poster

2001: Vesmírná odysea

  • Velká Británie

    2001: A Space Odyssey

  • slovenský

    2001: Vesmírna odysea

Sci-Fi / Dobrodružný

Velká Británie / USA, 1968, 149 min (Director's cut: 160 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Fr

    Na Claviu se dějí zvláštní věci..... Pokud budeme poctiví, přiznáme, že nelze do konce vysvětlit a pochopit množství metafor, podobenství a souvislostí, které ve filmu jsou...... První tóny a první obrázky nenechají ani mě na pochybách, že tento film je skvostem světové kinematografie. Zároveň však nejsem přesvědčen, jestli mě to bude bavit. Výsledek je tak napůl. Většinou to, čemu nerozumíme velebíme nebo zatracujeme. To platí i o filmech a o 2001 obzvlášť. A tak místo oslavných ód nebo nenávistných slov nepokrytě přiznávám, že to je DALŠÍ Z FILMŮ, KTERÉ NEDOKÁŽU OCENIT. Ani pochopit. Každopádně bych tenhle film doporučil všem! Je to jako se ženskýma (ženský prominou): kdo neměl zrzku, není chlap! A obdiv si S.Kubrick zaslouží, protože vytvořil něco, nad čím zůstává i po 40ti letech rozum stát! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Celý život tvrdím, že vážná hudba byla komponována kvůli sci-fi. 2.) Často přemýšlím, jestli spím či hibernuji. 3.) Nevím, jaké je to mít ve filmu přestávku. 4.) Největší frajer mezi počítači je pro mě CML. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * P.S: Troufám si tvrdit, že kdo četl, bude asi tak 100x moudřejší...(29.4.2010)

  • J*A*S*M
    *****

    Film, u kterého můžete nabýt dojmu, že byste při jeho sledování zvládli povečeřet, zařídit několik pracovních telefonátů a souběžně zhlédnout ještě nějaký jiný snímek, protože čistě dějově má Vesmírná Odysea asi tak 15 minut roztažených do dvou a půl hodiny. To je ale veliký omyl, ve skutečnosti budete muset filmu dát dokonce více času, než jaká je jeho stopáž. Kubrick mě tentokrát nezklamal, možná proto, že jsem si byl před projekcí celkem jistý, že Odyseu kvůli nudě po chvilce vypnu. Doteď si nedokážu vysvětlit, jak je možné, že mě to tak bavilo, natož že mám chuť film zhlédnout znovu :) Po Mechanickém pomeranči a Olověné vestě jsem Kubrickovo přízvisko geniální tvůrce nechápal, nyní již ano. Avšak stejně si neumím představit, jak bych ke zhlédnutí 2001: A Space Odyssey přemluvil někoho, kdo se o kinematografii nezajímá více než hodně...(10.8.2009)

  • Subjektiv
    *****

    2001: Vesmírná odysea je jedním z nejslavnějších filmů všech dob, IMHO právem. To tvrdí i mnoho zdejších uživatelů a uvádějí různé důvody. Abych je neopakoval, přihodím nějaké nezmíněné. 2001 je SCI-FI, ne jen sci-FI - V dnešní době stačí, aby se film odehrával v budoucnosti, byly v něm neznámé přístroje či mimozemští tvorové a film hned padá do žánru sci-fi. Poněkud se zapomíná, že sci-fi znamená science-fiction. A to slovíčko science se Kubrickův film snaží respektovat. A jako fyzik, snad i vědec, mu jsem za to nesmírně vděčný. Máme tu tichý vesmír, kterým proplouvají kosmické lodě s vypnutými motory. Máme tu vesmír, ve kterém existuje setrvačnost, stav beztíže a odstředivá síla. A tyto věci se projevují i v takových drobnostech, jako jsou čepice stewardek na palubě raketoplánu - vždyť jinak by jim vlasy v beztížném stavu trčely na všechny strany. A je tu samozřejmě interiér kosmické lodi, jež letí k Jupiteru. Umělá gravitace vytvořená odstředivou silou dává vzniknout místnosti, ve které "nahoře" je jen další "dole" anebo "kousek vedle". Všemu technickému pak vévodí "postava" superpočítače HAL9000 - IMHO nejdokonalejší filmové umělé inteligence. Není to pípající mašina hovořící jako PC speaker. Má normální lidský hlas, který je ovšem prost emocí. Můžete se s ním zahrát šachy a ukázat mu své kresby, plní tedy i funkci přítele či alespoň společnosti. Tato jeho "lidskost", však není skutečná - je prostě jen strojem, který se řídí programem. Vinu za jeho činy nesou jeho programátoři. O Hudbě už tu řeč byla. Also sprach Zarathustra či Na krásném modrém Dunaji zná kdekdo, ale v tomto filmu se člověk může seznámit i s "hrozivou" hudbou méně známého (v porovnání se Straussem) György Ligetiho, a kdo ví, třeba se stane jeho fanouškem. Není ostatně bez zajímavosti, že ač Ligeti "vyznával" celoživotně ateismus, právě ve 2001 použitá skladba "Lux Aeterna" má své inspirační kořeny v křesťanství. S ohledem k interpretaci, kterou chci raději pojmout jen zlehka v náznacích a jen skrze ty aspekty, které jsem neobjevil v komentářích ostatních, můžeme tuto skutečnost vykládat dvojím způsobem. Tak ať se pode mnou ten tenký led neprotrhne. Je možné, že bez znalosti knižní předlohy není film myšlenkově příliš přístupný. Na druhou stranu - Vesmírná trilogie v knižní podobě je trilogie a domnívám se, že vysvětlení leží nejvíce v knize druhé. Monolit je výtvorem neznámé velmi vyspělé civilizace. Tvůrci se zřejmě cítí ve vesmíru velmi osamocení, vysílají tedy do prázdného vesmíru monolity, které mají za úkol inteligenci nejen vyhledávat, ale při vhodných příležitostech i napomáhat jejímu vzniknu - tvořit ji. Monolit se stává jakýmsi "lhostejným" bohem. Dává lidstvu možnost se rozvinout, ba přežít - ještě jednou:"Tvoří ho." Neříká však, co si lidstvo má se svým životem počít. Lidé si musí poradit sami. U optimistického ateisty, jakým byl A.C.Clarke je tento pohled očekávatelný. Úplně lhostejný však monolit není a být nemůže - jeho tvůrce jistě zajímá, jak si na své misi vede. Druhá a třetí kniha nám říká, že je zajímá i něco dalšího. A tím se dostávám k něčemu, co dokáže snad jen žánr sci-fi a náboženství. Totiž podívat se na celé lidstvo očima jiné, dokonalejší inteligence. A.C.Clarke není člověkem, který by tento pohled zvenku svěřil bohu. Dovolím si ho citovat a ukázat, že jeho pohled na náboženství není úplně pozitivní:"Náboženství je vedlejší produkt strachu. Po velkou část historie lidstva mohlo být nutným zlem, ale proč bylo větším zlem, než bylo nutné? Není zabíjení lidí ve jméně božím docela dobrá definice šílenství?" Je i skeptický k budoucí roli náboženství ve světe: "Na celém světě a v každém náboženství najdete každodenní věřící. Vědí o nás, že reprezentujeme rozum, vědu a umění, a ač důvěřují svému přesvědčení,bojí sa, že porazíme jejiich bohy. Ne úmyslným násilným aktem, nepozorovaně. Věda může přemoci náboženství jeho nebraním na vědomí anebo vyvrácením jeho zásad. Nevím o tom, že by byl někdo dokázal neexistenci Jupitera, či Peruna, ale jejich přívrženců řádně ubylo." Svěřuje tedy důležitý pohled zvenčí mimozemské inteligenci, podobně to učinil např. i v Setkání s Rámou. A my jako lidstvo se můžeme ptát, zda jsme pokročili natolik, abychom hrdě předstoupili před svého otce (monolit) a řekli:"Podívej, co všechno jsme dokázali." Clarke by IMHO odpověděl, že jednou to právo (snad) mít budeme. Vždyť už spolu neválčíme (viz budoucnost v některých Clarkových knihách) a umíme létat do kosmu. To je dospělost i dle ruského raketového vědce Ciolkovského, cituji:"Země je kolébkou lidstva, ale člověk nemůže zůstat celý život v kolébce."(27.10.2007)

  • Tyler
    ***

    Přečtěte si komentář kiddo, má naprostou pravdu...Kubrick sice natočil profesionálně vysoce vytříbené dílo, ovšem omezené pro Kubricka typickou (a pro mě nepřekousnutelnou) stěnou odcizení, kterou staví mezi mne a události na plátně. Jeho lhostejně chladný přístup (i když režisérovi fanoušci budou asi mluvit o snaze co nejvíc věcí nechávat na divákovi) zamezuje tomu nejdůležitějšímu - vnímání myšlenkového základu "2001: Vesmírné odysey", který je tak úžasně čistě a přitom netriviálně podán A.C. Clarkem ve stejnojmenné knize...Chápu, že "2001: Vesmírná odysea" pozměnila žánr science-fiction, ale to mě neopravňuje slevovat z nároků, jaké na filmy (obzvlášť její pověsti) kladu...Kdepak, "2001: Vesmírná odysea" je a vždy bude jeden z těch případů, kdy knižní zpracování poráží svého filmového bratra na plné čáře.(20.10.2006)

  • monolog
    **

    Příliš zdlouhavé a příliš nudné. Knížku jsem četl a ne že by se mi nelíbila, ale už i ona byla zdlouhavá. Nemylte se, na Clarkea nedám dopustit. Například Zpěv vzdálené Země nebo Měsíční prach, Město a hvězdy či Setkání s Rámou jsem četl jedním dechem. Ale Vesmírná odysea je v pravdě Odyseou. Straussův valčík Modrý Dunaj mám rád, ale ne když se na něj musím dívat půl hodiny s nejdříve nádhernými (a to i dnes) triky z vesmíru, který jsou však příliš ospalý a únavný po deseti minutách (a ony trvají mnohem dýl). Navíc mi přišlo, že někdo omylem zavadil o hlasitost a tak se z toho stal spíš koncert. Příběh je sice zajímavej, ale muselo by se to prostříhat aspoň na 90 minut. Takhle je to příliš zdlouhavý, některý pasáže jsou tak únavný, že u toho vydrží jenom odhodlanej divák. Mamka to po prvních 35 minutách zhodnotila slovy: "Kdo se na to může dívat?" A já s ní souhlasím. Film, kde se něco děje prvních a posledních dvacet minut z celkových 140 není nic, co bych chtěl vidět příliš často. Ale za perfektní zpracování prostředí, triků a miniatur musím ty dvě hvězdy dát.(21.9.2006)

  • - Pro film byl vyroben i samostatný model planety Jupiter. Model kosmické lodi pro vnější záběry byl dlouhý 18 metrů. (GilEstel)

  • - Stanley Kubrick oslovil Arthura C. Clarka s tím, že chce natočit „všemi známý sci-fi film“. Clarke navrhl svou povídku The Sentinel, kterou napsal roku 1948 do soutěže pořádané BBC. Povídka se vztahuje na relativně krátkou část odehrávající se na Měsíci. (HellFire)

  • - Stanley Kubrick prohlásil, že snímek nezískal Oscara za masky jen proto, že porota si neuvědomila, že opice na plátně jsou maskovaní lidé. (Hans.)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace