Druhý dech

Citlivě natočený seriál o normálních lidech, je to taková č-č-člověčinka, ovšem některé momenty zůstávají nadčasovými potřehy ze života, plus je tam pod povrchem ukryta velka kritika systému (například jak soudruzi postupem času přicházejí na to, jaká je ta intenzifikace živočišné výroby blbost, nebo jak okresní tajemník vytváří tlak na vyštípání schopného Vydry). Marek Vašut v roli zlouna je bezkonkurenčně GE-NI-ÁL-NÍ. Vůbec není pravda, že to je nejhorší český seriál, je někde uprostřed mezi Chalupáři (absolutní špička) a Ženy za pultem (absolutní dno). Zdejší komentáře jsou fakt úplně mimo mísu. Je jen vidět, že krávy, hnůj a soudruzi nejsou dneska v kurzu, avšak co v kurzu je, to nevím, páč na vékávéčka nekoukám. Vidět Chýlkovou, jak se v jednom kuse hrabe kravám mezi nohama, to je taky něco, co jen tak nezapomenete. A když ji přitom jednou posere kráva, tak jí kolemjdoucí jezeďák uchlácholí: nic si z toho nedělejte, paní inženýrko, to je čistý hovno, to ještě nebylo na zemi! :-DDD No prostě hlína maximální, na každý díl jsem se těšil a vychutnával si ho. Hynku, díky! (07.01.2011)

Když kraviny, tak do kravína. Ale pozor, tenhle seriál není komunistická propaganda! Snaží se zobrazit prostředí JZD a teletníků za socialismu bez (velkých) příkras, bezcharakterní kariéristy i v řadách soudruhů, lidi, kteří vše obětují svému povolání a hroutí se jim rodinný život apod. Ovšem to jej nijak neomlouvá. Děj je nezáživný a táhne se odnikud nikam, spoustu postav je zcela nadbytečných, spousta malých příběhů vyšumí do prázdna, mezi Josefem Abrhámem a Ivanou Chýlkovou to vůbec nejiskří, hodně herců je nevhodně obsazeno (včetně Abrháma a Chýlkové) nebo nemají co hrát. Navíc ústřední píseň coby ukrutné osmdesátkové disco (snad ta nejslabší práce Karla Svobody). Divím se, že něco takového mohl natočit Hynek Bočan. Z úplného hnoje seriál vytahuje charismatický Vladimír Kratina a Marek Vašut, jež v roli vypatlaného a vychlastaného blba nemá chybu. 20%. (25.02.2012)

Seriál, který minul svou dobu o deset let (kdyby to natočil Evžen Sokolovský prakticky v interiéru, mohl by to být větší guilty pleasure), zobrazující, jako jiné socialistické seriály, stěžejní odvětví té doby (inženýři, samoobsluhy atd). Snad zde vznikala Pelantova vášeň k přírodě (Ranč u zelené sedmy), nicméně mi soudruhování a zemědělská terminologie, kam se podíváš, relativně nevadila. I Abrhám mi přišel standardní. Nejhorší byla srandovní kreace Slovenky v podání Veroniky Žilkové, ale hlavně dva zásadní zvraty, které jako vícero věcí vařily z vody - krádež jogurtů v obchodě a smrt jedné ze stěžejních postav při blboučké televizní soutěži. To byla ta nejsilnější k(r)áva!! (09.02.2017)

Třináct případů inženýra Vydry. Raně normalizační mírně propagandistický skvost natočený paradoxně až koncem 80. let, tedy v době postupného politického tání...že ale ještě stále fičel mráz z Kremlu a z lokálního ÚV, je při sledování tohoto seriálu dosti patrné... Když se dívám na podobné skvosty, říkám si, jaká byla obrovská škoda toho promarněného uměleckého a hereckého potenciálu, když výkvět českého herectví na vrcholu tvůrčích sil ztrácel čas v podobných umělecky pokleslých projektech... (12.04.2012)

Jak mám Abrháma rád, tohle byl krok vedle. Postava Chýlkové je napsána mimořádně špatně a člověk ji celou dobu nenávidí, a vlastně nechápe, co na ní může kdo vidět. Zaspat vlastní svatbu? WTF? Inu, Pelant není Dietl, který by ty charaktery postav precizně rozebral a z daného prostředí vytěžil daleko víc. Dietl je zkrátka víc divácký, tohle je chvílemi až moc akademické a neživotné. (17.08.2014)