Magnolia

Vydržet se dívat celých 188 minut a nenudit se? Ano, Andersonovi se to k mému překvapení celkem podařilo. Co se týče hereckých výkonů, všichni ze sebe vydali co mohli (Julianne Moore mě zaujala asi nejvíc). Je fakt, že je snímek z velké části depresivní, ale to už k němu patří, protože to co jsem viděl, opravdu bylo DRAMA. Chtěl jsem hodnotit plným počtem, ale to jen do chvíle než..."it's raining cats a dogs"?!. Co to sakra bylo? To si nemohl režisér pomoct k finálnímu rozřešením něčím jiným? Film bych utnul ve chvíli, kdy všichni na sobě nezávisle zpívají jednu písničku (hezčí tečku by ani řežisér vymyslet nemohl). Dál to už bylo zbytečné natahování. Tak či onak hodnotím 4* a už kvůli těm hereckým výkonům doporuču všem. Teda pardon...všem kromě feministek ;-) (02.11.2008)

Udržať pozornosť pri troj hodinovom filme, ktorý je navyše od úvodu tak “zmätený” ako tento, je naozaj pomerne náročnou “úlohou”. Mňa film úvodom i záverom naozaj bavil (!), no to jadro i samotná pointa ma akosi minuli. “Magnolia” je veľmi nápaditý snímok, ktorý si vyžaduje absolútnu pozornosť od samotného začiatku až do úplného konca. Pokiaľ Vám myšlienky čo i len na malú chvíľu “ujdú”, je dosť možné že stratíte “niť”. Sledovať iba v prípade “čistej mysle”, inak ... (17.06.2018)

Anderson potvrdil pověst nejtalentovanějšího režiséra mladé generace a stejně, jako v případě Boogie Nights, natočil tříhodinovou podívanou, která uteče jako voda. Zdánlivě nesourodý slepenec různých lidských osudů by se v rukouch jiného režiséra rozpadl pod rukama, ale pod taktovkou Andersona působí nesmírně celistvým dojmem a divák nemá pocit, že by se v ději ztrácel. Navíc se Andersonovi povedlo udělat z Cruise pana Herce, což je pozoruhodné. Cruisova kreace úspěšného nadsamce je famózní a právem oceněná nominací na Oscara. Katarzní konec je pak nezapomenutelný. Ať žijou žáby. (13.04.2003)

Scénář: Paul Thomas Anderson .. Fantastická mozaiková genialita. Obsahově, herecky i režijním podáním naprosto bez chybičky. Paul Thomas Anderson se mi Magnolii usadil navždy v srdci. _ I can't let this go. I can't let you go. Now, you... you listen to me now. You're a good person. You're a good and beautiful person and I won't let you walk out on me. And I won't let you say those things - those things about how stupid you are and this and that. I won't stand for that. You want to be with me... then you be with me. You see? _ 100%. (28.10.2007)

Zajímalo Vás někdy téma náhody či kauzality? Máte někdy pocit, že minulost je za Vámi, ale stále Vás ovlivňuje? Myslíte si, že člověk se může dostat z „bludného kruhu“ životních problémů? Přesně tyto a mnohé další otázky si ve snímku MAGNOLIA klade Paul Thomas Anderson. A odpovědi, které P. T. Anderson divákům předkládá jsou jedním slovem geniální. Ona geniálnost nespočívá pouze v tom, co P. T. Anderson předkládá, ale (a to hlavně) jak to předkládá. Andersonův způsob prezentace myšlenky není nepodobný skládání puzzle. Zprvu má divák pocit, že ta hromada zdánlivě nesouvisejících záběrů a dějových úseků nedává dohromady žádný smysl. Při bližším zkoumání a postupem času však divák zjišťuje, že vše do sebe přesně zapadá. Závěrečné minuty filmu pak P. T. Anderson poskládá všechny tyto fragmenty, střípky a úryvky dohromady a vzniká z toho vynikající dílo – vynikající díky myšlence samotné, předložené formě, postupné a neúprosné gradaci děje, hereckým výkonům, hudební stránce atd. Na závěr snad ještě jedna „perlička“: až budete při sledování přemýšlet, jestli existuje souvislost mezi třemi úvodními příběhy a závěrečnou „katarzí“, pak vězte, že ano (rozřešení hledejte v číslech 8 a 2). Vše přesně dle slov z filmu: „Existují příběhy o shodě okolností a náhodě, o křížení cest a podivných úkazech A vypravěč se skromně domnívá, že divné věci se stávají pořád.“ Shrnuto a podtrženo: Paul Thomas Anderson předkládá divákům strhující, vynikající a nadčasové dílo, a to nejen co do obsahu, ale také co do předložené formy. (02.09.2003)