s nekompromisním Coxem coby hlavním patriarchou vs. roztěkaným Jeremym Strongem coby marnotratným synem. Velký plus za téměř mockumentary kameru, která bezvadně koresponduje s tímhle světem peněz a dodává tomu punc něčeho zase trochu jiného, a taky hudbu, která ty nejvíc zásadní momenty tak parádně podtrhuje, že si je budete přehrávat v hlavě ještě o několik týdnů později. Jediný mínus první řady je tak v zásadě úvod, kde ten koncept nedrží pohromadě tak, jako v pozdějších epizodách, a postava Romana, která by si zasloužila o něco větší prostor a taky citlivější zacházení, když už trpí čímkoliv to je, čím trpí. 1. série - 8/10, 2. série - 10/10 (08.09.2019)

Lidé sice říkají, že když člověk přetrpí prvních pár dílů Boje o moc, má to spád, ale nechci se dál trápit s postavami, které mě nezajímají. Zatímco v Miliardách nechápu, o co jde, od první chvíle je to napínavé. V Boji o moc rozumím, co se děje, ale je mi to jedno. Hlavně Miliardy mají specifickou atmosféru, která na někoho může působit jako woke, ale právě to, jak přirozeně ty nehetero, nebinární, BDSM postavy jsou vitální součástí příběhu, z toho dělá něco jedinečného. Tak jako je součástí příběhu New York, kdežto v Boji o moc to ani není poznat. A to je zase taková homogenní cis white het sausage party kreténů, jejichž osud by mě zajímal jedině při invazi zombíků, kdo kdy a jakým způsobem zhyne. A ruku na srdce, pokud si mám vybrat mezí hlavním hrdinou Brian Cox (přes 70) a Damian Lewis (přes 40)… (19.01.2022)

Tohle už není quality TV, ale hyperquality TV. Precizně vybroušený diamant, který během svých 4 sérií ani jednou nezakolísá a k jehož každé epizodě by se člověk měl obléct jako do opery a otevřít si kvalitní víno. Dysfunkční rodina nepatří mezi moje oblíbená témata, ale tuhle jsem si komplet zamiloval. Skvěle napsané a fantasticky zahrané postavy, napínavý děj a snappy vtipné dialogy. (06.10.2023)

Luxus jako přirozený stav bytí, bez naleštěnosti a okázalosti, v prostředí, kde je upřímnost dýkou i štítem zároveň. Cokoliv řeknete, může a bude použito proti vám; cokoliv může být taktika, jak vás navždycky zakopat do země. Na vrcholu je to totiž plné ztracených existencí, pro které je pokrevní pouto k smíchu v porovnání s mocenskými pakty, toxickou kodependencí a parazitováním s cílem ukousnout si co možná největší krajíc z jednoho impéria špíny. A vlastně ani nezáleží na tom, jestli jste Number One Boy, prostřední spratek nebo nejmladší a k tomu jediná žena. Automaticky máte v životě nevyčerpatelný počet druhých šancí s doživotním odmítáním zodpovědnosti, ale vystoupit z šarády znamená čelit vlastní irelevanci a bezcílnosti. A tak hrajete dál. Protože když je představení to jediné, co v životě znáte, uděláte vše proto, aby nikdy nezhasla světla. 100 % (29.05.2023)