Režie:
Stanley KubrickKamera:
Geoffrey UnsworthHrají:
Keir Dullea, Gary Lockwood, William Sylvester, Daniel Richter, Margaret Tyzack, Douglas Rain, Vivian Kubrick, Robert Beatty, Ed Bishop, Alan Gifford (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Filosofická filmová opera. Evoluce a smysl existence lidstva v několika epochách, během kterých je člověk konfrontován se zlověstným a mlčícím symbolem mimozemského života. Science-fiction film, po kterém už filmové sci-fi nikdy nebylo jako dříve, a souběžně napsaný stejnojmenný science-fiction román, po němž se sci-fi literatura navždycky změnila. Jeden z největších mýtů filmové historie a společné mistrovské dílo dvou osobností svých oborů – režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka. Neopakovatelná cesta za hranice lidské zkušenosti, za hranice prostoru a času... (AČFK)
(více)Videa (5)
Recenze (1 619)
Kubricka moc nemusím, toto je ovšem jeho nejlepší film. Na dnešní dobu možná trochu rozvleklý, majestátní záběry trvají trochu déle, než se dnes nosí. Kubrick za film dostal svého jediného Oscara, ovšem za vizuální efekty. Ty jsou skutečně skvělé - od výborných masek pravěkých opolidí až po záběry z vesmíru. Dost dobře je využita klasická hudba. Tento film inspiroval každý druhý pozdější sci-fi film. ()
Podpisujem sa pod komentáre Tylera a kiddo. Formálne perfekcionalistický film s neskutočnými obrazovými kompozíciami, bohužiaľ utopenými v snahe natočiť dokonalý film, pri ktorej sa zabudlo na fakt, že divák by si rád z filmu odniesol niečo obohacujúce. Nanešťastie, Kubrick pospájal jednotlivé epizódy tak voľne, že nebyť tých malých pojítok, mal by som dojem že sa pozerám na nesúvisiace poviedky. Čo na tom, že valčíková scéna je nezabudnuteľná, keď mi autor nevie povedať k čomu by ma chcel doviesť. Knihu som nečítal, pokiaľ však má film fungovať, je potrebné aby oslovil i diváka neznalého knižnej predlohy. Keď k tomu ešte pridám tú "chladnosť" Kubrickových filmov, hodnotenie 6/10 je na svete. ()
// Distribútor: MGM // Strašne by ma zaujímalo, čo chcel pán Kubrick povedať tým príšerným a zbytočným naťahovaním deja. Aj napriek tomu, že som sci-fi fanatik (do teraz videných 248 sci-fi filmov a 22 sci-fi seriálov) ma táto projekcia unudila do bezvedomia. Na 1968 vizuálne slušne zvládnuté, ale ten zvyšok...... ()
Neměl se o co opřít, byl průkopníkem...jedenáct let poté, co na oběžnou dráhu vystoupal ruský Sputnik 1, se Stanley Kubrick vytasil s milníkem v dějinách sci-fi žánru, jenž může být oprávněně považován za synonymum slova kultovní...svým specifickým vypravěčským stylem nás poslal na dlouhou výpravu k planetě Jupiter, na cestu, kterou určil tajemný černý obelisk...Sotva dozní chytlavá úvodní melodie, rozehraje Kubrick audiovizuální koncert, vrcholící "baletem" rotující vesmírné stanice za zvuků Straussova valčíku Na krásném modrém Dunaji, a jestli se po téhle scéně nepřistihnete v harmonickém rozpoložení, sním svůj skalp s octem a cibulí k snídani...Kubrick si s vizuální stránkou svého klenotu doslova hraje, vyjadřuje s ní nekonvenčnost a stylovost...stejně tak poznáme jeho osobité kamerové nájezdy...a pro co ho v tomhle filmu obdivuji nejvíc, je to ticho...to strašlivě depresivní a mrazící ticho kosmického vakua....u kohokoliv jiného(ano, i Vás, pane Lucasi) by meziplanetární koráby hučely, pípaly, zkrátka vyluzovaly zvuk, tady ne...slyšíme jenom nervózní astronautův dech..a položme si ruku na tepoucí srdce - není to působivější??...Už tehdy poslal režisér lidstvu varování před možností, že by stroje měli nahradit inteligenci šedobílé kůry, tím, že proti pětičlenné posádce postavil "myslící" počítač HAL 9000, který nakonec téměř všechny zlikviduje...Jakkoliv může být průběh filmu působivý, pak vězte, že závěrečná dvacetiminutovka Vás odrovná a je na každém, jak si jí vyloží, zda symbolicky nebo rozumově, jisté je, že je jedinečná!!...Vidím zde motivy, které si později "půjčil" Scottův Alien(obětování posádky) nebo Lucasova Deathstar(výstupní kulaté veřeje na přídi lodi a odpalovací paprsková rampa na Hvězdě smrti si jsou velice podobné)...Jsem velice vděčný za to, že jsem mohl tento film vidět...Na tehdejší dobu nevídané technické zpracování, dramatický příběh, zlověstné vesmírné ticho v kompozici s vážnou hudbou posouvá snímek do nehlubších mozkových závitů diváka, aby zde zůstal navždy uchován...12 miliónů dolarů(rozpočet)/57 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) ()
Současná kosmická slina mě konečně přiměla dohnat i ten trapný odvěký rest a vidět Kubricka proslulou "meditaci nad lidskou evolucí a vesmírem". Následně jsem strávil zajímavých bonus 30 minut na YouTube, dozvědět se něco kolem, ale SPACE ODYSSEY u mě ani přes všechnu svoji nadčasovost, působivost (audiovizuál) a podnětnost (symbolický, filosofický, spirituální přesah) nedokázala přebít až příliš alternativní ráz, utahané tempo, chladný odstup od postav, ten lynchovsky stravitelný, mindfuckoidní závěr - kdy víš, že nic nevíš. Nicméně nevylučuji, že se z toho neposeru ještě někdy na příště. ()
Galerie (326)
Photo © 1968 Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zajímavosti (242)
- Na věku HALa (Douglas Rain) se Arthur C. Clarke a Stanley Kubrick nemohli shodnout; v knize jsou mu čtyři ("narozen" 12. ledna 1997) a ve filmu devět (12. ledna 1992). (Trainspotter)
- Stanley Kubrick prohlásil, že snímek nezískal Oscara za masky jen proto, že hlasující si neuvědomili, že opice na plátně jsou maskovaní lidé. (Hans.)
- Monolit měl být původně černý čtyřstěn, ale ten špatně odrážel světlo. Stanley Kubrick tak použil průhlednou krychli, ale ta se také neosvědčila, protože se v ní příliš odráželo použité osvětlení. Na řadu poté přišel pravoúhlý monolit, který ale nevypadal přesvědčivě a nakonec to vyhrála černá obdelníková deska. (HellFire)
Reklama