Hořící keř

I don't know myself where do we go to find the place where we belong. Podívaná, která klouzá po zřítelnici, hlodá mysl a místy bodá tak, že zůstává podivná tupá bolest rezonující v hrudním koši. Nepředstavitelná doba v projektu, který leptá, pálí a škvaří tkáně pod povrchem a divák vše sleduje skrze odrazy výloh, rozostřených a deštěm smáčených oken a zrcadlech bez možnosti cokoliv změnit. Není to dokonalé, ale Hořící keř v našich končinách působí tak trošku jako zjevení, kterému leccos odpustím a rád. PS: Hang ve zvukové složce filmu je pak příjemným překvapením a pomyslnou třešničkou na dortu. (04.02.2013)

|| Scenár: Štepán Hulík | Hudba: Antoni Lazarkiewicz | Distribúcia: HBO Europe | Štúdio: nutroprodukce, HBO Europe || Už druhý, dušu drásajúci film za krátku dobu, čo som videl. Tento počin je z dejového hľadiska príliž úzkoobjektívny na to, aby plnohodnotne naplnil 206 minútovú metráž. Kôli televíznej produkcií je hromadných scén minimum, a všetky veľké udalosti doby sú buď pársekundové dobové zábery, alebo opísané formou tituliek. Je to samozrejme pochopiteľné, ale týmto spôsobom to mal byť radšej jeden 100 minútový kus, a celku by to prospelo v takej miere, že by to fungovalo ako celovečerný, plátnuhodný film. Takto je to rozťahaná právnická dráma s evidentným koncom. Duša mi trpela o to dlhšie. A to nemám rád. 72% | HD, THX, CZ DTS | (08.12.2013)

Nesmírně kvalitní řemeslná práce, prostě správná filmařina jak má být. Emočně velmi působivá a mrazivá, bezvýchodností a hořkostí nasáklá, výbornou hudbou vhodně podpořená. V neposlední řadě skvěle obsazená a odehraná (a zde by měl následovat hodně dlouhý seznam, tak alespoň ty nejvýraznější); konečně jsem se dočkal Tániny skutenčně velké role, které se chopila s vervou a výsledek zaslouží více než hodně chvály (kvituju i její parádní češtinu), dále Ivan Trojan zde hraje velmi podobnou postavu té Ve stínu (a je v ní znovu naprosto pevný v kramflících), hodně zaujme Palachova matka v podání Jaroslavy Pokorné (zcela důvěryhodná), nesmím opomenout také nechvalně proslulého soudruha pana Huby či elegantní svini Igora Bareše (a mnoho dalších herců ve vedlejších rolích). Tento film, nebo chcete-li 3-dílná minisérie, samozřejmě není dokonalý. Má plno much; občasné přílišné tlačení na pilu, ne vždy úplně zvládnuté oslovování (střídání pána/paní, soudruha/soudružky někdy dře), poněkud úsměvné Dočekalovo sólové páchání nepravostí (značně pochybuju, že by na ně nevyužil svoje poskoky) a sem tam haprující dobovost (třeba taková televize, rádio; na jedné straně příjemný odkaz na Sňatky z rozumu, různé písničky a pak do toho najednou zpívající Janek Ledecký, kterému v té době mohlo být asi 7 let). Výše uvedené klady přesto výrazně převyšují zápory, proto dávám slabší, ale bezesporu zasloužený plný počet (výsledné hodnocení však nezahrnuje můj osobní názor na Palachův čin, následné reakce na něj a současné společensko-politické tendence či tlaky; snažil jsem se v tomto případě co nejvíc zaobírat jen a pouze filmovým hlediskem). (15.02.2014)

V závěru jsem se už sice trochu vrtěl, jenže za to mohla sedačka v kině - jinak můžu téměř bez nadsázky říct, že jsem se na filmovou verzi Hořícího keře skoro celé tři a čtvrt hodiny díval bez hnutí. Tak strhující mi tohle mimořádné dílo připadalo a s denním odstupem stále připadá. Samozřejmě, vidět seriálovou verzi, pěkně jeden díl po druhém, možná (velké možná) by se nějaký ten nedostatek objevil, protože bych měl čas si ho třeba všimnout. Jenže takhle mi film nedal jedinou záminku. Herci, scénář, režie, výprava... Všechno na velice vysoké úrovni. První třetina nejlepší, ale zbytek jí ostudu rozhodně neudělal. Pět čistých, nejčistších. (14.11.2013)

Kdo by to byl čekal, se že televizní minisérie bude moci pochlubit vyšší formální úrovní, než má většina české produkce mířící do kin? A nejen tou. Ondříčkovo Ve stínu, považované za jeden z nejlepších českých filmů minulého roku, bylo chváleno (alespoň) za Trojana, pěknou kameru, výpravu a dobovou atmosféru, jenže Hořící keř nabízí tohle všechno v ještě vicizelovanější podobě a přidává k tomu navíc úctyhodný dramatický náboj a promyšlený pohled na místo činu Jana Palacha v národním povědomí. (13.02.2013)