Biyeolhan geori

Ve své podstatě mnohokrát vyprávěný příběh vzestupu jednoho gangstera. Potěšilo mě toho hodně, protkání romantickou linkou (střevíc!), realistické souboje (to fakt v Koreji nemají kriminálníci pistole?), zábavné pohlížení gangsterů sami na sebe.. jen si nejsem jistý, jestli režisérova linie nedostala ke konci až příliš prostoru. (03.12.2007)

Korejci si hráli na Itálii respektive Malou Itálii, ale na rozdíl od Divokého západu jim to vůbec nevyšlo. Problém je hlavně v tom, že ačkoliv se snažili udělat gangsterku se vším všudy, neodpustili si některé věci, které jsou pro jejich filmy tohoto žánru tolik typické. Jinak si neumím vysvětlit, proč snad ve všech snímcím z té hrstky, kterou jsem měl možnost vidět, mají mafiáni potřebu vyřizovat si účty ručně, baseballovými pálkami nebo v nejlepším případě noži (tady jako bonus kropáčem pomrkali na Husity). Tvůrci zde tohle absurdno navíc umocňují lokacemi, kdy se jedna z těchto (davových!) bitek odehrává někde pod mostem, takže rádoby drsné mafiánské praktiky daleko spíš připomínají potyčky mezi znesvářenými hooligans. Zatímco v Americe se hraje poker a všichni zúčastnění při něm celou dobu vypadají opravdu nebezpečně, Asiati pojídají koláčky na čas a svou sounáležitost s Rodinou vyjadřují večerní dávkou karaoke. Na chvilku bych se rád zastavil u hudby - u přistěhovaleckých Siciliánů totiž působí svižné motivy jejich rodné zěmě přirozeně, Korejcům to ovšem bylo málo a k Itálii přibalili i Balkán, což občas vytváří dojem špatně vykradeného Bregoviče. A nakonec, mladý In-seong Jo rozhodně není ani Pacino, ani De Niro, a překvapivě ani Pesci. (12.11.2011)

Asi spíše zklamání.. Čekal jsem něco na styl jako je Ajjeossi či Dalkomhan Insaeng a ono je to spíše Gangsterské dráma téměř bez akce, jelikož hlavní hrdina se prát moc neuměl,i přesto jsem se nenudil,poněvadž film má poutavý příběh a slušné dialogy, ale kdo vyhledává akci jako já, klidně by to mohl vynechat. (27.05.2013)

Já to říkám pořád - krutá rasa! To taliánští mafiáni se někde v kuchyni za bublání boloňské omáčky hezky čistě odstřelí, nebo si elegantně proříznou hrdla na veřejném záchodku, my se tady, pěkně prosím, fackujeme a v Koreji se jednoduše umlátí klackama, nejlépe v bahně, jak vánoční kapři... Tolik na úvod, jinak bych snímku dala pracovní název "I mistr gangster se někdy utne", ale vlastně by se tak mohl jmenovat každý takto žánrově vyhraněný film, neboť gangsterská curriculum vitae se velmi nápadně podobají, jen relax po práci se mění podle nátury té které země. Tak v Koreji například si po namáhavé vyvražďovačce jdou odfrknout do karaoke klubu, kde procítěným zpěvem uleví své černé duši, nebo polonazí, s tangama na hlavě, vypustí páru při tanci. Také zde mají mnohem skromnější cíle, pochopila jsem, že nejvyšší metou členů místních gangů je najít si bydlení, chudáci... Ale teď vážně - přes mé veškeré zlehčování výše jsem se nenudila ani minutu přesto, že průřezy jepičím životem mafiána jsou v podstatě neměnné, liší se jen priority, míry zrady a hloubky výčitek - "Jaké to je, bodnout? Je to na hovno"... "Dirty Carnival" nabízí to nejlepší z žánru a k bezchybné zvukové složce přihazuje skvělý mix hudby podle situací, časem poznáte i s přivřenými víčky, že v romantických pasážích (nejslabšímu článku filmu, mimochodem) zní jímavé smyčce, při obchodních jednáních veselá skočná, při akci rejdovák, ve vážných momentech vznosný waltz a v uvolněných chvílích francouzský akordeon - a všechno to dohromady úžasně ladí! A to nemluvím o originální zápletce, přesné kameře bez příkras a poctivých hereckých výkonech, z nichž nejvíc zaujal korejský Tom Hardy - Jin Ku. A ani můj smysl pro zadostiučinění nepřišel zkrátka, protože ten, co přežil, do smrti smrťoucí veselej nebude, jak praví klasik ...:-) (09.03.2013)