Vřískot 2

#2 Scream. Jeden z mých nejoblíbenějších kino zážitků 90. let. Tehdy jsem pravidelně chodila do horažďovického kina Otava a v Praze do nově zrenkonstruovaného bývalého kina Moskva v Ládví. A napsala jsem taky recenzi do školního časopisu. Vřískot 2 má v sobě všechno, co začínající aktivní divák ocení. Film ve filmu (Vřískot / Ostří), popkulturní odkazy pomalu v každém dialogu, humor, napětí, hodně atypickou romanci a zkarikované vysokoškolské prostředí. Hostovat se tu nebála Tori Spelling, výborně graduje vzájemné špičkování mezi Arquettovými (pokračují i odkazy na Přátelé), cituje se tu Top Gun i Upír Nosferatu. Jenom škoda, že ta skutečná filmověda nikdy nebyla tak zábavná, jako když na hodiny chodil Randy. (12.04.2011)

Kvalitní sequel od identického tvůrčího týmu, který už si uvědoměle nestřílí jen z žánrových pravidel a klišé, ale i ze sequelů a sebe sama a stejně jako o rok starší Cable Guy se dotýká fenoménu medializovaných soudních procesů. Stále mu nechybí nápady a vtip (nemohou chybět narážky na kolegy Courtney Cox z Přátel), Dewey je k sežrání, Gale sexy a Randy hláškuje, ale moment překvapení se vytratil a finální odhalení je narozdíl od jedničky fraškovité. (09.01.2003)

"Ahoj Sidney, pamatuješ si mě?" Ghostface se vrací. Spolu s ním se vrací i všichni (přeživší) hrdinové jedničky. Abych řekl pravdu, má to stále grády! Hra na vraha opět funguje. Po Sidney jde opět zabiják s bílou maskou a velkou kudlou. Opět je to "jen" člověk, což znamená, že oběť se s ním může prát. Někdy pravda, je to docela vtipné. Nicméně i dvojka má určitě co nabídnout. Vrah se plíží kolem a krev se prolévá. Tentokrát však přišel s novou vychytávkou a to, že sleduje oběti kolem a natáčí je. Pak tu máme úvodní sekvenci, kdy na příběh z jedničky byl natočený celovečerní film, a na předpremiéře jsou dva diváci ubodáni a kolem je několik desítek masek Ghostface, není to tak dobré jako úvod jedničky na který nedám dopustit. Ale „film ve filmu“ je dobrá myšlenka a tady je zpracována chytře a dobře. Za mě tedy je dvojka velmi dobré pokračování geniální jedničky z roku 1996. Pojďme si tedy znovu zaVřískat! (88 %) (19.10.2013)

Hororovou část ohlodal čas až do morku kostí - ta už dnes nefunguje vůbec. Teda moc se mi nechce věřit, že vůbec někdy fungovala - ten afektovaný a věčně padající Ghostface působí všelijak, jen ne děsivě. Také netuším, kterou "chytrou" hlavu napadlo, že by měl mít film tohoto typu 2 hodiny. Šíleně přemrštěná stopáž pro horor tohoto typu. Co zde funguje podstatně lépe je sebepardoizující tón a patřičný nadhled. Taktéž by si hororová série s takovou tradicí zasloužila podstatně půvabnější hrdinku. Neve Campbell je dle mého odborného vkusu velmi neatraktivní, když to napíšu gentelmansky. Přesto přese všechno, pár dobrých nápadů tam bylo a docela se mi líbil i ten záměrně překombinovaný a šokující závěr. [40 %] (17.02.2021)

Stejně jako u jedničky zjišťuji, že jsou návraty po letech velmi příjemné a při srovnání se současnými slashery si jeden povzdechne, kde že loňské sněhy jsou. A právě s odstupem dlouhých let začínám tyhle kousky doceňovat ještě více. Občas se sice najdou hluchá místa, takové to pindání a plkání postav o nesmrtelnosti chrousta, leč vše je vyváženo několika povedenými scénkami. Již otvírák v kině navnadí, dále překvápko v parku, nahrávací studio a skvělé finále s opět jasným odkazem na Pátek 13. Ostatně odkazy se to zde jenom hemží, a to zrovna nemám na mysli jen Top Gun, ale třeba horor běžící v televizi, anžto Nosferatu je zkrátka klasika všech klasik. Nick Cave, Foo Fighters, Eels, Sugar Ray... (17.12.2020)