Mise na Mars

Mám veľmi rád sci-fi a Mission to Mars sa mi celkom páčilo, aj s tým filozofovaním technickou stránkou, nemám moc výtok. Ale čo ma úplne iritovalo (a tu extra) bola neskotočne patetická a úplné zbytočná podvojná dejová linka, ktorá neustále prerušovala (hlavne teda z počiaku), tu hlavnú, zaujímavú a dôležitú. Netuším pre koho to bolo určené (pre frajerky?, pre manželky?). Po šikovnom zostrihaní by to boli kludne 4*. (31.08.2005)

Ženy jsou prý z Venuše a muži z Marsu, ale už to asi neplatí. Všechno je jinak a Mise na Mars to odhalila. Nebylo to nějakým obzvlášť zábavným způsobem, ale o nějakou tu interesantní myšlenku se přitom dalo zakopnout a mně bylo příjemné, že jsem se přitom mohl setkat se slušným zástupem známých hollywoodských kosmonautů. Přesto si s šestiletým předstihem odvážně dovolím prorokovat, že v roce 2020 si nebudou Emeričané takhle rozverně poletovat na trase Země - Mars. (27.04.2014)

Tak to je teda obrovské sklamanie. Oproti iným vesmírnym opusom je film Misia na Mars len cosmic-space fraškou tváriaca sa veľkolepo kvôli objavu, ktorý je pre skupinku kozmonautov nepochopený a nový. Objav-veľký kamenný ksicht na červenej planéte, postupne sa dozvedáme, že je to akási kobka či hrobka dávnych vekov čudné vyzerajúcich pradávných marťanov, ktorý sa pokúsili rozmnožovať na našej (vtedy ešte asi nie) planéte. Po zániku možného života na Marse sa obyvateľstvo rozpustilo po celej galaxií. Jeden však počkal na Marse na nás než ho objavíme. To je asi tak celé. Medzi tým nejaká zápletka a tak. Dĺžkovo príliš zdĺhavé a nudné, škoda skvelého hereckého obsadenia, ktorý nenamútili zas tak veľa vody, efekty boli dosť béčkové (na tú dobu by už mali byť celkom realistické). Taký film o ničom. 45% (01.02.2014)

Nepochopitelně nevyrovnaný film. Nesourodá a neslučitelná směsice Kubricka a Špílberga. Začíná to jako Špílberg (gardenparty s několika ultradementními dialogy), pak brutální střih na zemský orbit, film k mé radosti postupně kubrickuje (let na Mars, let kosmonautů otevřeným prostorem), aby pak přes umírněného Špílberga (vztyčování americké vlajky na Marsu) totálně vyšpílbergoval v samotném závěru, který je svou upatlanou a mazlavou slizkostí ještě špílbergovštější než samotný Špílberg. Plačící Marťan, jímavá cajdákovitá hudba, snůška patetických keců... měl jsem co dělat, abych se hnusem nepoblil, tak odporné to bylo. Lepší strašná sci-fi než žádná, takže se sebezapřením dám tři hvězdy za výpravu, efekty a za tu kubrickovštinu. (28.12.2013)

Nechápu to, že v Americe vznikly dva filmy na podobné téma ve stejném roce a oba svým způsobem dokázali tak u diváků pohořet. Tím druhým myslím Rudou planetu. Alespoň je poté větší chuť porovnávat a srovnávat mezi sebou filmy, které k sobě mají blíže než samotní astronauti na orbitě, protože co jiné divákovi zbývá, když ví, že ani jeden film, ač na to měl, nemůže být opravdu dokonalé sci-fi z prostředí, které zase tolik zfilmované není. Mise na Mars, dle mého názoru je přeci jenom na vyšším stupňi než jeho bratříček. Hlavně za to může filmový štáb v čele s režisérským jménem Brian De Palma. Od toho se čekalo opravdu dost a já se musím přiznat, že hodně jsem překvapivě dostal. Zajímavý příběh, který se nijak nerozvíjí, ale na konci závěrečná pointa rozvrátí celý film naprosto neuvěřitelným způsobem, možná stejně jako celkový názor diváka na samotný film. K tomu hudba od Ennia Moriccone, která je až moc fantastická. Sice do filmu zapadá, ale chvílemi už z toho všeho jde mráz po zádech. Celkově snaha, se kterou Brian De Palma šel do tohoto projektu se mu nevyplatila. Sice se ve filmu objeví slušná várka hereckých kvalit, závěrečná pointa také stojí za to vidět, ale i tak to bude film, na který se zapomene a když ne, tak se bude připomínat hlavně díky velké propojitosti s Rudou planetou --- Celá staletí jsme hledali původ života na Zemi. Hledali jsme na špatné planetě. (12.08.2007)