Texaský masakr motorovou pilou

Velice intenzivní film plný násilí a špíny v osobitém pojetí Toba Hoopera. Hodně mě udivilo, že v porovnání s remakem je tohle úplně jiný film, sázející na atmosféru, která je sice vyvolávána násilným chováním kanibalské rodinky, ale na tak prvoplánově jako v remaku (všude samá krev a vnitřnosti), nýbrž pouze náznaky brutality. Tudíž divák nic přesně nevidí a fantazie může pracovat na plné obrátky, a to je mnohem horší, než když jsou nám ta střeva a krev přímo ukázána. Horror movie of the year (08.06.2008)

Byl jednou jeden domeček a "... kdo do něj vejde, tomu hlava sejde, ať je to ten nebo ten ... přefiknem ho motorovou pilou". Chtěla jsem se bát, to se stalo, a i když to nebyla moje filmová tophrůza, taková scénka "dědo, bouchni" měla něco do sebe. Vlastně nemám moc co vytknout, přesto se mi slovo "lahůdka" staví v krku, takže si pomyslím JENOM "ňamka". (04.11.2005)

Název je trochu zavádějící. Motorová pila tu hlavně vrčí, než řeže do živého, ale i přesto je to masakr pořádný a vskutku stylotvorný. Tato hororová lahůdka z poloviny sedmdesátých let - z časů, kdy se klasiky žánru nekopírovaly, ale naopak vznikaly - nabízí pořádnou porci všech přísad, které hororový gurmán vyžaduje. Je děsivá, krvavá, s hutnou atmosférou, která však i přes takřka dokumentární formu leckdy dostává až surrealistickou příchuť. Soukromou "kostnici" v čemsi jako "obýváku" oné vyvedené rodinky doplňuje bizarní přítomnost slepice v mrňavé klícce zavěšené ke stropu, retardovaný Leatherface se z fanatického zabijáka mění pod rákoskou člena své vypečené famílie v neškodného beránka s pisklavým hláskem... Pomyslným vrcholem je pak závěrečná večeře, jejíž absolutní zvrácenost nemá příliš obdob. Film spíš než na vyvražďovačkách sází na psychický nátlak, který v kombinaci s děsivou atmosférou vytváří napětí, které by se dalo měřit neé v giga-, ani tera-, ale minimálně petapascalech... :-) Je to prostě úchylné a obtížně napodobitelné... (20.05.2009)

Při porcování lidí nemám příliš velký zájem být krájeným, krájícím ani tím, kdo krájení sleduje z bezpečného křesla v zamčeném domě se staženými okenicemi a nabitou brokovnicí v rukou. Zkrátka se neumím předpisově bát, takže mi většina hororů připadá směšně zábavných, ale tentokrát nebudu zastírat, že tato na koleni stlučená klasika obsahuje několik pasáží, nad kterými musí úchylovo srdce radostně zaplesat. (28.08.2014)

Nikdy jsem tomuto exploitation hororu nepřišel na chut. Pro mě je to slabota. Víc keců, než se to k něčemu dopracuje. Když jsem si ho nedávno pustil, zděsil jsem se hlavně toho, jak na tom zapracoval zub času. Jak to má pomalý rozjezd, a když se to rozjede, tak taky žádná sláva. Krev prakticky žádná, a to je řeč o exploitation subžánru, který na něčem takovém staví. Tady asi ani na umělou krev nebyly prostředky, a tak se celou dobu o slovo hlásí skoro až nuda. Napodruhé tento horor u mě prošel hlavně tím, že se snaží o syrové ztvárnění, a Tobe Hooper se ukázal v dobrém, ale nikoliv však nějak perfektním režijním světle. Na tu dobu docela hezké holky, ale dneska už to nemá čím šokovat. 60% (11.02.2011)