Baader Meinhof Komplex

Precizně udělanej film. Přestřelky a bitky si neberou servítky a hrozně se mi líbily ty teroristický akce. Hodně mi to připomínalo Mnichov s Ericem Banou. Ten masakr na olympiádě tam je dokonce i zmíněn. Skvělé jsou i prostřihy z dobových médií, které přibližují náladu doby a diváka vtahují do "aktuálního" dění. Herci jsou do jednoho perfektní. Bohužel ten soudní proces na konci mě už tolik neoslovil. A hlavně mne neoslovila ideologie RAF. Fandil jsem Bruno Ganzovi, aby je všechny pochytal. Například k mafiánům mám takovou jakousi úctu a respekt, kdyžto tyhlety teoristi ať už mají jakoukoli ideologii mě prostě serou. Vždycky plná huba keců vznešenejch cílů a stejně pak vražděj civilisty. (09.04.2009)

║Rozpočet €20miliónov(približne $28miliónov)║Tržby USA $130,054║Tržby Celosvetovo $26,573,159║ Niekedy sa až čudujem aké protivládne organizácie vo svete existujú a v správach o nich nie je moc alebo vôbec počuť. Takto aspoň vznikajú filmy ktoré sa ich snažia priblížiť a týmto pádom chcem povedať že tento Nemecký koprodukčný projekt ma veľmi prekvapil svojím prevedeným a pripomenul mi podobne ladení film ako Verejný nepriateľ č. 1. Prvá polovica filmu priblíži fungovanie a vznik skupiny RAF protestujúcej proti Amerikanizácii v Nemecku, príbeh v tejto etape má čo ponúknuť a naplno si vypýta pozornosť diváka, vďaka veciam z týchto Nemeckých končín nepoznaných. Lenže pri premiestnení deja za mreže vezenia začne postupne opadať umne vybudovaná zaujímavá téma a film sa začína potácať v rozvláčnosti, samozrejme príde tam ešte zopár strhujúcich scén ale dojem z druhej polovice nechajú dosť chladným. V každom prípade sa jedná o ďalší strhujúci pohľad do nedávnej minulosti, kde vtedajšiu dobu v rozmedzí 70.-80.rokov dobre dokreslia aj skutočné zábery(napr. Olympiáda Mníchov 1972). Jeden z najlepších Nemeckých filmov čo som doteraz videl. /videl v kine: 80%/ (videl na festivale Cinematik 2009) (16.09.2009)

Mam radost, ze stejne jako film si drzi i komentare ostatnich zdejsich kolegu az profesionalni odstup a nezaujatost. Ano nemecke filmy poslednich let rozhodne patri k tomu nejlepsimu ve svetove kinematografii a to jak se pres sve snimky vyrovnavaji se svou bolestivou minulosti plnou slepych cest je uctihodne. Vsak si za to vysluhuji po svete nemale uznani - prave pro ten pocit autentickeho prezentovani historie, ktere dokazou s takovou bravurou vytvorit. Baader Meinhof Komplex je ovsem navzdory vetsine reflexi o moc vice nez dokumentarne pojatym retro dramatem, filmem ktery vychazi ze soucasnosti, je o soucasnosti a rafinovane na soucasnost odkazuje. V tom podle meho tkvi jeho genialita. Od pusobiveho vykresleni hlavich postav, jejich motivu a nalad, pres uzasne spolecenske teze z ust bravurniho Bruno Ganze az po autenticke dobove zabery, to vse reziserovi slouzi k tomu ziskat divaka na svou stranu, nikoli na stranu hlavnich protagonistu (a ani ne jejich odpurcu), ale na stranu sveho "nezaujateho" pohledu. Rad ctu skvele komentare ke skvelim filmum: Radek99, castor, flanker.27. A jen tak mimochodem odpoved na otazku 'jak vznika revolucionar' film nabizi prave podrobnou studii zivota novinarky Ulriky Meinhofove. V momente, kdyz jeji kolegove zpovidaji u soudu rodice Gudrun Ensslinove (tatinek evangelicky farar), zacina byt ,take diky jejich prekvapivemu priklonu k dcerine nasilnemu cinu, radikalizaci formy protestu dost facinovana. V tento moment tvurci zabrousili prekvapive k silne filmove psychologii. (29.04.2009)

Nulový přínos k narativním filmům faktu, který (mírně) nadprůměrně hodnotím především proto, že oceňuji schopnost vyrovnat se s minulostí, což je něco, co naše kinematografie zatím nedokázala. Mám s tím ale vážné ideologické problémy: tváří se to celou dobu jako precizní rekonstrukce na základě archivních záznamů, ať již videí či textu, ale přitom se užívá rétorika ultralevicových skupin, která prostupuje i syžetem. Komplexnost v názvu klame, protože vznik druhé a třetí odbojové frakce není zmapován a o vykořisťovatelském americkém imperialismu říká něco německý mainstreamový film plný hvězd, jehož tučná stopáž neznačí tučná léta, ale snahu vyrovnat se západu. Nedá se ale něčemu vyrovnat, zatímco se vůči tomu vymezuju. 7/10 (15.04.2009)

Střemhlav do vřavy, vyzbrojený jen svou vlastní intuicí, beze zbraně, bez přítele, který Vám bude chránit kejhák. Čas běží stejně jako vy sprintem utíkáte před policejním zásahem. Před vámi zastřelili kluka, který "jenom" přecházel přes přechod. Zabočíte za roh, okolo projde Ulrike Meinhof s parukou. Určitě to byla ona. Ani nevíte jak se to seběhlo, ale u spánku máte nyní přiložený revolver. Pachatel, kterému není vidět do obličeje zmáčkne spoušť a prostřelí Vám mozek.. Žil jsi v krutý době, teď je po tobě!__ Uli Edel jasně jede podle Greengrasova pravopisu-rukopisu. Na rozdíl od Paula měl k dispozici neuvěřitelný příběh, který ani nemohl být natočen lépe. Je napínavý, pravdivý a hlavně neskutečně diváka přikurtuje k sedačce. Ten film hodně dá (tohle téma jsem už ve škole prošvihnul, takže z vychloubání se nic nebude :)). Jako u spousty filmů si musíte chtě nechtě udělat vlastní názor na RAF. Moje stanovisko je prostý, leč někoho možná zvedne ze židle. Když to vezmu od pasu, tak první vlna (čili Baader-Meinhof) jednali s rozmyslem- snad racionálně? Měli plán, kdežto jejich druhá generace zřejmě nepochopila tu jejich ideologii. Vraždili i civilisty a jak řekl Andreas Baader: "Ti nepatří k RAF. My bychom civilisty neoddělali." Proto dopadli, tak jak dopadli. Štvaná zvěř se nakonec vždycky dostane do pasti. Závěr filmu je úžasný. Prásk! (03.08.2009)