Pacifik

Při uvedení seriálového Pacifiku v roce 2010 mě „dobová kritika“ odradila do té míry, že jsem si jej v záplavě jiných quality TV sérií přesunul do kolonky „až jednou“, a došlo na něj až před Vládci nebes, kdy se situace opakuje. Bombarďáci dostávají sodu, protože nejsou jako mýtické Bratrstvo neohrožených, vztahy postav prý nefungují, CGI je mizerné, bla bla bla.  Stejně jako je každá válka jiná, liší se i pacifické bojiště od toho evropského. Je zuřivější, chaotičtější, nevypočitatelnější, fatálnější. Masomlýnek ne nepodobný vylodění v Normandii je tam denní chleba. Konstantní tlak demoralizovaného nepřítele fanaticky bránícího každý píď svého nehostinného území vytváří na psychiku jedince extrémní tlak. Na vztahy buď není čas, nebo jsou otevřené, chvilkové (viz kritizovaný 3. díl s dovolenou v Melbourne) či násilně zpřetrhané. Pacifik se mnohem víc než jeho oceňovanější předchůdce soustředí na vliv bojů na psychiku, disociaci, otupění, vyhoření, různě závažné formy PTSD (linie Leckieho, šířeji Sledge) a mechanizaci zabíjení. Tomu odpovídá i vyprávění: je roztříštěnější, těkavější, postavy se objevují a mizí, u žádné (pokud jste si nezagooglili) není jisté, jak skončí.  Pacifik je v jádru stejně silnou výpovědí o bratrství  jako jeho seriálový předchůdce, možná je ale upřímnější v tom, jak odhaluje lidskou křehkost (rozhodně ne neohroženost), jé méně líbivý a (americky) sebedojímavý. Nadstandardní produkční podmínky (120M USD)  jsou vidět na parádních kontaktně nasnímaných scénách bojových operací i davovkách nenaředěných viditelnými pixely, ale to je rovina, kterou  snad ani nemá smysl zmiňovat. (26.03.2024)

Jak se lišila válka, tak se líší i seriál. Je tedy jasné, že další nářez typu Bratrstva neohrožených nás nečeká a bude tu pochopitelně pár změn. Bohužel, tyto změny ne vždy vyšly. Celé se to víc než na bitevní vřavu snaží hrát na charaktery postav a jejich psychiku při složitém dobívání japonských území. To se ale ne vždy povedlo a zvláště prvních cca 5 dílů je značně nevyvážených a místy i docela nudí. Správně smíchat válečnou vřavu a psychologii postav se podařilo až v závěrečných 3 dílech, které jsou opravdu vynikající. Zaměření se na postavy navíc paradoxně způsobuje, že diváka nezaujmou tolik, jako v případě Bratrstva. Jasně, Leckieho a Basiloneho jsem si oblíbil hned, ostatní v čele s Eugenem mě ale moc nezaujali a některé vedlejší postavy navíc dostaly po hříchu málo prostoru. Zkrátka to chtělo úvodní seznamovací díl jako v předchozím případě. Když už ovšem dojde na samotné boje, tak je opravdu na co se koukat a jde o špičku ve svém žánru. Peníze jsou zde vidět od prvního do posledního výbuchu. Herci jsou výborní, několik silně emotivních scén se tu také najde a hudba je také vynikající. I přes těch několik výtek je to pořád výborný seriál a jeden z vrcholů letošní seriálové sezóny. Pátou hvězdu tomu ale dát s čistým srdcem nemohu, pár nudných chvil tu opravdu bylo a nemám chuť se na to ještě někdy znova kouknout. Na Bratrstvo neohrožených přitom můžu koukat pořád dokola. (23.06.2010)

Musím říct, že tohle mě zasáhlo více než Bratrstvo, a to z jednoduchého důvodu - evropskou 2.sv. válku jsem znal jak svý boty, ale po tomhle jsem zjistil, že válka v Pacifiku byla na našich školách značně zanedbaná. Ano, veděl jsem, že byl nějaký Guadalcanal, slyšel jsem něco o Midway (což v seriálu obsaženo není) a věděl jsem, že se bojovalo na Iwojimě, ale při sledování tohohle jsem musel hodně studovat a musím říct, že jde o velice kvalitní a věrné zpracování. Samozřejmě se dají vytýkat věci jako pomíň válečných scén nebo dva díly z "civilu" v Austrálii, ale prostě takhle to bylo... :) Kdo má mezery v této kapitole válečných dějin, může věřit tomuhle zdroji a případně si souvislosti dohledat. Doporučuji! (29.10.2012)

Co se týče bitevních scén, tak válku snad už ani nelze natočit lépe. Naturalistické pojetí a "dokumentární" kamera válečnému filmu svědčí a je dobře že např. Pacific ja natočen tak, aby odhaloval krutost, kterou v sobě válčení nezbytně nese. Kdybych měl hodnotit pouze bitvy, nebyl by důvod ke kritice. Jenomže Pacific je slabší v místech kdy se nebojuje. Epizody v Austrálii, či v USA (vyjma té poslední) jsou rozvláčné, nezajímavé a nudné. Seriálu nepomáhá ani to, že skáče mezi nerovnoměrně osudy několika postav, z nichž hlavní úloha některých končí již v polovině. Na druhou stranu to byla v rámci reálnosti jediná možná cesta. Ale je to škoda. (13.12.2010)

Udělat z tohoto seriálu pouhý pětiminutový sestřih bitev s nějakým deathmetalovým doprovodem, tak je to fajn. Ale strávit u toho předlouhých 8 hodin a doufat v alespoň trochu podobný zážitek jaký nabídlo geniální Bratrstvo neohrožených? Ne, Pacific na něj kvalitou nenavazuje vůbec nijak - je to jen tragicky hloupý a nedomrlý pokus, který i přes obrovský rozpočet nenabízí nic ani trochu zajímavého ve srovnání s libovolným aspoň trochu kvalitním válečným filmem, seriálem či dokumentem. Ostatně i tady je dosti tristní, když i pětiminutový dokumentární úvod každé epizody je mnohem atmosféričtější a zajímavější, než celý její zbytek. Takže budeme předstírat že tohle nikdy nevzniklo. 5/10 (04.08.2010)