Hunger Games: Síla vzdoru 2. část

Už když jsem ohromeně sledoval, jak Strong s Craigem zadaptovali rozvláčnou první polovinu mého nejméně oblíbeného knižního dílu do nejlepšího filmu, tušil jsem, že jejich poslední šíp bude po vzoru Katniss mířit velmi přesně. Naštěstí jsem se nemýlil a druhá Síla vzdoru se tak zcela samozřejmým způsobem stává mou nejoblíbenější hladovou adaptací. Může za to hlavně brilantní gradace, která z deprimovaných dialogů a pochmurné nálady přechází do tuhého boje, bolestivých ztrát - a ještě deprimovanějších dialogů. Dvě vrcholné scény (stoky a pochod k paláci) mě napínaly dokonce tak moc, že jsem i přes znalost všech zvratů chvílemi nedýchal. A přesně o tom Síla vzdoru je. O konci, který naplňuje tu nejtragičtější představitelnou ironii, o hrdinech, kteří zůstanou nenávratně poznamenaní a stojí mi za to jim fandit do poslední vteřiny. V první řadě jsou ale Hunger Games příběhem Dívky v plamenech, jejíž osud a odhodlání může být metaforou, předobrazem, varováním a vším možným dalším. I kdyby jen proto, aby na jejím místě nikdy nemusel stát nikdo z nás. (22.11.2015)

Knižní adaptace fajn. Přesně jako podle knihy. Ovšem celkové pojetí, které celý film prakticky prokecalo, aby ho vzápětí proložilo scénami z muty atakující můj krevní tlak, se mi úplně nezamlouvalko. Katniss jako pseudohumanista, trapný scény u vlaku, docela jsem litovala, že to tu blbku nezabilo. Pro mě zcela vítěz: Prezident Snow a Johana. Dvě geniální postavy perfektně ztvárněné. závěr filmu příšerný, dokonale to vystihuje záchvat smíchu nějaké ženy v kině. Odevzdaný výraz Katniss a nechutné dítě. Katastrofa. (23.11.2015)

Po minulé tragédii přecejen zlepšení. Několik scén, jako například ta olejová potěší. Dlouhé je to jak 14 dní a jen silou vůle bych dokázal tuhle sérii zhlédnout na jeden pokus. Myslím si že se jedná pro mě o uzavřenou kapitolu, kterou si už nikdy více nepřečtu. Tyhle young adult série mě v podstatě vůbec nezajímají a v budoucnu se situace jen těžko zlepší. 55% (14.03.2016)

Vysoce neemotivní. Celá série HG mi vždycky přišla těžce neemotivní. Všechny postavy se chovaj tak veledůležitě a zapškle, že největší sympaťák je paradoxně týpek bez jazyka, co za celou dobu neřekne ani bů. Navíc po třech předchozích dílech člověk očekává - obzvlášť při konečným zúčtování se zlotřilým režimem atd. - nějakou pořádnou akci a vyvrcholení, což se ovšem nekonalo. Většina rádoby "silných" momentů, jako SPOILER shazování bombiček nebo smrt Prim KONEC SPOILERU proběhne bez důrazu, nuda, nuda, nic. Trochu šťávy má souboj se zombie příšerkama v kanále, ale podobných scén (viz BLADE II) už jsem viděla dost a lepších (viz BLADE II). Postavy si umírají, aniž by se kolem toho nadělalo, což jenom víc snižuje jakýkoliv divákovo emoční zapojení. A posledních cca 10 min tomu nasadí korunu. Po předchozím díle plným vaty přišlo lehce podprůměrný finále bez jakýchkoliv zajímavejch zvratů, prostě nic, co by zaujalo. A Katniss je fakt těžce iritující hlavní hrdinka, která má buď permanentní depresivní výraz nebo brečí. Buď slabý 3-hvězdí nebo silný 2-hvězdí. (17.04.2016)

A máme zde historicky první finále soutěže ,,Co bude větší píčovina"! Z filmů, vilně se povalujících po ploše a chytajících lelky, prach a filcky od složky s krycím názvem P-rn- jsem si dovolil nominovat následující hity, které delší čas prokrastinuji: Hladový gejs - Mocinkygej, díl druhý (síla vzorů) a Vlak do Buzanu Pusanu. Pročpak že jsem po nich nesáhl ihned po zakoupení, ptáte se? Mám své důvody, mám. Zhůvěřilostí o blbečce či blbečkovi, co ve svém pubescentním zápalu a ukrutné neschopnosti zachraňují svět mám již tak trošku plné klektáky, a vlaky nesnáším, jsou pro pitomce. Ovšem vše krásné musí jednou skončit a dnes skončilo i období blažené nevědomosti. Už jsem to viděl. Ajvaj ajvaj. Tak tedy: V prvním kole se proti sobě staví Kaknis, vyzbrojená lukem, šípem, kozama, stále odulejší tlamou a tou svou silou vzdoru, oproti ní se s výrazem čerstvě penetrovaného štěněte do ringu šteluje devítiletá So-ja Kim, vlastnící jen plachý pohled ve svých očkách mongoloidní laně. Gong, obecenstvo ztichlo, samou nervozitou si hryže prsty až u samé prdele. Zbytečně, protože hrdinka z filmů o Hrách vo život se sama poutá do morálních dilemat a malé děcko, taková ta tabula rasa, v klidu vítězí kontumačně. Nevadí, snad se situace vystříbří v mači následujícím. Pýta kontra EE-septik Kim. Očekává se hladký průběh, hebkomodrý klaďas (byť tedy těžce retardovaný) zajisté smete pouhým pohledem záporníka z nejzápornějších, takového, co kolem krku nosí provaz z pupečních šňůr, osázený sušenými bulvičkami albínských novorozenců. A ejhle. Pýta nám zmatečně bloudí po bojišti, našlapuje do provazů, pláče a z levé trencle vypouští nažloutlou tekutinu. EE-Kim, který díky tomu již ví, kde soupeř ponáší nádobíčko, jej v poklidu a férově zezadu poltí požárnickou sekerou. No nebudeme to natahovat - takto končí prakticky každý souboj, a to i tehdy, když proti sobě vystrčím (jindy vcelku schopnou) Můrovou a toho posledního, nejpomalejšího zombíčka s vylámaným chrupem a ujetými chodidly. Je to tristní. Buď stárnu a mé povadající libido již nedokáže reagovat na rozpuklé cecky Lawrencový, jak by mělo, nebo se to celé zvrátilo v naprosto slaboduchou zábavu pro lobotomizované.... jistě to první, nebudu si fandit. Zato korejská reklama na prostředek veřejné popravy vysloveně nadchla. A to jsem se toho bál setsakra více, než oproti hodnocenému výměšku. Tak tedy - tímto jsem spláchl dva komenty najednou a mějte mě rádi! (05.11.2016)