Zachraňte vojína Ryana

Stevene, Stevne, mám s Tebou stále tentýž problém. Ač jsou Tvé filmy krásné na pohled, nedokážou nijak vntiřně zapůsobit. Sledování nádherných obrazů je vším co nám dokážeš poskytnout. Tvé filmy jsou emočně prázdné a zajímavé osudy Tvých sympatických postav nevyznívají tak jak by měly... Tentokrát to ovšem není tak nudné jak jsem čekali za vož ovšem nemůže nikdo jiný než páni architekti, kteří odvedli vskutku excelentní práci... Nejsilnější stránkou filmu jsou bez pochyby válečné sekvence, ať je to úchavné vylodění v Normandii nebo ještě lepší závěrečné obhajování strategicky výhodného místa... Přestože Spielberg opět natočil emočně vyprahlý snímek, bylo se tentokrát stále na co dívat. Saving Private Ryan má k dokonalosti velmi daleko, ale za příjemně strávený večer si ten nadprůměr zasluhuje. (18.06.2008)

Počáteční bitva na pláži v Normandii je sice úchvatná, ale zbytek filmu je tak nechutnej sentimentální blábol, že ani nevím, co si myslet. Proč neumí Spielberg natočit něco, kde by nás nakonec nenutil ronit litry slz? Protože o špatné závěry lidé nestojí, těch mají dost v životě. Jenže happyendy musí být dobře zakomponované do děje, nesmí tam být na sílu, protože divák to pozná. Tady je sice ukázaný, že lidé ve válce opravdu umírají, jenže všichni ti dobří (Amíci) umírají jako hrdinové a všichni ostatní jejich nepřátelé jako pytle sraček. Jako obvykle je to kvalitně odvedený a taky kvalitně zaplacený řemeslo, ale je tam na mě až moc patetismu, až moc vlastenectví, příliš mnoho emotivně cucajících scén. Na jedné straně je tu hyperrealita bojových a válečných scén, na straně druhé nerealita lidí. Spielberg je kvalitní řemeslník a tak jsou jeho filmy po této stránce obvykle výtečné. Po té další, nadrozměrně scénáristické, už však dost kulhají. Není to příběh obyčejných lidí, není to příběh vojáků, není to příběh války. Je to příběh několika smyšlených umělých postav. A všichni vojcli US Army jsou kamarádi na život a na smrt. (31.01.2006)

Dodnes som nepochopil, čo kto na tomto filme, okrem úžasnej prvej polhodiny a správne cvoknutej postavy Barry Peppera vidí. Príbeh je plytký a nepravdepodobný, záver neskutočne patrioticko-patetický. Dokonca ani Tom Hanks ma nejak nezobral. Tenká červená línia z toho istého roku je omnoho lepší film. (17.06.2004)

Nie som veľmi zaťažená na filmy, v ktorých sa trhajú končatiny, ale Spielberg je jednoducho Spielberg. Vo vojne plnej neliečiteľného šialenstva dokázal nechať vyniknúť jednu obyčajnú humanistickú myšlienku, dodávajúcu neľútostnému filmu aspoň náznak ľudskosti. Spielberg je majster rozprávania príbehov, no táto snímka je autentickou a nič neprikrášľujúcou výpoveďou o vojnovej mašinérii, zanechávajúcej spúšť v ľudských dušiach.... a nielen tam. Úvodná sekvencia vylodenia ma zmrazila svojou autenticitou a celkovo ide o výpravne dokonalý a šialene brutálny film, ktorý, ako píše Lima, je bezprostredne stvorený pre veľké plátno a kvalitný zvuk, pretože divák nie je len bezbranný pozorovateľ, ale účastník deja. Zážitok je silný a piatu hviezdičku si schovávam do budúcnosti, keď budem schopná oceniť aj tie mega krvavé a realistické scény. (29.06.2011)

Co si budeme povídat, nebýt příslovečné scény z pláže Omaha (a jakš takš i finální bitvy), neposuzoval bych to tak dobře. Děj je náborová glorifikace armády, kdy nevidíme negativní stránky armádního života (tedy kromě smrti samozřejmě) ani jakkoli záporné či rozporuplné charaktery. Generálové a vysloužilci mluví, vlajky vlají, hudba burácí. Naštěstí Spielberg je přece jen mnohem vyzrálejší filmař, než nějaký Woo nebo Bay, takže i při patetickém hřímání o návratu ztraceného syna jeho matince je to celkem snesitelné. (23.12.2006)