poster

2001: Vesmírná odysea

  • Velká Británie

    2001: A Space Odyssey

  • USA

    2001: A Space Odyssey

  • USA

    How the Solar System Was Won

    (pracovní název)
  • USA

    Journey Beyond the Stars

    (pracovní název)
  • Slovensko

    2001: Vesmírna odysea

  • Nový Zéland

    2001: A Space Odyssey

Dobrodružný / Sci-Fi

Velká Británie / USA, 1968, 149 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Anthony
    *****

    Kubricka moc nemusím, toto je ovšem jeho nejlepší film. Na dnešní dobu možná trochu rozvleklý, majestátní záběry trvají trochu déle, než se dnes nosí. Kubrick za film dostal svého jediného Oscara, ovšem za vizuální efekty. Ty jsou skutečně skvělé - od výborných masek pravěkých opolidí až po záběry z vesmíru. Dost dobře je využita klasická hudba. Tento film inspiroval každý druhý pozdější sci-fi film.(19.7.2003)

  • Tyler
    ***

    Přečtěte si komentář kiddo, má naprostou pravdu...Kubrick sice natočil profesionálně vysoce vytříbené dílo, ovšem omezené pro Kubricka typickou (a pro mě nepřekousnutelnou) stěnou odcizení, kterou staví mezi mne a události na plátně. Jeho lhostejně chladný přístup (i když režisérovi fanoušci budou asi mluvit o snaze co nejvíc věcí nechávat na divákovi) zamezuje tomu nejdůležitějšímu - vnímání myšlenkového základu "2001: Vesmírné odysey", který je tak úžasně čistě a přitom netriviálně podán A.C. Clarkem ve stejnojmenné knize...Chápu, že "2001: Vesmírná odysea" pozměnila žánr science-fiction, ale to mě neopravňuje slevovat z nároků, jaké na filmy (obzvlášť její pověsti) kladu...Kdepak, "2001: Vesmírná odysea" je a vždy bude jeden z těch případů, kdy knižní zpracování poráží svého filmového bratra na plné čáře.(20.10.2006)

  • Subjektiv
    *****

    2001: Vesmírná odysea je jedním z nejslavnějších filmů všech dob, IMHO právem. To tvrdí i mnoho zdejších uživatelů a uvádějí různé důvody. Abych je neopakoval, přihodím nějaké nezmíněné. 2001 je SCI-FI, ne jen sci-FI - V dnešní době stačí, aby se film odehrával v budoucnosti, byly v něm neznámé přístroje či mimozemští tvorové a film hned padá do žánru sci-fi. Poněkud se zapomíná, že sci-fi znamená science-fiction. A to slovíčko science se Kubrickův film snaží respektovat. A jako fyzik, snad i vědec, mu jsem za to nesmírně vděčný. Máme tu tichý vesmír, kterým proplouvají kosmické lodě s vypnutými motory. Máme tu vesmír, ve kterém existuje setrvačnost, stav beztíže a odstředivá síla. A tyto věci se projevují i v takových drobnostech, jako jsou čepice stewardek na palubě raketoplánu - vždyť jinak by jim vlasy v beztížném stavu trčely na všechny strany. A je tu samozřejmě interiér kosmické lodi, jež letí k Jupiteru. Umělá gravitace vytvořená odstředivou silou dává vzniknout místnosti, ve které "nahoře" je jen další "dole" anebo "kousek vedle". Všemu technickému pak vévodí "postava" superpočítače HAL9000 - IMHO nejdokonalejší filmové umělé inteligence. Není to pípající mašina hovořící jako PC speaker. Má normální lidský hlas, který je ovšem prost emocí. Můžete se s ním zahrát šachy a ukázat mu své kresby, plní tedy i funkci přítele či alespoň společnosti. Tato jeho "lidskost", však není skutečná - je prostě jen strojem, který se řídí programem. Vinu za jeho činy nesou jeho programátoři. O Hudbě už tu řeč byla. Also sprach Zarathustra či Na krásném modrém Dunaji zná kdekdo, ale v tomto filmu se člověk může seznámit i s "hrozivou" hudbou méně známého (v porovnání se Straussem) György Ligetiho, a kdo ví, třeba se stane jeho fanouškem. Není ostatně bez zajímavosti, že ač Ligeti "vyznával" celoživotně ateismus, právě ve 2001 použitá skladba "Lux Aeterna" má své inspirační kořeny v křesťanství. S ohledem k interpretaci, kterou chci raději pojmout jen zlehka v náznacích a jen skrze ty aspekty, které jsem neobjevil v komentářích ostatních, můžeme tuto skutečnost vykládat dvojím způsobem. Tak ať se pode mnou ten tenký led neprotrhne. Je možné, že bez znalosti knižní předlohy není film myšlenkově příliš přístupný. Na druhou stranu - Vesmírná trilogie v knižní podobě je trilogie a domnívám se, že vysvětlení leží nejvíce v knize druhé. Monolit je výtvorem neznámé velmi vyspělé civilizace. Tvůrci se zřejmě cítí ve vesmíru velmi osamocení, vysílají tedy do prázdného vesmíru monolity, které mají za úkol inteligenci nejen vyhledávat, ale při vhodných příležitostech i napomáhat jejímu vzniknu - tvořit ji. Monolit se stává jakýmsi "lhostejným" bohem. Dává lidstvu možnost se rozvinout, ba přežít - ještě jednou:"Tvoří ho." Neříká však, co si lidstvo má se svým životem počít. Lidé si musí poradit sami. U optimistického ateisty, jakým byl A.C.Clarke je tento pohled očekávatelný. Úplně lhostejný však monolit není a být nemůže - jeho tvůrce jistě zajímá, jak si na své misi vede. Druhá a třetí kniha nám říká, že je zajímá i něco dalšího. A tím se dostávám k něčemu, co dokáže snad jen žánr sci-fi a náboženství. Totiž podívat se na celé lidstvo očima jiné, dokonalejší inteligence. A.C.Clarke není člověkem, který by tento pohled zvenku svěřil bohu. Dovolím si ho citovat a ukázat, že jeho pohled na náboženství není úplně pozitivní:"Náboženství je vedlejší produkt strachu. Po velkou část historie lidstva mohlo být nutným zlem, ale proč bylo větším zlem, než bylo nutné? Není zabíjení lidí ve jméně božím docela dobrá definice šílenství?" Je i skeptický k budoucí roli náboženství ve světe: "Na celém světě a v každém náboženství najdete každodenní věřící. Vědí o nás, že reprezentujeme rozum, vědu a umění, a ač důvěřují svému přesvědčení,bojí sa, že porazíme jejiich bohy. Ne úmyslným násilným aktem, nepozorovaně. Věda může přemoci náboženství jeho nebraním na vědomí anebo vyvrácením jeho zásad. Nevím o tom, že by byl někdo dokázal neexistenci Jupitera, či Peruna, ale jejich přívrženců řádně ubylo." Svěřuje tedy důležitý pohled zvenčí mimozemské inteligenci, podobně to učinil např. i v Setkání s Rámou. A my jako lidstvo se můžeme ptát, zda jsme pokročili natolik, abychom hrdě předstoupili před svého otce (monolit) a řekli:"Podívej, co všechno jsme dokázali." Clarke by IMHO odpověděl, že jednou to právo (snad) mít budeme. Vždyť už spolu neválčíme (viz budoucnost v některých Clarkových knihách) a umíme létat do kosmu. To je dospělost i dle ruského raketového vědce Ciolkovského, cituji:"Země je kolébkou lidstva, ale člověk nemůže zůstat celý život v kolébce."(27.10.2007)

  • Gimli
    ***

    Nemyslím si, že strašně dlouhé záběry, ve kterých se nic neděje, jsou samy o sobě zajímavé. Bohužel si to myslí spousta tvůrců, kteří asi nechápou, že to "nic" je jen zdánlivé. Je potřeba to umět uchopit za správný konec a to se Kubrickovi více méně podařilo. Nejradši mám pasáž s HALem. Na druhou stranu, poslední půl hodinu jsem se strašlivě nudil. Zajisté zvláštní film, na tu dobu trikově přelomový. Ovšem když si Odysseu necháte ujít, nic se nestane.(16.5.2002)

  • Marius
    ***

    Podpisujem sa pod komentáre Tylera a kiddo. Formálne perfekcionalistický film s neskutočnými obrazovými kompozíciami, bohužiaľ utopenými v snahe natočiť dokonalý film, pri ktorej sa zabudlo na fakt, že divák by si rád z filmu odniesol niečo obohacujúce. Nanešťastie, Kubrick pospájal jednotlivé epizódy tak voľne, že nebyť tých malých pojítok, mal by som dojem že sa pozerám na nesúvisiace poviedky. Čo na tom, že valčíková scéna je nezabudnuteľná, keď mi autor nevie povedať k čomu by ma chcel doviesť. Knihu som nečítal, pokiaľ však má film fungovať, je potrebné aby oslovil i diváka neznalého knižnej predlohy. Keď k tomu ešte pridám tú "chladnosť" Kubrickových filmov, hodnotenie 6/10 je na svete.(19.3.2007)

  • - Jeden z oblíbených filmů režiséra Sidneyho Lumeta. (Kmotr76)

  • - Stanley Kubrick prohlásil, že snímek nezískal Oscara za masky jen proto, že porota si neuvědomila, že opice na plátně jsou maskovaní lidé. (Hans.)

  • - Film by nemohl být realizován bez pomoci americké agentury NASA. Jejím prostřednictvím filmaři navázali kontakt se 40 institucemi, zabývajícími se kosmickými lety. (raininface)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace