Avengers: Age of Ultron

Velkolepé, s jasným přesahem, charaktery naplněné až po okraj - a přesto chci víc. Tím spíš, že to s tímhle režisérským dohledem bylo pravděpodobně naposledy. Kdo Jossův nejkomplexnější počin, tedy Buffy the Vampire Slayer, sledoval i jindy než po návratu ze školy ve věku třinácti let, ten ví, že některé vyprávěcí archetypy sypal král geeků z rukávu téměř o dvě dekády dříve. A přestože má tentokrát na příběh o tom, kterak Kráska musela zachraňovat Zvíře (Black Widow a Hulk) i na ten o člověku, který nemá žádné nadpřirozené nebo technikou vyhnané schopnosti a přesto místním bohům zkrátka musí stačit (Hawkeye) jen takhle omezený prostor, nevypráví je o nic hůře. Jen rychleji. V tom také tkví jediný zádrhel vrcholu celé Phase Two. Musí pomrkávat na události všech sólovek i kypřit půdu pro Infinity War, takže se není co divit, že není dost času pro všechny zúčastněné. U Iron Mana, Thora nebo Capa to nevadí, protože i když je zbožňujeme, brzy je uvidíme v samostatných dobrodružstvích a jejich role, okrojené na chybujícího génia, odvážného válečníka a čestného vůdce, bohatě postačí. Větší problém to je u dvojčat se spoustou potenciálu, který ale Ultroniáda - fungující jako jejich origin - nemá žádnou šanci naplnit. Proto nemá cenu si nic nalhávat, ony dvě hodinky dvacet je pro hromadu linek a dvě hromady postav zoufale krátká doba. Jestli je pravda, že původní Whedonův sestřih sahal přes tři hodiny, tak se za prvé vůbec nedivím a za druhé tímto žádám o nějakou soukromou projekci, protože lepší komiksárnu by svět neviděl. Na první zhlédnutí tudíž za 90%. (04.05.2015)

Zklamání se nedostavilo. Po nějaké době strávené na CSFD jsem si již vypěstoval značnou imunitu na některé negativistické komentáře. Jasně, každý v tom vidí něco jiného. Mně se to třeba líbilo. Konverzace mezi postavami je zábavnější než v jedničce a hlášek je tu požehnaně. Dát slušné fóry do souboje Hulk vs. Hulkbuster je opravdu umění. Rozebírání života Hawkeye, který neměl vlastní film bylo vcelku fajn, ale u Black Widow mě nijak zvlášť nezaujalo. Ať už prostředím nebo myšlenkou. Maximofovi (Quicksilver, Scarlet Witch) a Vision potěšili. Ze začátku byla až trochu moc akční kamera v lese, kde měl člověk trochu problém s přehledností, ale po dvou minutách to člověk vstřebal. Celkově to mělo grády a vůbec jsem se nenudil. Skvělé dávkovaní napětí, akce a humoru. Ultron nebyl zrovna nejlepší z možných kandidátů na záporáka, ale aspekt filosoficky pomateného robota z něj nakonec udělal slušného magora, který by si možná rozuměl s Lokim, kdyby je spolu zavřeli někam na ostrov (znalci Arrow pochopí). Roboti byly sice slabší, ale rozhodně ne nejslabší protivníci v historii Marvelu, jak jsem tu někde četl. Chitauriové z jedničky byli na podobné úrovni. Za sebe doporučuji titulky. Dabing by některé hříčky pokazil. Vypadá to, že jsme naštvali Thanose. Jen tak dál a vzhůru na Ant-Mana. (04.05.2015)

Zlovolný Ultron sice povstal, ale čí zásluhou, že ... takhle zbytečně si to komplikovat. Sem tam jsem cítila v tom akčním boji proti nepříteli až příliš velký zmatek a při občasném vtipkování mezi účastníky jsem zaznamenala i hluché místo, které ale naštěstí nemělo rozměr mezigalaktické vzdálenosti a zavčasu ji vystřídala další mega bitva dobra se zlem. (19.02.2018)

Když sveřepí zachránci světa a okolních galaxií z nějaké té homixové Ligy vypičenců konečně komerčně narazí na umělou demencí vybaveného, přestrašlivého Transformera s originálním jménem Ultramegagigatron, vygenerují společně jakéhosi spařeného Dekárta, jenž všechny ty tlusté, slaboduché děti a mnohé blahoslavené dospělé v sále vykrmí kalorickou porcí šestákové assbookové filosofie, nu a poté, co si všichni včetně Assgardské mykologie pateticky vyřeší svá traumata a rodinné záležitosti, semelou se vzájemně ve spektakulárním digitálním robobordelu, který kompletně rozmrdá nějaké fiktivní Bulharsko. Na něco, co se tu nekompromisně drápe na přední příčky žebříčků oblíbenosti, mi výše uvedená, naprosto přesná rešerše scénáře přijde natolik artově sofistikovaná, intelektuálně komplikovaná a filosoficky hluboká, že se bojím chodit do kina, protože ta jsou evidentně plná vypláchlých mutantů, srkajících a žvýkajících stejně závadné marginální nepoživatiny, sekundárně produkované investory těchto veleděl. (02.06.2015)

Marvel hraje s diváky hru "najdi deset rozdílů". Když pominu obligátní "větší, delší, dražší, počítačovější", tak je to od jedničky nerozeznatelné. Bolestně chybí charismatický záporák (opět), citelně se nedostává lidského elementu (opět), zcela absentuje jakákoli obava o postavy (opět), všichni se neškodně a více méně vtipně kočkují (opět) a závěrečná hodina se mění v jeden velký nevygradovaný, nepřehledný a zaměnitelný CGI akční bordel (opět), ve kterém akorát kvanta šmejdu z vesmíru nahrazují bezpočetné zástupy robotů. Jednička za osmnáct a dvojka bez dvou za dvacet, kdy každá z nich oplývá shodnými klady a zápory jako ta předchozí a tak předem přesně víte, čeho a v jaké podobě se vám toho dostane. Což ostatně do určité míry platí o všech (kino)marvelovkách. Otázkou je, zda brát tento nastolený "korporátně unifikovaný" přístup jako klad či zápor. (30.04.2015)