Gauneři

Myslíte si, že gangsterka, co se ze tří čtvrtin odehrává v prázdné místnosti jednoho skladiště a místo akce ja postavena hlavně dialozích, nemůže fungovat? Může. A zatraceně dobře. Jestliže "Pulp Fiction" vytvářejí pomalu jakousi gangsterskou filozofii, tohle je ještě pěkně surové a přímočaré a s charaktery, které hned tak nezapomenete. (17.09.2005)

Před nástupem Tarantina se točily buď velkorysé, akademicky precizní bijáky, jako byla série "Kmotr" nebo "Tenkrát na Západě", nebo levná a mizerná béčka, která se nedala brát vážně. Tarantino přinesl do kriminálního filmu novou energii, vulgaritu, zajímavé charaktery - jeho hrdinové jsou sbírkou nejrůznějších psychopatů a parchantů nejhoršího zrna - a především vrátil kriminálnímu filmu zábavnost a přitažlivost pro filmové fanoušky. Už v Tarantinově prvotině se objevují prvky typické pro jeho rukopis - střídání časových rovin, hláškovitost, násilí pojaté jako zábava a provokativně popkulturní směs hudebních motivů. Ve svých počátcích znamenal Tarantino výrazné oživení a jeho první filmy mám narozdíl od posledních kousků opravdu rád. Pokud můžu Gaunerům něco vytknout, tak až příliš krátkou stopáž - tahle gangsterka mohla být klidně o půl hodiny delší a divák se mohl seznámit i s osudy zbylých členů gangsterské partičky. Levný snímek, který bodoval díky výbornému obsazení a provokativnímu obsahu. Celkový dojem: 90 %. (22.10.2008)

Gauneři, Tarantinovo slavný celovečerní debut, nezapřou originální, byť poněkud úchylnou obsesi svého stvořitele (scénář, režie i jedna z rolí) světem brakových románů, béčkových gangsterek a vůbec tímhle zvláštním subžánrem americké kinematografie. Brak (anglicky pulp) tu dostává nový rozměr - Tarantino ho povyšuje na zábavu širokých vrstev mainstreamového publika (k absolutní dokonalosti to dotáhl samozřejmě až svým následujícím filmem, který o tom vypovídá již svým názvem - Pulp Fiction). Vtip je v tom, že ačkoliv ,,šílený samouk z videopůjčovny" adoruje fenomén béčkového filmu, o béčkový film se ve své podstatě nejedná - Tarantino provádí skvělý a promyšlený casting, dokonce se dá říci, že má film napěchovaný hvězdami (i když spíše amerického nezávislého filmu), i přes přemíru krvavosti nikdy nesklouzne k přímému zobrazení skutečně drastické scény (atribut drastičnosti je posunut do jazykové roviny, která skutečně stojí za to...míra vulgarity je skutečně abnormální) - např. řezání ucha sleduje kamera natočena mimo epicentrum scény atd., už ve fázi scénáře je geniálně postižen trend verbální podstaty takového filmu - správný ,,drsňák" totiž spíše než zabíjí na potkání hlavně vypouští ultrastylové ,,hlášky, což scénárista Tarantino umí skutečně mistrovsky (a zabíjení má i morální podtext - být ,,gaunerem" se alespoň v tomhle filmu nevyplácí). Nelze nezmínit ani postmoderně řešené rozbití klasické stavby filmového vyprávění, což k dokonalosti dotáhl opět ve svém následujícím filmu, členěném do nelineárně řazených kapitol. Je divné psát o Gaunerech ve smyslu, že jsou zábavní, ale to je vlastně práce Quentina Tarantina - oprášil zašlou slávu tohoto žánru a otevřel ho i většinovému divákovi. Podobné filmy: Pulp Fiction: Historky z podsvětí (05.02.2009)

(1001) Rok 2009: Za film bych dala tři, za Tima Rotha a za konec čtvrtou. Tarantino, u kterého jsem si uvědomila, proč nemám ráda Tarantina. A to jsem ho do té doby měla ráda, ha! Zajímalo by mě, jestli, a jestli ano, tak kdy, zase změním názor. Rok 2014: A přitom tohle je film, který považuji za jeho nejkvalitnější, co se týče toho, jak moc dává smysl ten vyprávěcí postup. Plus jednota místa, času, děje, což je vždycky krása nesmírná. (07.01.2009)

Jestli budou Inglourious basterds vypadat nějak takhle, vůbec bych se nezlobil. I já nyní nerozumím tomu, jak se mohl tento skvělý Tarantinův snímek ztratit v davu, nebo lépe řečeno, být ušlapán rozhodně méně kvalitnějším (nebo jinak řečeno ne tak dobrým) Pulp Fiction. Tenhle skvost by si jistě zasloužil obsadit místo v žebříčku několik příček nad zmiňovaným kultem, stejně jako bych se nebál jej prohlásit za nejlepší gangsterský film vůbec. Bravurní! Když jsem se poprvé začal kamarádit s panem Modrým, Hnědým, Bílým a Růžovým (...), myslel jsem, bůhví jakou zapeklitou matematickou hádanku pro mě režisér nepřipravil, až tak mi to připomělo zadání ze starých sbírek úloh. Ale ona je to taková sranda! Scénka s uchem pak patří mezi to nejhutnější, co může snímek nabídnout, a divně mi z ní je ještě teď. Navíc tolik sprostých slov jsem naposledy slyšel v mém oblíbeném Running Scared, a během doby, co snímek prachsprostě "posloužil" mé přítelkyni jako zvuková kulisa při práci na PC, se ta vztekala, na jaké chujoviny to zase koukám :-). So shut the fuck up and keep watchi´n you piece of shit! (29.07.2009)