Fontána

Upřímně? Moc jsem to nepobral. Faktem je, že když jsem slyšel o filmu poprvé, dost jsem se na něj těšil. Ale těsně před projekcí jsem se radši připravil na nějakou fantasy pytlovinu. Přitom dějová část ze součastnosti mi vůbec nepřišla postavená na hlavu, jen mě prostě nebavilo (a ani pořádně nenapadlo) v tom hledat něco hlubšího, k zamyšlení se nad tématem. Takže bych to viděl asi tak, že moje hodnocení je pouze aktuální/ne konečné, že je potřeba to zkouknout ještě alespoň 1x a nedopustit se znovu omylu puštěním filmu o půl 11 večer, kdy mi mozek přestává pracovat na plné obrátky :-). (25.08.2008)

Jako celek není film příliš výrazný, ovšem jeho významnost a genialita vygraduje posledních asi 20 min. Tam jsem měl jedno velké DEJA VU, kdy mi Aronofsky zprostředkoval zážitek a poznání přesahující hranice všednosti. Zde jsem znova, poprvé v mém životě, zažil prožitek totožný s několika prožitky změněného vědomí a vnímání, kontaktu s Bohem a duchovní přesah běžné smrtelníkovi existence. V tomto směru, dá se říct, jde o nejlepší film, jaký jsem kdy viděl ... ovšem ono těch posledních 20 min plných světelného orgasmu poznání a klidu pro mne ani není filmem, spíše duchovním prožitkem ... Opravdu výjimečný kousek!! (25.12.2012)

Bezprostředně po shlédnutí filmu jsem zaujatá několika součástmi. Předně neskutečně nádhernou hudbou Clinta Mansella, která podkresluje film téměř pořád krásnými tóny smyčců a klavíru (tichých míst zde mnoho nenajdeme). Vizuální stránka (o které jsem se dočetla, že byla vyrobená bez pomoci počítačů - nechce se mi tomu věřit) bere dech. Občas sice sklouzne ke kýči, ale podle mě to byl záměr. Ať jde o mayské pyramidy v západu slunce, o sál španělské královny zaplněný tisíci visících luceren nebo o bublinu se stromem plující vesmírem k umírající hvězdě ve zlaté mlhovině. Fontána je neskutečně krásný a smutný příběh o tom, že můžete někoho nekonečně milovat a přesto mu svým jednáním nevědomky ubližovat, příběh o tom, že konec je nevyhnutelný a ani sebevětší snaha nedokáže některé věci změnit a proto je lepší užívat si dneška a neupínat veškeré svoje sny do budoucnosti, která je nejistá. (18.04.2007)

Scénář: Darren Aronofsky .. Together We Will Live Forever. Nejuváženější hodnocení ze všech dosavadních, neboť jsem nad ním hloubal prakticky několik týdnů. Dnes, když jsem viděl Fontánu podruhé na velkém plátně, jsem konečně dospěl k jasnému verdiktu… Darren Aronofsky se u mě skvěle zapsal hlavně svojí depresivní studii dopadů závislostí Requiem za sen. Jeho nynější dílo slibovalo výpravný audiovizuální zážitek s hlubokým emocionálním dopadem. Ne vše se ale povedlo podle původních plánů a slibů. Původní zamýšlený projekt postupně poškozovalo přeobsazování rolí, přepisování scénáře a krácení rozpočtu. Jediné co vlastně zůstalo je původní myšlenka.. Příběh však nijak dopodrobna rozebírat nebudu ústředním motivem je smrt resp. umírání versus možnost žít věčný život, zasazená do tří časových dekád v rozmezí staletí. Ústřední herecká dvojice je výtečná, Hugh a Rachel nás doprovázejí všemi částmi příběhu a samotné finální vyznění děje působí křehce očistně pro duši i mysl. Formální stránka má spoustu vychytávek, zejména sci-fi sféra je díky makrovizuálním postupům skutečně působivá. Zamrzí ovšem ochuzená výprava, která se nejvíce podepsala právě na historické pasáži, která je mírně řečeno minimalistická. Všechny ty originální vizuální postupy by však nebyli nic bez hudby, ta pro tento film udělala skutečně maximum. Pokud totiž má Fontána něco skutečně dechberoucího, je to hudební doprovod od Clint Mansell. Nelze popsat, nutné slyšet a to rovnou několikrát. Skutečně famózní záležitost a určitě nejlepší hudba roku 2006. ...a proto, než slabých pět hvězdiček, dám přesnější a umělecky velmi silné čtyři hvězdičky. 85%. (22.03.2007)

Tohle byl mnou jeden z nejvice ocekavanejch filmu. Velmi zajimave tema, uchvatnej trailer, skvely hodnoceni a Aronofsky, jehoz Requiem povazuju za nej film o zavislostech. Jenze tentokrat to Aronofsky tak skvele jako u Requiem nezvlad. Asi se to dost odviji od mejch obrich ocekavani, ale film mi prisel takovej dost prazdnej. Ve filmu jsou tri obdobi, jak jiste vi kazdej, kdo videl aspon trailer. Minulost se mi libila ze vseho nejvic, skvela hudba a super vizualni stranka, navic asi nejakcnejsi pasaze, ale kdyz uz mela bejt nejaka velka rezba, tak Aronofsky strihnul jinam. Coz by zas tak nevadilo, kdyby to neudelal nekolikrat a nestrihnul vzdy na vcelku nudnej pribeh ze soucasnosti. Ten byl dost chudej jak vizualne, tak hudebne, ale zase se tu nejvic projevilo skvele herectvi Jackmana. Weisz tentokrat nepochvalim, prisla mi misty dost mdla. Prostredni cast mi neprisla nicim napadita ani nicim originalni. A pak tu jsou sceny z budoucnosti, to jsou neskutecny vizualni orgie, ale co se tyce deje, tak je to asi nejchudsi. Kdyby byl film rozdelenej rovnomerne mezi tyhle tri obdobi, tak by to ani tak nevadilo, jenze Aronofsky se nejvic venuje soucasnosti a ta misty lehce nudi. Navic mi prisel celej film pro dane tema desne kratkej, obcas se film krapet tahne a konec je naopak desne uspechanej. A i kdyz jsem se v deji neztracel a vicemene jsem vedel co a jak, presto mi par veci prislo takovejch divnejch. Krapet jako Lynch (ted nemyslim atmosferu). No a vrchol vseho bylo, kdyz po vsech problemech hlavni hrdina konecne objevi strom nesmrtelnosti, neco prekvapene vykrikne a v titulcich naskoci "Ejhle". Takze kolik dat filmu hvezdicek, na jednu stranu skvelej Jackman, skvely efekty, skvela kamera a zajimave tema, ale na stranu druhou krapet jednodussi pribeh a mirne zklamani. Ale tak i kdyz bych si umel hledani nesmrtelnosti predstavit i zajimavejc, par skvelejch myslenek a uzasnejch scen tu je, takze primhourim krapet oko a dam 5*. Tak po druhym skouknuti to uz je jasnejch 5*, sice je soucasnost porad misty krapet zdlouhava, ale jelikoz uz jsem vedel co od filmu cekat a i jsem se v nem lip orientoval, tak jsem si celej film uzil vic. (08.03.2007)