Zločin v Polné

Začnu trochu cynicky: Kohn se nechá pokřtít. Druhý den potká Roubíčka a ptá se ho: "Roubíček, je to pravda že vy židi pijete naši křesťanskou krev?" Krev je v pověrách populární a nejedno náboženské dogma na ní stojí, my Češi jsme za Kalich pod bratrem Žižkou bojovali. Když církev svatá, která je řízena vzdělanými lidmi, věří na to, že se krev může změnit ve víno, jak by potom omezení nevzdělanci nemohli uvěřit na rituální vraždu. Horší je to u vzdělanců. Samozřejmě, předsudků, dogmat a pověr není prost žádný člověk, včetně mne. S tím ale člověk musí žít a své závěry a návyky být připraven korigovat rozumem. K filmu. Velmi slušné drama, v žádném případě dokonalé (nedobře udělané flashbacky či představy Auředníčka při vytváření možných hypotéz), ale vidět po delší době české herce mít skutečně co hrát je osvěžující zážitek. Je možná škoda, že se tvůrci více nezaměřili také na doktora a pozdějšího primátora Baxu, protože jeho rozhodně nelze považovat za jednorozměrnou zápornou postavu české historie (např. jeho boj o insignie Karlovy univerzity je taky zajímavá kapitola dějin). Pokud jde o případ samotný, je zřejmé, že důkazy proti Hilsnerovi byly zcela nedostatečné pro odsouzení a podezřelých je více. Na druhou stranu na úplné zproštění podezření mně známé skutečnosti úplně nestačí, vždycky když se vede příliš halasná mediální kampaň ohledně něčí (ne)viny, vzpomenu si na Čapkovu povídku Případ Selvinův. (07.02.2016)

Dopředu jsem od tohoto dvoudílného filmu nic nečekal a udělal jsem dobře. Kdybych to měl říct stručně, tak bych řekl, že je vidět že to dělali Češi. Dost často jsem se u filmu nudil a to mám historické filmy a historii jako takovou rád. Dialogy mi přišly hrozně strojené, jako by si scénárista myslel, že i doma mluvili v této době všichni extra spisovně a s rozmyslem natolik, že každá jejich věta by se dala použít jako citát. Občas mě děj zaujal, ale těsně potom se vždy stala nějaká podle mě klasická česká kravina typu "po týhle scéně tam dáme pitomou písničku o Židech, to určitě dotvoří atmosféru". Jo a konkrétně tohle napadlo tvůrce během těch pěti hodin filmu asi desetkrát a mně nezbývalo než jen dát oči v sloup. Herecké výkony byly dobré, ale vše kazil onen hrozně strojený scénář. Nejlépe na mě ale přesto působili Jaroslav Plesl při projevech v soudní síni a Karel Heřmánek. (16.07.2017)

Jeden jediný prípad, jeden jediný obvinený, dve skupiny ľudí s rozdielnymi názormi. Celý snímok je vlastne o dokazovaní viny, respektíve neviny jednému jedinému podozrivému. Hľadanie dôkazov, ich predkladanie, vyvracanie, či následná obhajoba na súde. Nebolo to zlé, no je skrátka cítiť, že ide o TV počin, čo JA osobne príliš nemusím .. (14.06.2017)

Když se po rozpačitých úvodních minutách rozběhlo první soudní přelíčení, už jsem neodtrhla oči od obrazovky a nevěřila tomu, že se jedná pouze o televizní film. Kam se hrabe Renčova vysokorozpočtová komedie (ano, s úplně jinou tematikou, ale musela jsem si trochu rýpnout), tady na vás dýchne atmosféra přelomu století, tady herci skutečně hrají. Heřmánek junior konečně ukazuje, že zdědil ty správné geny, Plesl s Rodenem nemají chybu. Nejsem historik, takže mi docela vyrazily dech i závěrečné dodatkové titulky (Baxa primátorem, pfff). Na českou produkci velmi kvalitní záležitost, které k dokonalosti chybí snad jenom přívětivější stopáž. (08.02.2016)

Popravdě - skutečně jsem čekal suchou a doslovnou lekci z dějepisu ve studiových kulisách. Viktor Polesný s Václavem Šaškem však vytvořili televizní film, kterému nechybí obratně vystavěný scénář, tematicky přesahujícím pouhé soudní drama, pečlivá dobová evokace (neskutečně povedené typové obsazení i té nejmenší role!) i výrazné vizuální ztvárnění. Snad jsem nebyl jediný, komu přišlo na mysl, že sleduje další (předrevoluční) díl Dobrodružství kriminalistiky. Zločin v Polné je dramatickým počinem, jenž naplňuje nároky televize veřejné služby (i když v zásadě jde o další variaci až příliš vytěžovaného krimižánru), a v určitých okamžicích působí až mrazivě - a přitom aktualizace není nijak horlivě podsouvána. Viktor Polesný po několika nepřesvědčivých pokusech posledních let se ukázal opět v plné síle a hořím nedočkavostí, jak se vypořádá s podobně ambiciózní látkou, jakou je život a smrt autora monstrózního Stalina na Letné (připravovaná inscenace Monstrum - plánované natáčení již v polovině tohoto roku). A pokud přeci jen byl cítit společenský potenciál, který musel ustoupit pečlivé rekonstrukci soudního procesu a vyšetřování, ten by měl poskytnout připravovaný snímek Rituál. Tato dobová freska nahlédne z netradičního úhlu pohledu rozklad polenské křesťansko-židovské pospolitosti právě v období Hilsneriády. (18.02.2016)