Kožená tvář

Keby som bol veľký rypák, dalo by sa tomuto snímku vytknúť pár nelogickostí ako je motorová píla bežiaca ponorená v bažine, respawn osôb, čudné konanie postáv, no trojka TCM je pre bežného diváka možno stráviteľnejšia ako nechutná jednotka, atmosféra je slušná, Leatherface je íkváč na n-tú, tvorcovia sa s nami na žaciatku pohrávajú, keď nie je jasné kto s kým a o čo ide a tak. Tretej časti sa dostalo slušného spracovania a myslím že fanúšikovia klasiky môžu byť spokojný pretože kultovka dostala slušný „datadisk“. (08.08.2006)

Na rozdíl od katastrofální černohumorné dvojky se tohle pokračování uchyluje k osvědčenému hororovému schématu, které je sice veškerými zvraty a víceméně i zpracováním výrazně béčkové, ale ten doznívající osmdesátkový feeling nenáročně zábavných a řádně krvavých slasherů je tu znát a člověk se prostě nenudí. Líbilo se mi zasazení do ponurých zamlžených lesů, místy opravdu šťavnaté násilí a pár dobrých režijních nápadů (hlavně mě zaujala v jedné chvíli falešná návaznost pohledu mezi pronásledovanými a Leatherfacem), naopak mě šíleně iritovalo nemožné chování všech postav, strašně stupidní dialogy a také úsměvná nezranitelnost aktérů, kterým v dalším vstupu na scénu nijak nebrání ani sebevětší rozmašírování palice. Zkrátka průměrná žánrovka, byť ta vydojenost námětu už je z toho hodně patrná. 50% (01.05.2017)

Hooperova jednička nepřekvapivě s velkým náskokem vede (jak taky jinak, vždyť je to jeden z nejlepších hororů vůbec), ale ostudu jí tohle pokračování nedělá. Atmosféra je hustá, močály a temný les dělají své. Občasný černý vtípek neškodí. Až na úplný závěr, kdy se "mrtvé" postavy zničehonic zázračně objeví a vesele si žijou, jsem velmi spokojen. (27.04.2010)

Po nesmírně špatné dvojce přichází již potřetí Leatherface, avšak spolu se změnou na režisérské židličce. Trojka se s jedničkou nemůže rovnat, ale posun k lepšímu oproti dvojce je patrný. Evidentní odklon od parodického podání jen prospívá a Leatherface si začíná získávat zpět svůj respekt. Kožená tvář se v bizarní duchu line po celou dobu trvání, i když ten správnej punc úchylnosti dostává až v závěrečných dvaceti minutách. Dojde na ustřelený ucho nebo třeba hřebíkem přišpendlený ruce k židli. Pochválit také zaslouží Ken Foree, jako správnej protihráč, který činí hru na kočku a myš zábavnou. Kožená tvář asi nevyděsí, ale porci zábavy splňuje. (08.04.2009)

Zdejší hororová základna se mnou teď nemusí souhlasit a plně to respektuji. Podle mě jde však o jediný film, který snese přímé srovnání s kultovní prvotinou Toba Hoopera z roku 1974. A to prosím včetně všemožných remaků a prequelů, jenž sázejí především na krev a nespoutanou brutalitu. Jestli totiž film z roku 1990 něčím opravdu vyniká, tak je to solidní atmosféra těžící svou sílu z temných lesů a přilehlých močálů. Dalším plusem je pak svižné tempo podporované střízlivou stopáží (75 - minut) a světe div se, povedeným castingem. Hororová legenda Ken Foree potěší (znalci Romera vědí) a tehdy neokoukaný Viggo Mortensen v roli hajzla "Texe", mile překvapí. Jinak jde v zásadě o kopírku originálu, jen postavenou na klipovitém feelingu a estetice 80' let. Máme tu tedy dvojici hrdinů, porouchané auto, první střet s Leatherfacem, rodinku kanibalů, nějaké to mučení a finální zúčtování. Závěrem bych ještě zmínil velice povedené rekvizity. Především dům hrůzy, všudypřítomné kosti, novou obří motorovou pilu, nebo mašiny na výrobu husté mlhy 🙂. Logické lapsy a místy dementní chování postav je asi jediné, co filmu citelně škodí. Režisér Jeff Burr se s danou látkou popral se ctí. Jak by asi film vypadal, pokud by se jej zhostil původně zvažovaný Peter Jackson? (21.03.2023)