Boxer a smrť

Parádní filmový zážitek za poslední dobu. Vůbec všechny tyhle ty filmy z koncentračních táboru a z období nacistických hrůz, a vůbec filmy zabývající se touhle tou tématikou jsou vždy neuvěřitelně silné a vždy v sobě nesou i kus poselství, a navíc diváka všemi svými prostředky vtáhnou naplno do svého do děje. Německé dialogy jsou tu proloženy docela rychlými titulky tak jsem měl fakt docela velký problém je stíhat. Jinak se ale jedná skutečně o krásný (každému po svém) a neuvěřitelně vypjatý psychologicky dramatický film od začátku až do konce z období fašismu. Roli vězně boxera si tu střihl Stefan Kvietik (Komínek) který tu musel přistoupit na nelehká pravidla hry svého pána, podal skutečně fantastický výkon který mě chytil naplno, špatný nebyl ale ani velitel tábora Manfred Krug (Walter Kraft), který si jej později natolik oblíbil že mu udělil až neuvěřitelná privilegia (fyzické práce sice odpadli, ale nastalo výrazné psychické vypnutí a výrazná psychologická propast mezi ostatními), což se ale zase nelíbilo ostatním vězňům, především fanatickému dozorcovi..Ve filmu najdeme krom tréninku a zápasů ale i tvrdé tresty, psychickou a fyzickou šikanu, smutné pohledy na doutnající komíny, koupání v bahně a zastřelení nejlepšího parťáka Komínka starého vězně, poté co si na něj posvítil fanatický dozorce atd. Neuvěřitelně silný Solanův film byl natočen podle adaptace polské literární předlohy Józefa Hena (česky 1958), a fascinoval mě důsledným pojetím relativizace hodnot a schopností představit tradiční klišé v nečekaných souvislostech. Co tu znamená svoboda, když musíte dýchat popel svých spoluvězňů? Divák si zde zprvu nedovede představit ani porážku svého nadřízeného, vždy se jen jakoby brání a své schopnosti tu tedy nemůže využít naplno, i když je určitě lepší a moc by chtěl...Scéna konečného velkého zápasu, na který se přišel podívat celý velitelův ansámbl se svými hosty, byl vypjatý až do poslední chvíle ostatně jako celý tento film o tragickém osudu jednotlivce který to měl kolikrát horší než všechny ti nevinné oběti protože dopředu nevěděl co jej čeká. Slovenskou filmografii moc probádanou nemám ale prý tento film ještě společně a Uherovým Slnkem v sieti je považován za první film z takzvané Slovenské nové vlny. Obdobný i když novější film : Vítězství ducha. Za 5*. (17.03.2007)

Neuvěřitelně silné drama o odvaze být se za pravdu i za cenu ztráty vlastního života. Boxer Komínek si v táboře smrti získá jisté postavení jen díky tomu, že je „boxovacím pytlem“ pro velitele tábora. Ten si ho hýčká jako svého soupeře, nad kterým má převahu a jistotu, že vždy vyhraje. Komínek díky tomuto „milosrdenství“ stojí uprostřed rozpolceného světa – na jedné straně ho jeho spoluvězni nenávidí a vidí v něm špicla a kolaboranta, protože je mu mnoho prominuto; na druhé straně zase stojí obávaná nacistická moc. Když se nakonec ve velkém zápasu na deset kol rozhodne Komínek poslat jasně slabšího soupeře k zemi, sice se mu to nepodaří, ale ukazuje se, že důstojníkovy řeči o sportovním fair play neznamenají nic, protože jednoduše nestrpí porážku od „heftlinga“. Poměrně pozapomenutý představitel Nové vlny na Slovensku, Peter Solán, tu výborně pracuje s motivy člověka v mezní situaci, kdy každé jeho rozhodnutí může mít fatální následky. Stejně tak jsou do filmu nenásilně zakomponovány připomínky holocaust, které tvoří ještě dusivější atmosféru snímku. Ve srovnání s jinými filmy s podobným zaměřením (např. Vítězství) je tohle patrně to nejpůsobivější, co jsem kdy viděl. (28.12.2005)

Po Obchodu na korze snad nejlepsi film v historii slovenske produkce. Film natoceny podle povidky polskeho spisovatele Jozefa Hena stoji na vybornem scenari, skvele kamere a tisnive atmosfere koncentracniho tabora. V neposledni rade hereckem galakoncertu Stefana Kvietika a Manfreda Kruga. Boxerske zapasy sice nejsou tak propracovane jako novejsi filmy z prostredi boxu. Tento film ma vsak operne body uplne nekde jinde. Film pusobi velmi verohodne, skoda jen, ze v uplnem zaveru se s knizni predlohou rozchazi. Neni to poprve, kdy jsem zaznamenal, ze si ve valce nekdo diky sportu zachranil vlastni zivot. Urcite se jedna o filmovy zazitek, na ktery se nezapomina. (13.01.2012)

"Vykŕmime tě jak svini...Her komandant musí mít do čeho mlátit..." Štefan Kvietik a Manfred Krug...Obsadenie týchto dvoch bol výborný ťah. Už prvý stret týchto dvoch zástupcov dobra a zla na apelplatzi dáva tušiť, že toto bude silná káva. Kto sa dokáže 2x vyhnúť pravému háku her komandanta?? Ty budeš boxer, nie? Zlo v podobe veliteľa koncentráku nie je to najhoršie, čo sme videli. Zdá sa, že má zmysel pre spravodlivosť, "šport je šport", vraví. Aspoň kým súboje vyhráva...Filmu strašne pomáha nemčina, film je z veľkej časti v nemčine so slovenskými titulkami, zaznie tu i poľština a to dodáva silný pocit reálnosti. Neviem, čo chváliť skôr, či hercov, príbeh, exteriéry a interiéry tábora...Všetko je na profi úrovni , porovnateľné i s najlepšími svetovými hitmi na túto tému. Poteší i niekoľko davových scén, ktoré vyčnievajú v silnom kontraste s pomerne komorne ladeným filmom. Osobne mi veľmi sedí i taká nenápadná scéna akou je spoločné rúbanie dreva s her komandantom. Berie to ako rozcvičku, druh tréningu a v tej chvíli nemyslí na svoje postavenie. Dôveryhodne vyznieva i snaha nacistu, aby ho po vojne neobvinili z neférového správania. Ale môže hrať väzeň s veliteľom koncentráku fair-play? Na tému vojna a šport, ťažko nájsť niečo lepšie. Jeden z najlepších československých filmov, z 2. svetovej určite. 100%. (06.07.2013)

"Vykrmím Tě jako svini...her komandant musí mít do čeho mlátit...". Boxer, s velmi příznačným jménem Komínek, se vrací ke své profesi. Je vykrmován. Vykrmován na místě, kde kousek chleba znamenal možnost přežít. Jeho možnost žít je najednou blíže než kdykoli předtím. Osobní loutka dělá pokroky, jenže není na krytém stadionu, je vězněn. Nedobrovolně odtržen od společné mizérie, jako by již ani nebyl jeden z nich. Morálně a sportovně spravedlivý přístup komandanta je křehký, stejně jako hranice mezi boxerem a heftlingem. Skvěle sehrané boxerské scény i silná atmosféra zoufalosti prostředí. Kvietik nezklame skoro nikdy, zde je v nejlepší formě, nicméně i nadále je pro mě zajímavější verze Vojtěcha Jasného, kde je atmosféra tábora podrobnější, hlavně co se týká odbojové činnosti či různých praktik sadistických věznitelů. Také otevřený závěr drží onu verzi v mém hodnocení výše. (11.01.2014)