Alexander
Alexander
Alexander
Alexandre
Alexander
Alexander Veľký
Alexander
Alexander
Režie:
Oliver StoneKamera:
Rodrigo PrietoHudba:
VangelisHrají:
Colin Farrell, Angelina Jolie, Val Kilmer, Christopher Plummer, Jared Leto, Rosario Dawson, Anthony Hopkins, Jonathan Rhys Meyers, Brian Blessed (více)Obsahy(1)
Alexandr se narodil jako prvorozený syn Filipa Makedonského, který sjednotil celé Řecko pod Makedonské království a Olympiady, překrásné potomkyně hrdiny Achilla. Manželství jeho rodičů nebylo vůbec šťastné. Matka jeho otce nenáviděla a doufala, že její syn se za ni jednou pomstí. Vychovávala ho k tomu, aby si podmanil celý svět. Otec se o něho v dětství téměř nezajímal. Poté se ujal jeho výchovy a vzdělání učenec Aristoteles a otec si ho začal všímat, když si Alexandr podmanil nebojácného hřebce. Tráví s ním více času a Alexandr se matce odcizuje. Jenže jeho otec má druhou ženu, která čeká dítě. V Alexandrových dvaceti letech je možnost, že přijde o jeho právo na nástupnictví. Jelikož jeho otec nenávidí jeho matku. Ta neustále našeptává Alexandrovi, že jeho otec se ho bude chtít zbavit, až jeho otci jeho druhá žena porodí syna. Alexandr se na hostině s otcem pohádá a za nějaký čas je jeho otec zavražděn a Alexandr se stává králem. Alexandr plní vůli svého otce a táhne do Persie podrobit si celý národ a zabít krále Darea. Západní Asii si Alexandr podmaní jen s 40 000 vojskem. Jeho přátelé z dětství jsou jeho vojevůdci. Největší bitva s králem Dareem však na Alexandra čeká u Gaugamél nedaleko Babylonu. Alexandr stojí proti 25 000 armádě jen se svojí 40 000 armádou. Jenže to Alexandra nezastaví, aby si nevymyslel plán, který ho přivede až do středu perské armády a samotnému králi Dareovi. Ten když si uvědomí, že může být zabit, tak prchá a svoji armádu nechává napospas. Alexandr ho nemůže pronásledovat, jelikož jeho levé křídlo je zatlačeno perskou armádou a Alexandr a jeho jízda a pěšáci jim musí na pomoc. Přesto Alexandr vyhrál bitvu a obsazuje Babylon. Hlavní město Persie, ale Alexandrovi nestačí a chce dohnat Darea a zabít ho, aby se stal právoplatným králem. Alexandr ho tedy se svojí ztrojnásobenou armádou pronásleduje až na samotný okraj perské říše. Zde nalézá krále mrtvého. Dareovi vojevůdci ho zabili, aby si zachránili život. Jenže Alexandr se rozhodne pronásledovat i je a všechny je zabít a přitom si podrobovat všechny kmeny za hranicí perské říše. Na samotné hranici mezi Persii a Indii je země, kde žijí pouze divoké kmeny. Když přemůže jeden kmen, tak se ožení s dcerou náčelníka tohoto kmene Roxanou. Je velice krásná, ale podle matky Alexandra barbarka. I Alexandrovi vojevůdci a nejvěrnější přátelé jsou proti. Má si prý vzít za ženu Makedonku a s ní mít následníka trůnu. Jenže Alexandr si nedá poradit a ožení se s Roxanou... (TV Prima)
(více)Recenze (799)
Stoneho aj Farrella mám rád, ale tento film ma neoslovil. Ak by tam hrali béčkoví herci pod vedením neznámeho režiséra, ani by som to nevidel. ()
Alexandr je orel i Prometheus. Je to dravec, který si bere...sobecký panovník, kterého žene touha dobývat, ovládat, i snaha osvobodit se od vlivu své matky. Současně je ale i obětí...je tím, který každý den musí nést následky svých rozhodnutí. S Prometheem ho pojí ještě jedna věc. Stejně jako antický hrdina, i makedonský dobyvatel (v podstatě taky antický hrdina) dával lidem oheň, vnášel světlo tam, kde dosud byla temnota. Oliver Stone líčí Alexandra jako mnohostranného hrdinu, který se stal mýtem, který byl jakýmsi vyvrcholením všech antických reků. Nejedná se o věrný přepis dějin, ba naopak - Stone Alexandrův příběh předělává, nechává hrdinu přežít indickou výpravu a šťastně ho navrátí do Babylonu...kde ho nechá zemřít "rukou" ženy-medusy-matky. Pod pláštěm odkrytí "skutečných" událostí tak přidává další vrstvu k alexandrovskému mýtu. Stone se snaží Alexandra ukázat jako člověka své doby. Nemyslím, že by chtěl odkrýváním homosexuálních vztahů mezi hrdiny primárně šokovat. Příběh, který tak jako tak čas zkreslil k nepoznání, se stává uvěřitelnějším, konkrétnějším. Současně slouží Alexadrova láska k mužům jako jakési pokřivené zrcadlo nastavené jeho vztahu s matkou, a ženami vůbec. Herci jsou skvělí! Farell hraje jemného, inteligentního člověka s krutými sklony. Oliver Stone je také asi jediný, kdo dokáže dobře využít Vala Kilmera. Anjelina Jolie mě také překvapila. Hned ve své první scéně je plná vášně, divokosti, zákeřnosti, ale i něhy - a to vše se jí povede vyjádřit obličejem. Anthony Hopkins mi tu připomněl bývalého presidenta Adamse ze Spielbergova Amistadu... Ve filmu je pár opravdu krásných záběrů, ale to se asi od historického velkofilmu očekává. Tedy, co se asi nečekává....Stone se snaží vybrat z Alexandrova života nejdůležitější okamžiky (ovšem ze svého subjektivního pohledu), a to ostatní bere dost zkratkovitě. Což by možná nevadilo, kdyby ty zkratky nebyly tak dlouhé. Potom, co Alexandr dobyje Persii, sledujem rychlý sestřih toho, co se dělo dál, a najendou jsme vrženi na samý konec putování, do Indie. A do toho je umístěna vsuvka (co se stalo před osmy lety), která citelně naruší tok vyprávění. Říkal jsem si, že kdyby byla tam, kam chronologicky patří, příliš by to příběhu neublížilo, spíš prospělo. Je docela smutné, že když jsem film viděl, ze sálu odcházeli lidi...Jeden člověk dokonce při zdvihání ze sedačky utrousil: "To má být film?" - a to řekl v polovině promítání a odešel. Alexandr není další Gladiátor, ani Troja. Je to osobité dílo Olivera Stonea, který dal do filmu očividně to nejlepší co měl. A možná se mu to nepovedlo na 100 procent, rozhodně však natočil jeden z nejoriginálnějších historických filmů poslední doby. A možná chtěl šokovat, ale jediný důvod musel být, aby se divák zamyslel nad tím, co vidí. Bohužel, divák se dnes už nezamyslí. Radši se koukne na Kameňák. To má být film?! ()
Bída, skoro tři hodiny natáhnutého nudného vyprávění, kterak Saša dobýval půlku světa. Typická americká povídačka, jak to tenkrát skutečně (ne)bylo (já tam teda nebyl, ale tenhle "moderní" styl vyprávění mi do historických reálií fakt nesedí). Colin nič moč, hudba zrovna tak, jediná celkem zajímá věc jsou tak bitvy, ale těch je tu zas zatraceně málo. Trója taky nebyla nic světobornýho, ale možná i díky tak nezabijácké stopáži se zkouknout, narozdíl od tohoto, nakonec i dala. Stone ale třeba i Vangelis umějí jinak a rozhodně lépe. ()
Papírově to měl být pro omne pětihvězdičkový film. Jenže nebyl. Oliver Stone si rozhodně zaslouží body za superkvalitní obsazení (kterému kraluje skvělý Val Kilmer jako jednooký král Filip), poctivost v přístupu k historickým reáliím a také za to, že se ve ztvárnění starověkého světa a jeho armád, paláců i bitev nešetřilo na výpravě. V zásadě si body zaslouží i za hlavní myšlenku filmu, že ani Alexander sám nejspíš nevěděl, proč nedokázal přestat válčit a dál a dál dobýval země na východě, i když v tom nebylo valného smyslu. To, za co má film ode mne místo pěti hvězdiček jen tři je to, že mne na to vlastně nijak zvlášť nebavilo koukat. Začátek byl fajn, bitva u Gaugamel skvělá, ale dál se z toho stala trochu roztahaná nuda, občas proložená sexem s Tibeťankou (?) nebo se spolubojovníkem... ()
Několik velmi pěkně natočených scén a hlavně až děsivá stopáž. To jsou přesně věci, které mi na hodně dlouhou dobu utkví v paměti při vzpomínce na tento historický kousek. No a pak samozřejmě svůdná leč proradná Angelina. Asi nejvíc se mi líbily ty válečné scény, které byly nejen pěkně krvavé, ale v případě části odehrávající se v Indii i dech beroucí. Já tu omáčku okolo jednoho z nejslavnějších vojevůdců / dobyvatelů zas až tolik nežral, ale dokázal jsem si hlavně vychutnat tu exotiku a rozmanitost míst, které si během svého tažení podrobil a nebo se o to pokusil. Colin Farrell nikdy nepatřil mezi moje největší oblíbence, ale tady předvedl slušný výkon, za který se rozhodně stydět nemusí. ()
Po druhém shlédnutí snižuju z 5 na 4* za přílišnou ukecanost, ale přesto je to pořád hodně dobrý film. Zaměřuje se spíš na osobnost a pohnutky Alexandra Velikého, což se u Stonea dalo samozřejmě čekat. K vrcholům filmu podle mě patří rozhovory Alexandra s Hephaistionem, vjezd do Babylónu, závěrečná bitva slon vs. kůň. K tomu symbolika s orlem, Vangelis, hra s barvami a zajímavé titulky. ()
Na tento film jsem dlouho čekala, těšila se. Bohužel jsem nedostala to, co jsem čekala, a utahaná tříhodinovka dějepisu mi nestačila. To, že se postavy chovaly jako duševně narušené, jsem ještě skousla - většina velikánů byla alespoň trochu na hlavu, ale Ptolemaiův voice-over jsem rozdýchávala velmi těžce, až na konci jsem trochu zaplesala nad zajímavým komentářem Alexanderovy smrti. Samotný Alexander v podání Collina Farrela byl až na několik slabších okamžiků velmi dobrý, Jaredův Hephaestion k pomilování (nebýt českého "gay" dabingu) a Angelina Jolie přehrává, co jí síly stačí. Na druhou stranu to mělo příjemný střih, bitvy byly nasnímány opravdu velkolepě, i ta podivná změna filtrů při bitvě s Indy měla své určité kouzlo. Navíc je to snad první film, kde starověké budovy nepůsobí starověce, ale na svou dobu celkem současně. Hudba nebyla vůbec špatná a jako celek hodnotím pozitivněji než Troju. Cca 3,5* s možností postupného navýšení. ()
Slabší odvar všech možných žánru co film nabízí, herecky je to sice v pohodě ale film moc nezaujme a dvakrát delkou nepotěší. ()
Problém tohoto filmu je že přeskakuje důležité chvíle a zabývá se malichernostmi - např. pět minut se vrtící harém nebo tanečnice, ale chybí třeba některé důležité detaily. Film první dvě hodiny nudí k smrti. Zajímavá je bitva u Gaugamél, ale znám mnoho filmů s lepším provedením bitev. Jinak nic moc. ()
zatimco jsme si uz pomalu zvykali na znovuzrozeny zanr historickych velkofilmu, kde je hlavnim hrdinou statecny rimsky oficir jezdici na lame s bambitkou za pasem, zijici v rime, ktery lezi hned vedle pekingu, ktery lezi hned vedle jezera titicaca a jeho nejlepsim kamosem je eskymak jezdici na zirafe s padlem od ponorky za pasem, oliver stone se rozhodl natocit film, ve kterem se klade duraz na takove nechutnosti a zbytecnosti, jakymi jsou historicka verohodnost, atmosfera a poctive herecke vykony. zvladl to? alexander neni film bez chyb (vangelisova nudna a sebevykradacska hudba je jednou z nich), porad je to asi ten nejlepsi historicky velkofilm od dob braveheart. pro me. pro vas, kteri zboznujete gladiatora a spielberga to je jen (dalsi) tezko stravitelna nuda. ()
Nešlo to dokoukat. A to často sleduji opravdu dlouhé filmy! ()
Dvě velké bitvy (jedna koukatelně natočená), spousta patetických teploušských keců a k tomu nesněsitelně otravnej opruz Jared Leto, jehož slaďoučkej kukuč mi bude ještě dlouho po zhlédnutí vyvolávat dávicí reflex. Opravdu jsem si nemohl najít lepší způsob jak zabít nudné nedělní odpoledne, než tímto "velkým" historickým spektáklem v němž své nejhorší dosavadní výkony podávají pánové Oliver Stone a Colin Farrell. ()
Megas Alexandros, aka Alexander Veliký, narozený v Řecku ve starověké Makedonii. Skrz něj byly vytvořeny určité základy zásadní pro vývoj současných událostí. Lze začít v podstatě jakkoliv, ale já si dovolím začít Perskou říší. Ta je známa, vzhledem k tomu, že dala vzniknout Íránu, jako ta „zlá“ říše, „terorizující“ starověké Řeky. Bylo podniknuto mnoho bitev (nejznámější asi bitva u Thermopyl, která vůbec neskončila vítězstvím Řeků, což proKLAMuje slavný hollywoodský film), a Peršané měli během 500 př. n.l. vzrůstající vliv na řecké aristokraty, a to právě skrze Makedonii. Proč? Protože starověcí Makedonci jsou potomky jednoho z židovských kmenů - kmene Dan. Starověká Makedonie ležela na východě Řecka, a byla tak pro Peršany nejsnazší cestou. Peršané pocházejí ze Sumeru (usadili se v Elamu), a nikoliv z Indie (v Indii se usadila pouze malá část z nich). Peršané si říkají Árijci (Írán je jiným přepisem název pro Árján - zemi Árijců/Íránců/Vznešených). Nutno dodat, že sionisty vytvořený nacismus úmyslně překroutil význam slova „Árijec“; nejde o vznešenost/dokonalost na základě barvy kůže, nebo očí, ale na základě rozvinutosti/vědění. Árijcem tedy může být kdokoliv, bez ohledu na rasu. Sumer, jakožto pojmenování pro Mezopotámii, a Sumeřané, jakožto pojmenování pro lidi, žijící na území Mezopotámie, je užíváno poprvé v historii Mezopotámie až na hliněných tabulkách, psaných v semitské akkadštině (nikoliv tedy přímo v sumerštině!). V sumerštině se Sumeřané nazývají Kengirové, a jejich Mezopotámii nazývají Kengir. Sumerská frakce, která upřednostnila falešného boha Enkiho (zkráceně Ei; Satan), a neuznala Enlila (zkráceně El; Alláh), zcela viditelně pojmenovala Mezopotámii Kengir, neboli „země Enkiho“ (gir je sumersky „země“, a ken znamená to stejné, co Kanaán, tedy pozpátku Enki). Ve všech třech posvátných knihách západních náboženství (Tóře, Koránu, a Starém Zákoně z Bible) se píše o třech synech Noeho - Jáfetovi, Šémovi, a Chámovi. Každý z těchto synů se po potopě měl usadit na jednom z třech míst, a nechat na něm zbudovat svoji civilizaci. Jáfet v Elamu, Šém v Kanaánu, a Chám v Egyptě (Kemetu). Semitské názvy Sumer a Kanaán jsou sionisty/enkiisty vytvořená krytí. Kengir přejmenovali na Šumiru (akkadský semitský přepis) a sebe/Kengiry na Šumiry (akkadský semitský přepis). Sumer tedy znamená „Vznešený Šém“ (nebo „Árijský Šém“), a Sumeřané znamená „Vznešení Šémité“ (nebo „Árijští Šémité“). Pojem Kanaán znamená Enki (ken)+Anu (án). _ _ _ Peršané se na základě legendy domnívají, že jejich předci z jediného árijského kmene, který byl kdy vzat podle legendy vůdcem Achaimenésem do oblastí poblíž Urmijského jezera (v dnešním Íránu), vybudovali postupně Perskou říši. Historici se shodují, že Peršané mají genealogické vazby na Médy a Baktry. Vědí to např. díky Hérodotosovi, který žil v době perské nadvlády Makedonie, a kusově se zmínil o Médech. V jednom ze svých spisů popisuje starořeckou mytologii: Médeia, kterou Iásón na své výpravě za zlatým rounem potkal, byla dcera krále Aiétése, který byl synem slunečního boha Héliose, a jeho ženy Persy. Tato starořecká mytologie, kterou Hérodotos popisuje (de facto opisuje), vznikala nejspíše v období 1200-900 př. n.l., ze kterého nejsou téměř žádné archeologické poznatky (nazývá se proto Temné období), jako důsledek společenské situace. Jako důsledek invaze Mořských národů do Řecka. A byl to právě Alexandr Makedonský, kdo získal prostor, který vlezle později obsadili Římané (potomci Etrusků, jednoho z nesemitských, pirátských, barbarských Mořských národů; vzpomínáte na ukřižování jednoho přehlíženého předposledního enlilistického proroka?). Alexandr Veliký byl vlastně taková nějaká starověká verze Adolfa Hitlera (ve smyslu, že za strašně krátkou dobu získal značné území, a byl stejně jako Hitler ve své domovské zemi - Makedonii - vysoce oblíben). Nebude určitě náhodou, že se nacisté zajímali o mýtickou Hyperboreu, o které psali řečtí autoři. _ _ _ Když Alexandr umíral (poté, co ho otrávil nějaký enkiistický jakoby-žid/=>sionista), mohli jste vidět faravahár (symbol jednoho z nejstarších náboženství - Zoroastrismu/Enlilismu/Islámu). Šiřitelem Zoroastrismu byl Árijec Zarathuštra (7. st. př. n.l.), který toto učení šířil skrz Perskou říši. Naprosto stejně, jako poslední prorok Mohamed šířil Islám v 7. st. n. l. (Islám => Isá salám => Mír od Ezaua, či Ezauův mír => Ezau, Isá, je v siokřesťanství znám jako Pán „=>Bůh“ Ježíš Kristus, byl tak přejmenován). Sionistický příběh o Ježíšovi, je založen na historické osobnosti Alexandera Héliose, syna Kleopatry a Julia Caesara. Jejich syn tak posloužil pro rozšíření sionistického gnostického křesťanského učení. Kleopatra byla potomek pokrevní linie Hyksósů, semitských šesti králů, kteří 100 let vládli Egyptu. Asimilace Semitů/Sumeřanů do rodin egyptských kněží probíhala určitě mnohem dřív, snad ještě před existencí Akkadské říše (první semitská říše). _ _ _ Po Alexandrově smrti byly jeho ostatky převezeny ve zlatém sarkofágu do egyptské Alexandrie, kde jsou možná doteď, jen se neví kde přesně, protože to gnostici utajili. Tělo mělo původně směřovat do rodné Makedonie, ale když makedonští vojáci přenechali vládu nad říší synovi Alexandra, Alexandrovi IV. Aigoskému, který se narodil pouhé tři měsíce po Alexandrově smrti (nemohl tedy vládnout), bylo rozhodnuto svěřit správu nad říší nevlastnímu duševně zaostalému bratrovi. To byl záludný plán Diadochů k rozpoutání války vzájemně mezi sebou, aby mohl každý z nich dostat čtvrtinu říše pod svou správu. Alexandrova říše tak byla rozdělena na tyto čtyři části: Ptolemaiovská (Egypt), Seleukovská (Persie), Antigonovská (Řecko a Makedonie), a Lýsimachoská (Turecko). _ _ _ Zajímavostí je, že Alexandrův syn měl v sobě jak semitskou krev (makedonskou; krev Šéma), tak i perskou (jeho matka Roxana byla baktrijskou princeznou; krev Jáfeta). Smutné je, že tento Alexandrův syn byl v podstatě ihned (sionisty) zavražděn. _ _ _ Za vlády Ptolemaiovců byla v Alexandrii založena proslulá Alexandrijská knihovna. Vlezlé výpady Římanů (nesemitští Etruskové) měly za následek její zničení. Již ve 2. st. př. n.l. měly tyto výpady za následek přepracování Zoroastrismu do nové, římské podoby - Mithraismu. Za doby vlády Julia Caesara byl mithraismus hojně šířen Římany, a to až do území dnešní Velké Británie (viz nalezená mithraistická svatyně v Londýně - zde). _ _ _ Julius Caesar vtrhl do Egypta jen a pouze z toho důvodu, že chtěl být druhým Alexandrem Makedonským. Jestliže někdo píše, že alexandrijské gnostické učení mělo pro stoupající (sio)křesťanství být hrozbou, tak samozřejmě píše nesmysly, protože (sio)křesťanství vychází přímo z gnóze/židovské kabaly (stejně jako zednářství). Bonusovým pojítkem ke všemu, co jsem tu vypsal, je podle mě Byzantion, která byla součástí Řecka (striktněji řečeno Makedonie). Otec Alexandra Velkého s Byzanci bojoval, aby společnýma silami víc rozšířili do Řecka perský vliv, ale bez úspěchu. Byzantion zůstala plně autonomní vůči Řecku/Makedonii až do doby, kdy Římané začli vlézat do Makedonie. Tehdy se Byzanci přidali k Římanům. Třetí makedonská válka (171 - 168 př. n.l.) skončila v neprospěch makedonského panovníka Persea, a následně roku 148 př. n.l. byla Makedonie vyhlášena za římskou provincii Macedonia. _ _ _ Podstatné pro pochopení toho, co se skutečně děje, je, abychom si zpoza zraku odstranili ty nasazené klapky od našich únosců, které nám zatím jakožto umístěné za zrakem (neviditelné, a neexistující), brání se na mnohé zaručeně pravdivé informace, podívat s větším, rozvinutějším viděním a pochopením. Tyto klapky nám za zrak vnutili únosci, sionističtí ilumináti. Vládnoucí Šémitsko-chámitská (Sumersko-faraónská) pokrevní linie, jejíž kořeny sahají dál, než před Akkad. Dnes tahle linie vládne z osy zla, tří států ve státech: Londýn (Inner City; Spojené království), Washington (District of Columbia; USA), a Řím (Vatikán; Itálie). Tisíce let usilovali o to, abychom neznali jejich plán na Veliký Izrael (a dokončení NWO), a nevzdorovali jim. Jestliže ale jedni zvládli vynalézt systém díky kterému je pravda těžce sehnatelná, proč by jiní nemohli vynalézt způsob, kterým lid(stvo) vyvedou do mnohem lepší, a férovější kontroly? (: _ _ _ V porovnání s ohebnou pro-sio, ilumináty chráněnou Saúdskou Arábií, je v Íránu úplně jiný Islám - svobodnější (ženy nenosí burky, ale hidžáby, což je díky tomu, že je tam platný úplně jiný mazhab šaríe, která je navíc dobrovolná). Dále by bylo taky fajn si pamatovat, že Peršané vůbec nenapadli židovské Samaří, a chovali se k židům (náboženství, neplést se sionismem) vždy benevolentně, a dokonce jim umožnili po Babylonském zajetí z Babylónu odejít (Peršané je neunesli do Babylónu, ale potomci semitských Asyřanů ano). _ _ _ Vysoce kvalitní cz titulky ke stažení zde. ✔ () (méně) (více)
(Final Cut, 214min.) Po x letech repete a můj výsledný dojem je ještě horší, než kdysi poprvé. Chápu, že to není film historický, ale pseudohistorický, obecnému stádu určený, povrchní, zjednodušující, budiž. Chápu, že většina herců je anglosaského a ne středozemského typu, vždyť ve středověku malíři taky kreslili Jéžíška s Marií jako modrooké blondýny. Ale bylo mi strašně protivné to neustálé zdůrazňování všudypřítomné homosexuality, přehršle patosu a hollywoodských šablon v dialozích i dílčích zápletkách, vyzoomovaná a skákající ruční kamera (v úvodu od Gaugamel ještě doplněná mračny zvířeného prachu, takže divák si celou bitvu musí spíš představovat), nebavila mě stavba děje s neustálými rušivými flashbacky (dal bych přednost jedné lineární časové ose), nebavilo mě teatrální přehrávání naprosté většiny všech zúčastněných, nepřesvědčil mě ani odbarvený Sagvan Tofi v roli Alexandera. Jediná scéna z celého filmu, která mě aspoň trochu nadprůměrně zaujala (a to ještě jen vizuálně), byla bitva s Indy. ()
Na tento film jsem koukal asi tak před půl rokem a musel sem to po 30 minutách vypnout, protože mně to nebavilo.Dnes jsem se k tomu vrátil a jsem rád, že jsem tak udělal.Od Olivera Stonea jsem viděl zatím jen Vítězové a poražení a to se mi líbilo moc.Alexander Veliký rozhodně není propadákem, kterým se stal v Americe.Colin Farrell zahrál svou roli naprosto skvostně.Hudba byla velmi povedená.Bitvy byly natočeny naprosto skvěle a velmi realisticky.Jediné co bych snad vytkl je délka.Zkrátit to tak o 20 minut, tak dávám bez váhání 5*. ()
Oliver Stone to dal. Bezmála 3 hodiny vyprávění a lekce dějepisu, které mě bavily až do poslední minuty. Nechci se babrat ve spekulacích co je pravda a co ne, jestli ono či tamto je podle skutečnosti nebo holý výmysl. Ke spokojenosti mi stačí to, že jsem se prostřednictvím tohoto velmi zručně natočeného historického eposu, mimochodem vyplněném nádhernou hudbou od Vangelise, dozvěděl zase něco víc o historii a o legendě jménem Alexander Veliký. Lepší jak Trója, horší než Gladiátor, ale určitě příjemné překvapení. ()
Ultimate Cut Olivera Stonea je konečne ten Alexander, aký chcel byť natočený a akého sme vtedy dávno mali vidieť už v kine. Tamto bol narýchlo zbúchaný referát od neosloveného študenta. Toto tu je jednoznačných interpretácií prostá vízia premýšľavého, osobnosťou Alexandra fascinovaného a do zvolenej témy naplno angažovaného umelca. ()
Trestuhodně nedoceněný historický velkofilm.Oliver Stone natočil nesmírně působivou sondu do duše slavného dobyvatele,která je asi pro řadového diváka nestravitelná.Kdo čeká hollywoodský popkorn ve stylu Tróji nebo Krále Artuše,ten musí být nutně zklamán.Jenže Alexander co do hloubky a působivosti zadupává oba zmíněné bezduché průměry do země.Děj plyne pomalu,tříhodinová délka je hodně velký strašák a já se přiznám,že první zhlédnutí v kině jsem tak úplně nepobral,co nepobral,byl jsem dost znechucený.Ale pak jsem se odhodlal se na to kouknout podruhé a pak potřetí a došlo mi,že na tenhle film se musí člověk dívat jinak,protože se vymyká všem měřítkům.Ten film je náročný,ale skvělý.Dvě bitvy,které se tady odehrají,možná nejsou tak líbivé a efektní jako v Tróji,ale jsou natočeny daleko chytřeji a promyšleněji.Důležitou složkou jsou pak samozřejmě herci.Angelina Jolie a Rosario Dawson jako nejdůležitější ženy Alexandrova života jsou obě krásné a nevyzpytatelné.Val Kilmer jako Alexandrův otec exceluje.A samozřejmě Colin Farrell.S tím blond účesem sice vypadá trochu jako idiot,ale já toho chlapíka prostě žeru a tady dokázal vynikajícím výkonem utáhnout na svých bedrech tak velký projekt.To si zaslouží poklonu.Nejzávažnější výtka asi směřuje k vypravěči v podání Anthonyho Hopkinse,který je dost zbytečný a kdyby se úplně vystřihl,výrazně by to pomohlo celkovému tempu.I tak je ale Alexander skvělým filmem,který si rozhodně nezasloužil všechny ty negativní reakce a Zlaté maliny,které posbíral v Americe,kde ještě ke všemu těžce propadl.To je škoda,protože minimálně za odvahu natočit něco tak odlišného od jiných historických velkofilmů by si tenhle pozoruhodný projekt Olivera Stonea zasloužil docenění.85 % ()
Dlouho mi trvalo, než jsem Stoneovu podání Alexandra přišel na chuť, ale s každým dalším zhlédnutím se mi film líbil víc a víc, až se nakonec ta pomyslná laťka ustálila celkem vysoko. Asi největší problém jsem měl z počátku s Colinem Farellem a jeho nabarvenou hřívou, která působila značně nepřirozeně. Ale zvykl jsem si. Jinak Alexandr byl vykreslen věrně a to od ranného mládí až po svou předčasnou smrt. Stone ukazuje, že se nejedná pouze o velkého válečníka, ale i o složitou osobnosti s bisexuálními sklony, která ke konci svého života trpěla paranoiou, vidíce spiknutí za každým rohem. Problém jsem neměl ani s vedlejšími postavami, ať už se jednalo Jareda Leta jako Hefaistiona či Vala Kilmera jako Filipa Makedonského. A ačkoliv nejsem velkým příznivcem Angeliny Jolie, její Olympia se mi líbila. Postupem času jsem ocenil i bitvu u Gaugamel, která mi zprvu připadala přehnaně složitá a zmatená, ale nakonec jsem musel uznat, že v zájmu zachování realističnosti Stone udělal maximum a tenhle vojenský střet jsem si užil. Z počátečního zklamání se nakonec vyvinula spokojenost. Sice s výhradami, ale pořád spokojenost. 80% ()
Související novinky
Zemřel legendární hudební skladatel Vangelis
Svět filmu a hudby opustila další fenomenální osobnost, jejíž výraznou a zvukově podmanivou tvorbu zná snad každý filmový divák. Ve věku devětasedmdesáti let totiž zemřel legendární řecký hudební… (více)
Navštivte lokace slavných filmových scén!
Přemýšlíte, kam letos na dovolenou? Máme pro vás tip na tři destinace, které vám učarují stejně jako tvůrcům ikonických děl světové kinematografie. 1. Maroko - Středověké medíny, barvami hýřící… (více)
Zemřel Christopher Plummer
Z Ameriky přichází velmi smutná zpráva. Dnes ráno ve svém domě v Connecticutu zemřel legendární kanadský herec a držitel Zlatého glóbu i Ceny akademie, Christopher Plummer. Populárnímu tvůrci známému… (více)
Anthony Hopkins a Transformers 5
Sir Anthony Hopkins si v blockbusterech zrovna nelibuje. Nikdo se sice nedivil tomu, když ho Oliver Stone ukecal do Alexandera Velikého a Kenneth Branagh do Thora, kdyby vám ale někdo řekl, že bude… (více)
Hned ze začátku musím říct, že Stonovi natáčení hrdinských eposů vůbec nesedí. Stone, jako filmař nám představil neuvěřitelnou škálu filmů, však ve větší míře kvalitních, vzpomenu kupříkladu VÍTĚZOVÉ A PORAŽENÍ nebo U-TURN, to je styl kterému by se měl věnovat. Čekal jsem poměrně hodně a ve výsledku jsem byl velice zklamán o čemž se tu teď chystám rozepsat.. Když se řekne ALEXANDR VELIKÝ představím si válečníka tělem i duší, který spěchá od jedné bitvy k druhé. V Alexandrovi je těch bitev vzhledem k námětu sakra! málo. Ze začátku mi to připadá jako kdyby si starý děda (v tomto případě Anthony Hopkins) otevřel knížku s dějepisem a začal předčítat. Celý film je vlastně jedna velká, nebojím se říct, slátanina, ve které o nic nejde a nic se v něm neděje. Po nudném úvodu přišlo pár dalších nudných věcí z Alexandrova mládí, zkrocení Bukefalose, řečičky o tom, jak má Alexandrova matka ráda hady a opilecký scény s jeho otcem Philipem, tak jsem byl připraven, kdy se už začne konečně něco dít. Konečně skok o nějakej ten pátek dopředu. Colin už se připravuje do bojů a po půlhodině nudy a tlachání o ničem přichází první bojová scéna. Velkým problémem je Farrell vybraný právě na roli řeckého vojevůdce. Je až příliš neuvěřitelně nepřesvědčivý. První výtku k bojové scéně mám ke kostýmům a to konkrétně ke štítům.Štíty měly být udělány tak, že když je dá první linie před sebe, tak je měly ochránit před případným útokem (např. šípy), bohužel štíty nedosahovaly větší velikosti než je obyčejná pneumatika. Alexandrův proslov v podání Colina, měl vstříbit vojsku nějakou morálku a jeho komentáře ve vás měly vzbuzovat pocity jako: „ten je pořádně vyhecoval, teď to bude řežba.“ Nakonec je to až směšné, když se opět snaží o nějaké zbytečné, nudné povídání. Bitva propukla, díky hloupě zvolenému prostředí (poušť) se bitva jeví chaoticky a nepřehledně, kameraman měl při natáčení určitě Parkinsonovu chorobu jinak si to nedokážu vysvětlit. Hloupě se třepající kamera, vás akorát ještě víc zmate a připadne vám jako hrozný kýč. Atmosféu bitvy udává udává hudba a ne třepající se kamera na všechny strany. Hudba je dalším záporem a je vůbec snad nejhorší věci, co ve filmu můžeme spatřit. V bojových scénách jsou melodie neuvěřitelně klidné, místo atmosfericky se stupňujících tónů směřujících do absolutní extáze tu mámeklidné housle, v klidných scénách je to zase naopak. Sice ruce, nohy lítají na všechny strany, ale to přece není základ dobré bitvy. Všechno, co na plátně při boji vidíte je vířící se prach a písek, rozbíhající se vojsko do všech stran , a to už se chytáte za hlavu. Přichází další hodina nudy. Alexandr se proslavil a zapsal se do dějin jako jeden z nejlepších vojevůdců co kdy žili, takovou „poctu“ si však nezasloužil Jde hlavně o bitvy, které vyhrál a území, které zabral. Tohle všechno servíruje Stone velice nudně. Přehrávající Colin se tuto roli vůbec nehodí, lepší podání zvládl např. ve PHONE BOOTH nebo v THE RECRUIT. Herci, kteří stojí za zmínku je Alexandrův milenec Hephaistion v podání Jareda Leta a Alexandrova matka Olympia stvárněná Angelinou Jolie. Celý příběh vypráví Ptolemy (Anthony Hopkins), který je něco jako noční můra všech studentů, kteří někdy zažili kantora, který jen nezáživně mluví a už vás chytá pocit urvat si ruku a hodit ji po něm. Jestli-že o Gladiátorovi se mluvilo jako o špatném filmu, tak potom nevím co je tohle. Ještě nikdy jsem neměl větší chuť z toho kina odejít. Příběh ani sám neví, který se má ubírat směrem a tak proste Stone něco splácal a That´s all! Alexandr rozhodně není film pro každého....50% a to buď rád....Rozhodně nejhorší Stonův film. Hláška: sice není z Alexandra, ale budu si ji pamatovat: Spolužák: Ty 3 hodiny života už mi nikdo nevrátí... () (méně) (více)