Drive

Ve čtyřicátých letech by z toho udělali okecávací béčkovou noirovku a v sedmdesátých krvavou krimi-exploatačku. Nyní, v souladu s jedním z dominantních trendů festivalové kinematografie, se plytkému příběhu z gangsterského prostředí dostalo autorského formalistního zpracování, které zdánlivě lavíruje mezi tradičními polaritami vysoké a nízké, brak a umění či řemeslo a osobitost. "Drive" nepřetváří žánrový příběh do odvážné avantgardy (jako "Point Blank"), ani do realisticky antischematického díla (jako "Žít a zemřít v L. A."), a už vůbec ne do existenciálního dramatu (jako "Co dělat v Denveru, když člověk nežije"). Refn nikterak nezastírá rodokmen díla a naopak sází na údernou efektnost zvratů a primárních atrakcí. Ovšem současně vyzdvihuje motivace jednotlivých postav, které ale netlumočí divákům dialogy. "Drive" představuje v současnosti výjimečný film, neboť je vyprávěný výhradně obrazem, což podporuje stoickou atmosféru vyprávění, kde každý pohled dostává dlouhý prostor na vyznění. Jízlivě řečeno je "Drive" Refnovým formálním cvičením, kterým uzavírá "studium" v Evropě a vstupuje do Hollywoodu. Z tohoto pohledu si rozhodně dobře vykročil, neboť názorně ukázal, že zvládá perfektně natočit citlivou romanci, vypjaté drama i akční sekvence, a především že dokáže z šestákového příběhu udělat dílo, které vypadá jako něco výlučného. ___ PS: "Drive" vykazuje překvapivě mnoho paralel s "Cool as Ice". Sice mají oba filmy radikálně odlišné vyznění a atmosféru, ale příběh, jednotlivé zvraty i typy postav jsou v záasadě totožné. Jen namátkově: Hrdina ve výstředním cool ohozu udělá ohromný dojem na dívku ze sousedství a získá si bezmezné sympatie malého kluka. Ve společném štěstí jim ale brání dívčin partner a dvojice gangsterů (jeden podsaditý a druhý drsný habán). Mezi jednotlivými peripetiemi se hrdina s dívkou či klukem jen tak projíždějí krajinou v/na hrdinově vymazleném stroji. (18.09.2011)

Nechci úplně shodit příběh, ale podle mě tady hodně práce zařídila hudba, která dost vyčnívá. Celkové uspokojení ale přináší i hlavní hrdina, který nemá úplně vyprofilovaný charakter ve smyslu kladný x záporný, ale s párátkem vypadá fakt dobře. Pár brutálních scén k tomu a je to z toho super biják na páteční večer. (06.10.2011)

Sám sebe považuji za jednoho z nejlepších borců v neolympijské disciplíně "čumění do blba" a tak jsem celkem rád, že jsem v tomto snímku objevil zdatného konkurenta. Je to tedy velký zabiják, který se maskuje za talentovaného řidiče a přestože jsem ho na žádném turnaji doposud nepotkal, tak čumí skutečně parádně. Horší je to s pocitem nudy, který ke svému životu nepotřebuji a který ke mně přijel pokaždé, když Řidič opustil auto nebo zrovna nikomu nešlapal do úsměvu. (21.05.2012)

kedze vsetci predo mnou napisali vsetko, co by som k filmu rada dodala ja, tak sa pokusim o nieco, co tu dufam este nie je... zaciatok pokusu o vtip: zaber na Ryanove nahe brusko v ziare zapadajuceho slnka je skutocne na nezaplatenie...koniec pokusu o vtip. A ano, film je vynikajuci a v tomto kontexte sa musi clovek zamysliet nad tym, ze comu inemu dat 5 hviezd, ked nie filmu Drive. Ja si vo svojom pomyselnom filmovom dennicku, ktory mam tajne uschovany v suflicku, davam aj tu siestu... Rozhodne pozriem este raz, ak nie dvakrat... a mozno si dam Drive kazdy rok, o takomto istom case, ako memento a vzdanie ucty filmu roku 2011. (11.12.2011)

Zářící noční Los Angeles, elektronická hudba a herci v příběhu Jamese Sallise dávají dohromady úchvatnou podívanou, která se mi vryje hluboko do paměti. Z pasivního pohledu sledujeme řidiče, jenž nevyjadřuje své emoce mimikou, ale svými činy. Ať už prostřednictvím auta či jiných nástrojů. Pro mě jeden z nejpřekvapivějších filmů roku. (06.09.2011)