Reklama

Reklama

Obsahy(1)

S novým transportem přijede do koncentračního tábora i nadějný český boxer Tonda Majer. Nedávno totiž v potyčce na ulici složil k zemi muže, ze kterého se vyklubal příslušník gestapa. Tonda hned na začátku pozná, že před esesáckými dozorci nesmí dát najevo slabost. Je přidělen do pracovní čety. Díky své fyzické kondici přežije jako jediný z celé skupiny. To však není ani zdaleka konec jeho útrap. Tonda se totiž pokusí předat ukradené porce chleba ruským vězňům. Když jej při tom dozorce přistihne, čeká Tondu zkouška smrti: nošení těžkých kamenů z nedalekého lomu na vlastních bedrech… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (103)

Gemini 

všechny recenze uživatele

Jeden z prvních filmů Vojtěcha Jasného, a další z ukázek jeho neoddiskutovatelného talentu. Při čtení popisu děje by se mohlo zdát, že jde o inspirační zdroj pro Triumf Ducha s W. Dafoem a E. J. Olmosem, ale není tomu tak. Drama, jemuž vévodí vynikající (a skutečně nabušený) František Peterka, se soustřeďuje na sounáležitost vězňů a hluboce lidské okamžiky tváří v tvář nepochopitelně jakéhokoliv náznaku citu prosté mašinérii spíše než aby šokovalo groteskními scénami večírků pro esesmany. Vojtěch Jasný dokázal s pomocí vynikajících herců vytvořit velmi soudržný film, obsahující několik scén nejen hodných zapamatování, ale takových, jaké si nejde nepamatovat. Jednou z nich je samozřejmě scéna na schodech, druhou Ave Maria, a našlo by se jich ještě pár. To je na pouhou hodinu a půl více než slušný výkon, řekl bych. A to jsem ještě nezmínil precizní práci pokud jde o realismus - vězňové stejných národností spolu mluví svým rodným jazykem, používají tlumočníky (kteří někdy tlumočí tak jak se jim hodí), mluví s přízvukem atd. atd. Myslím, že jde o film neprávem zapadlý vedle např. celkem pravidelně reprízované Modlitby Pro Kateřinu Horowitzovou. S touto nejvyšší třídou rozhodně snese srovnání, byť nejde hlavně díky trochu zvláštně a zkratkovitě působícímu konci o úplně rovnocenné soupeře. Já každopádně dávám 80%. ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Na tomto strhujícím dramatu boxera Tondy vězněného v nacistickém koncentračním táboře mne oslovilo nepatetické a neidealizované vyprávění (rovnoměrně pronikající do nitra hlavní postavy i do života v táboře, z jejichž konfrontace se rodí celý příběh, který je napínavý jen jakoby „mimochodem“, nezáměrně, přirozeně, bytostně) a neschematizující stylizace postav (zaujala mě například postava dozorce-kápa skvěle zahraná Vladimírem Menšíkem, v níž se pod deformujícím vlivem strachu neopakovatelně smísilo dobro a zlo, strach a odvaha, krutost i pocit viny). A ještě pár vět in margine: Vzhledem k tématu se nabízí i srovnání s jen o něco málo mladším slovenským filmem „Boxer a smrť“. Přes totožnost základního motivu se filmy maximálně liší: zatímco je „Boxer a smrť“ výrazově dokonalá, skvěle komponovaná, sevřená syntéza, úsporně podávající na ploše fragmentu jednoho lidského osudu celou hrůzu koncentračního tábora, je film „Přežil jsem svou smrt“ přímočařejší, epicky bohatší freskou, v níž se hlavní hrdina stává průvodcem po tomto zrůdném mikrokosmu a životech jeho obyvatel. Osobně je mi bližší symbolistický jazyk „Boxera a smrti“, ale i epičtější vyznání kamarádství a vůle k životu filmu Vojtěcha Jasného mne nadchlo. ()

Reklama

fragre 

všechny recenze uživatele

Nevyrovnaný film. Působivá černobílá kamera, která navozuje dojem až dokumentární. Ty nástupy a pochody vězňů působí velice depresivně. Pasáž se schody má potenciál přivolat noční můru. Vynikající výkon V. Menšíka v proň velmi netypické roli. Patetická scéna s židovským vězněm zpívajícím Ave Maria (zde je patos na místě). Bohužel, všechna tato toto vyvrcholení příjdou do půlky filmu. Ten pak běží samospádem, dále negraduje. Není špatný, ta dusivá atmosféra tam stále je, ale.... A samozřejmě, nějaké ty úlitby dobové ideologii jsou tam též. ()

helianto 

všechny recenze uživatele

Jeden z filmů, kterým se léta vyhýbám. Nemám ráda válečné filmy a filmy z koncentračních táborů ještě méně. Výzva ale byla dána, Hulk otevřel gratulační a vzpomínkové okénko a 25. listopad je dnem vzpomínky na Františka Peterku. Komedie dávno zhlédnuté, takže je čas na drama. Moc jsem si neuměla představit, že by František Peterka úspěšně zvládnul dramatickou roli, komentáře, pardon, recenze tomu také zrovna nenahrávaly. Ale za sebe musím říct, zvládnul. On má totiž tu výhodu, že si nikdy na nic nehraje, nikdy. Zkrátka, je. A byl i tady. Obyčejný chlap, boxer, kovář. Rychle pochopil, že se skromností nikam nedojdeš, takže hraje tvrďáka. Nechce nikam patřit, instinktivně cítí, že jediný cíl je přežít. A kolem něj probíhá příběh, který mně připomíná dokudrama z prostředí koncentračního tábora. Poctivě vykreslené prostředí, zajímavě pojaté figurky, tragické, většinou, lidské osudy. Hodně se tu v recenzích skloňuje spojení „komunistická agitka“. Může být. Jako primární hodnotu filmu jsem to nevnímala, lidskost jsem cítila víc. V takovém prostředí je nakonec jedno, z jakého tábora jste. Nikdy nejste ani dost chytrý, ani dost silný, abyste přežil. Musíte mít štěstí. A nesmíte být sám. "Jsem jeden z nemnoha, kdo přežili svou vlastní smrt. Protože mnoho kamarádů dovedlo zemřít a byli lepší než já." P.S. Tonda Majer není žádný myslitel, psychologicky hluboký charakter, srovnávat Peterku s hercem zcela jiného naturelu a talentu, Štefanem Kvietikem, považuju za nefér. ()

Prekarkar 

všechny recenze uživatele

Kamera, hudba, zvuk... myslím, že je to tak silný příběh, že se člověk soustředí jenom na události, co se odehrávají a vůbec nevnímá citlivé zpracování snímku. Je hrozné, co všechno na sebe lidi dokážou vymýšlet. Bohužel se to děje stále. Jsem rád, že jsem film viděl. Možná i načasování bylo správné. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (9)

  • Koncentrační tábor Mauthausen vyrostl na exteriérovém pozemku na Barrandově. Je k nerozeznání od pravého. (M.B)
  • Filmovanie prebiehalo v obci Koněprusy v okrese Beroun. (dyfur)
  • Jiří Sovák (Josef) vzpomínal na svého pozoruhodného režiséra: "Vojta je maximalista. (...) Vím, že si přál bunkr, a byl zaskočen, když mu ho produkce odmítla postavit nebo lip - odněkud ze severu Čech převézt. V tomhle byl naivni. Divil se: 'Vždyť by to při troše dobrý vůle přece nějak zařídit šlo!' Jednou před natáčením dost drastické scény povídá: 'Hele, svlíkněte si ty kožichy a to, co máte vespod... a postůjte mi chvíli tady jen v prádle.' Jménem účinkujících jsem se ohradil, povídám: 'To nemáme ve scénáři, pane režisére, abysme tu stáli v prosinci, za mrazu, nahý!' A Jasný povídá zcela bezelstně: 'No jo, když já bych potřeboval, abyste mi trochu promodrali!'" (NIRO)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno