poster

2001: Vesmírná odysea

  • Velká Británie

    2001: A Space Odyssey

  • USA

    2001: A Space Odyssey

  • USA

    How the Solar System Was Won

    (pracovní název)
  • USA

    Journey Beyond the Stars

    (pracovní název)
  • Slovensko

    2001: Vesmírna odysea

Dobrodružný / Sci-Fi

Velká Británie / USA, 1968, 149 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • pan Hnědý
    *****

    Představte si tvůrce, který dokázal maximální vrchol ve své práci, kde dosahuje vrcholné limity - tam si Stanley Kubrick pohrává a přidává další detaily do naprosté dokonalosti (tam, kde Stanley Kubrick ve své práci skončil ho nemůže jiný režisér jakkoliv následovat). Dílo, které pochází z jiného světa, nebo dílo, které může být odkazem naší civilizace pro mimozemskou civilizaci (jak to všechno kolem nás vzniklo?). 2001: A SPACE ODYSSEY mi mluví z duše. Tohle dílo mně zavedlo daleko za náš svět, při prvním zhlédnutí jsem se možná dotknul hvězdy, to jsi přesně nepamatuju, ale jedno vím jistě, nikdy na ten pocit nezapomenu. Vesmírná představivost už není minulostí, je nám odhalena, můžeme sledovat její krásu, tajemství a její nekonečnost. Existuje konec? Jiné světy? Nebo můžeme proniknout do jiné galaxie, jiné dimenze, nebo se vrátit v čase? ******* Myšlenka, která spadá do nejpřitažlivějších snů - ve snech, kterých se může divák během sledování dotknout a po skončení díla ve svých myšlenkách i splnit. ****************************(9.10.2012)

  • Marigold
    *****

    Neobyčejný vesmírný balet, smíšený s psychedelickým tripem kamsi na hranice galaxie. Proč je Kubrickova Vesmírná odysea velkým filmem? Protože odolala vábení předlohy a namísto papouškování Clarkova textu se stala jakousi bizarní vizuální esejí na téma budoucnost, vesmír a lidé. O genialitě Kubricka svědčí i to, že dnes, kdy se film vydává cestou "dokonalé nápodoby", neztrácí jeho strhující hra tvarů, barev a zvuků nic ze své znepokojivosti, sugestivity. Podle mého proto Vesmírná odyssea nestárne, protože není opisem sci-fi předlohy, ale svrchovaným uměleckým dílem, které přesahuje hranice žánru sci-fi. Dnešnímu divákovi se může jevit líná, poklidná, antidramatická, ale její skutečné kouzlo dříme pod povrchem děje. Bravo, tohle dílo kráčí ve šlépějích nejlepší tradice umělecké fantastiky...(30.3.2004)

  • H34D
    ****

    Nad svým hodnocením jsem usilovně přemýšlel celé 3 dny (a 3 noci), na jednu stranu je Vesmírná odysea doslova umělecké dílo, neuvěřitelně chytrý film s hloubkou Mariánského přikopu, ale na stranu druhou, zcela zbytečně zdlouhavá a nudná a já nechápu proč... Proč bylo nutné všechny záběry tak šíleně natahovat, proč jsem musel 15 minut sledovat smradlavé opice kvůli jedné minipointě a jaký smysl měly následující okecávačky, nebo-li úvod na druhou (mám na mysli pasáž do doby setkání člověka s monolitem). Prodloužit scény, aby si divák popřemýšlel a lépe vstřebal filozofický podtext je dobrý nápad jen do určité míry, tady to bylo přetaženo a nejen, že se místy musel snad každý nudit, ale stejně, většina z nás to ani tak nebyla schopna na první zhlédnutí stoprocentně pochopit... Líbil se mi souboj člověka s jeho evolučním potomkem - počítačem, který ho chtěl zabít, protože si uvědomil, že už tu starou "opici" vlastně nepotřebuje, líbila se mi režie s chytrým použitím hudby a moc se mi líbily vizuální efekty v čele se závěrečným průletem světy, ale dát 5 hvězd by bylo u mě pokrytectví, protože jsem se na maximální hodnocení prostě nebavil. 8/10(22.7.2008)

  • Sarkastic
    **

    Hned úvodní znělku, pro někoho hodně mystickou a navždy spojenou s tímto filmem, mám poněkud zničenou díky České sodě (místo majestátného nástupu vyhlížím Čtvrtníčka se zprávami o zatčení Zákopčaníka…), takže se asi jako jediný začínám na začátku filmu smát. Pak následuje nanejvýš iritující pasáž s opicemi (kde mě smích přejde), která naštěstí po cca 15 minutách končí. Pak ovšem, jako kdyby to na mě lišák Stanley schválně ušil, začne hrát moje milovaná skladba Na krásném modrém Dunaji, já samozřejmě roztaju a dostanu dobrou náladu. Klasická sci-fi pasáž není špatná, dokonce diváka čeká i dobrý vtip v podobě návodu na užívání záchodků s nulovou gravitací, trocha napětí a…násilné přerušení, které zničí vše dosud budované. Potom následuje pokračování, pro mě (na chvíli) nejlepší část filmu, kde řádí můj oblíbenec Hal 9000 a toho je opravdu radost sledovat (škoda, že velmi krátce). Pak se ale režisér (nejspíš dostal hlad nebo co) rozhodl udělat si smaženici, jenže místo třeba žampionů, nebo hříbků použil poněkud jiný druh houbiček. Nevidím totiž nejmenší smysl ukájet se nad několika minutovou nesnesitelně dlouhou, otravnou a nudnou prohlídkou nekonečného spektra barev. A konec (jako většina filmu) je opět nejasný a neuspokojivý…a pak se dozvídám, že kniha to prý v rámci možnosti docela dobře osvětlovala a stejně tak dokonce i Kubrick, dokud některé scény nevystříhal (proč a za co?!); a toto zbytečné zamlčování/upírání některých informací a vodítek divákovi ve snaze udělat snímek tajemnější, magičtější a publiku výkladově otevřenější (?), mu prostě neodpustím. A nebýt mé sebedestruktivní úchylky filmy téměř zásadně sledovat až do konce, nepřetáčet nezajímavé pasáže či si nezvyšovat rychlost projekce, Vesmírnou odyseu bych měl problémy dodívat, jak jsem se chvílemi až k uzoufání nudil. Takže kritéria převratnosti, pokrokovosti a inovace mi jsou v tomto případě dost putna. Pro mě jednoznačně nejslabší Kubrickův film, který hodnotím pouhými 2*.(4.4.2013)

  • Shadwell
    *****

    Jestli by se měl uvést nějaký film, který předešel dobu o 50 let, ne-li o 100, pak mě napadá zejména tento. To totiž není už film, ale jak říká Spielberg, změna filmového tvaru. Jak nádherný poklad kultury vnesl Stanley do našeho života – téměř dokonalou sci-fi zachycující podivnou směs striktní detailní vědecké přesnosti a rozmáchlého mysticismus, tedy směs, jež je schopna vyvolávat v divákovi třes střídajícího strachu a úžasu, jenž je charakteristickým znakem pro přelomová díla.(22.2.2008)

  • - "Nepřekonaný vrchol žánru." To o filmu později prohlásil slavný režisér Ridley Scott. (Partina)

  • - Bowman (Keir Dullea) byl na můstku v přetlakové komoře Discovery natočen nejdříve s helmou, protože Kubrick měl prve pochybnosti, jestli je vědecky možné, aby člověk byť na moment přežil ve vakuu. Nicméně podle současných informací se zjistilo, že to možné je, takže se scéna natočila znovu a bez helmy. (JayZak)

  • - Natáčelo se od 29. prosince 1965 do 7. července 1966 ve Španělsku, Anglii a Utahu (USA). (Varan)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace