Baader Meinhof Komplex

Střemhlav do vřavy, vyzbrojený jen svou vlastní intuicí, beze zbraně, bez přítele, který Vám bude chránit kejhák. Čas běží stejně jako vy sprintem utíkáte před policejním zásahem. Před vámi zastřelili kluka, který "jenom" přecházel přes přechod. Zabočíte za roh, okolo projde Ulrike Meinhof s parukou. Určitě to byla ona. Ani nevíte jak se to seběhlo, ale u spánku máte nyní přiložený revolver. Pachatel, kterému není vidět do obličeje zmáčkne spoušť a prostřelí Vám mozek.. Žil jsi v krutý době, teď je po tobě!__ Uli Edel jasně jede podle Greengrasova pravopisu-rukopisu. Na rozdíl od Paula měl k dispozici neuvěřitelný příběh, který ani nemohl být natočen lépe. Je napínavý, pravdivý a hlavně neskutečně diváka přikurtuje k sedačce. Ten film hodně dá (tohle téma jsem už ve škole prošvihnul, takže z vychloubání se nic nebude :)). Jako u spousty filmů si musíte chtě nechtě udělat vlastní názor na RAF. Moje stanovisko je prostý, leč někoho možná zvedne ze židle. Když to vezmu od pasu, tak první vlna (čili Baader-Meinhof) jednali s rozmyslem- snad racionálně? Měli plán, kdežto jejich druhá generace zřejmě nepochopila tu jejich ideologii. Vraždili i civilisty a jak řekl Andreas Baader: "Ti nepatří k RAF. My bychom civilisty neoddělali." Proto dopadli, tak jak dopadli. Štvaná zvěř se nakonec vždycky dostane do pasti. Závěr filmu je úžasný. Prásk! (03.08.2009)

Obdivuji Němce zato, jak zvládají v poslední době přesně to co mi v naší kinematografii schází snad vůbec nejvíce. Umění popasovat se s vlastním pokaňkaným názorově neujasněným stínem minulosti, aby to fungovalo jak v čistě filmové rovině, tak i jako jakž takž nestranné "zúčtování s minulostí". Nejdříve Good bye Lenin, Pád třetí říše, poté Životy těch druhých, svým způsobem i Náš vůdce a nyní Baader Meinhof Komplex, který má navíc jednu nezanedbatelnou přidanou hodnotu - je z těch jmenovaných jasně nejlepší. A to tak, že mi ani nevadil nesmyslně pozdní čas uvedení na Febiu. Aspoň jsem využil pražskou nočku i na něco jiného než k návratu z hospody či letiště. Akorát škoda výrazného opadnutí tempa v druhé polovině. Je to díky chronologickému vyprávění sice zcela logické, ale stejně bych ocenil tu a tam nějaký oživující flashback, který by rozvířil tu tlachací šeď (neplést s nudou!) během procesu. PS: Jó, to takhle kdyby si někdo u nás vzal do péče Mašíny, jako to udělal Edel právě s RAF, tak to by bylo něco... (28.03.2009)

„Drážďany! Hirošima! Vietnam!“ I tohle je cesta. Dobré vědět. Hodně víme zásluhou médií, jež by v ideálním případě měla sloužit oběma stranám (což v případě Meinhofové nejenže platilo, ale navíc to v sobě má špetku ironie). Kamery, foťáky, štosy papírů – zkuste dnes bez nich rozpoutat revoluci. Jakákoliv inspirace pány Che Guevarou, Mao Ce-tungem a Ho (ho ho) Či Minem budí na území ČR právem znepokojení. Bez onoho pochybného ideologického podloží bych, oddělen ovšem od „té“ doby bezpečnou časovou propastí, k aktivitám první generace RAF snad i choval nějaké skryté sympatie. A stejná skupina dnes? Dokázali by někomu otevřít oči, vytrhnou jej z nerušeného vegetování? „Co je to za blbou buržoazní otázku?“ nechávám za sebe odpovědět nepochybujícího Baadera a přecházím zbaběle k filmu samému. Jedním slovem „paráda“! Není pochyb, kde a ve které době jsme. Známé tváře, známá jména (Pahlaví, Dutschke). Poznávání hrdinů skrze činy. Historie přihrála filmařům pro vyprávěni velmi užitečnou pomůcku: Meinhofová, člověk zvenčí, se dostává „dovnitř“ a my máme pro začátek společníka. V zachovávání racionálního odstupu nejsme sami. Později přejímá analytický přístup vyšetřující Bruno Ganz, jehož ledový klid a schopnost vidět věci v širších souvislostech připomíná postavu Tommyho Lee Jonese v No Country For Old Men. Dost přes dvě hodiny délky u faktograficky „pünktlich“ filmu budí obavy zcela liché. Diváckou rozkoš skýtají nádherně přehledné akční scény, „pojištěné“ navíc faktem, že většina teroristek ráda krátké sukně. Sexy zpracování, dané také výběrem hudby (po Watchmenech další nečekané využití profláklého Dylana), události nijak nezlehčuje. Z vrahů mučedníky nikdo nedělá. Kontroverzní (sebe)vraždy zůstávají moudře skryty za vězeňskými zdmi. Třeba právě resuscitovaná snaha dobrat se pravdy (odhalit pachatele) donutí lidi přemýšlet. Doba už pomalu přezrává. 90% Zajímavé komentáře: DaViD´82, castor, flanker.27, Aidan, curfew77 (25.04.2009)

Z hlediska filmařiny nemám prakticky co vytknout. Němci skutečně zamachrovali a natočili perfektní historické drama mapující vznik a akce RAF (Neplést s Royal Air Force .-) ! Bohužel a to je čistě můj problém, ta banda neměla mé sympatie a ani pochopení pro jejich akce. Chápu, že doba byla divná, plná revolucí a válek a když si někdo myslí, že konec šedesátejch a sedmdesátky byl odvaz, tak možná jen pro někoho... Pro mne jsou RAF teroristickou skupinou ať už jejich pohnutky byly jakékoliv. Protestovat proti válce terorismem je zkrátka dost divná forma protestu. Film rozhodně stojí za vidění jako jakýsi otisk doby a zejména moderních dějin Německa, při sledování vás vůbec nenapadne, že to bylo točeno v roce 2008. Myslím, že jeho vznik je důležitý zejména pro Němce a jejich omladinu. Tu hvězdu navíc nedávám za lehce přepálenou stopáž. I tak je to ale za 4 balíčky TNT. * * * * (16.12.2015)

Němci nemají mnoho filmových hitů, ale mohou těžit ze své historie plné ožehavých kapitol. Televizní matador Edel zvolil RAF a předvedl nad očekávaní působivou akční jízdu. Nejde však fandit ani jedné straně barikády. Mladí rebelové se promění v psychopaty a byrokratické krysy jsou jako vždy za psí čumáky. (24.11.2022)