Hrabě Monte Cristo

Nikdo nemůže nemůže kpt. Edmondu Dantesovi upřít jeho utrpení v pevnosti If a náročné studium farmakologie, ale skutečným MasterChefem téhle královsky naservírované pomsty je někdo jiný... Potom, co Bertuccio vyšvyhne na pašerácké bárce mořského okouna po provencálsku plněného sekaninkou z mořských ježků, grilovaného na fenyklu, flambovaného anýzovým likérem a zalitého rajčatovým krémem se špetičkou šafránu, přemluví rybáře Geppeho k záchranné misi, s jedním drahokamem ho na Monte Christu ponechá vlastnímu osudu a spanilá jízda může začít. V Itálii nenechá záchranu mladého Morcerfa na sv. Ritě, jako signor Pastrini... Po závodu na loďkách to hraběti žehlí u Šlehačky a jen o vlas unikne smrti z rukou Toussainta, kterého mohl v klidu vyřešit malý Hassan se svou šňůrou... Pravda, vyplýtvat protijed na hned první večeři u Villefortů nemusel, ale "každý někdy chybuje, Bertuccio"... Tolik k otázce, co dokáže jeden Bertuccio, mladý Morreli. Nakonec, když by se Edmond držel předlohy, tak jak mu ji Alexandr napsal, myslím, že by se s Haydée měl v Orientu o něco lépe, než s Mercedes na pláži, ale proti gustu žádný dišputát... (14.01.2021)

Pár věcí mi ten dojem kazí. Depardieu asi tak třikrát přibral za pobyt ve vězení, jeho převleky se skládaly jen z paruky a nosu, což většinou znamenalo, že svůj už tak obří nos zvětšil do gigantických rozměrů (jak prozíravé) a byly chvíle, kdy mi víc než hraběte připomínal méďu pusíka. To by bylo k mínusům, jinak je všechno perfektní. Depardieu má čas od času šarm, to nepopírám. Všechny postavy jsou obsazeny skvěle (Muti, Rochefort, Arditi...) a hudba je jedním slovem velkolepá, hlavní opakující se hudební motiv má takovou dávku emocí a osudovosti, až to častokrát zarazí do židle. Jsou tam scény, u kterých se až tají dech a to nemluvím o dokonalé poslední části. Nádherné kostýmy, výprava a lokace. Samozřejmě moje nejoblíbenější postava je sluha Bertuccio. Nezlobila bych se, kdyby se aspoň jeden díl věnoval událostem před uvězněním, ty mají taky svou sílu, a kdyby se Depardieův syn podílel na hraní víc. Jinak ale jeden z mých nejoblíbenějších historických seriálů, ke kterému se ráda vracím. O mnoho lepší, než pozdější Bídníci. (16.01.2011)

"Co jsi zač, vandráku ?? Spadl jsi z Měsíce ??" ;) Kdo by ho neznal, že ?! Velkým ambicím navzdory více než slušná rozmáchlá pocta Dumasovi, skvostná minisérie, Josée Dayan tyhle televizky opravdu umí.. Dosti rozporuplně obsazený Depardieu v důsledku rovněž fantastický.. (10.07.2016)

Nečetl jsem slavnou knížní předlohu ani neviděl žádnou jinou zfilmovanou adaptaci, takže jsem se zde s příběhem opravdu zcela seznamoval a neměl jsem možnost žádného srovnání. Snad i proto mi zde narozdíl od Bídníků docela seděl Gerard Depardieu. Je pravda sice trochu moc kulatý a bambulovitý, takže mu jde hůře uvěřit třeba několikaletý hladomor, ale typově nevhodnou volbu vynahrazuje opravdu solidním herectvím, kdy hlavně jako abbé dokázal působít i docela strašidelně. I když se zpočátku mohlo zdát, že mě nebude něco tak krutého homba za pomstou na půde čtyř 90minutových sníměčků bavit, opak byl pravdou. Pan Edmond Dante mi sice nebyl tak sympaticky, ale určitě mi přišel zajímavý a celé to měl docela zajímavé promyšlené, což minisérie stihla na svém velkém prostoru detailně zabrat. Všechny postavy, kterým dluží odplatu zase měly nějaký svůj vlastní příběh a byly něčím jiným zajímavé. Především všechny vedlejší linky okolo prokurátora Villeforta mě bavily. V samotném ústředním příběhu Edmanda Dantese zase nechyběl i kus romantiky. Mohu říct, že do všech čtyřech části jsem se postupně dobře ponořil. Po filmařské stránce mi to taky nepřipadalo špatné i přes pouhou televizní produkci. Takže zatím bez znalosti dalších adaptací mohu hodnotit tuto první viděnou jako povedennou a dát ji opravdu poctivé čtyři hvězdy. (29.12.2020)

Rozměrný a druhý nejslavnější Dumasův román dostal prostor, jaký si zaslouží, otázka je, jak toho využil. Mutiová a Rochefort se pro své role nesporně hodí, větší problém jsem měla se svým jinak velkým - v každém smyslu toho slova - oblíbencem GD, ale i on se snaží ze všech sil a těch rozhodně není málo. Ocenila jsem i nápad nechat hrát mladé Dantese a Mercedes potomky hlavních představitelů, ale z toho pramení jeden z problémů díla - pasáž Dantesova návratu do Marseille, obvinění, zatčení, věznění a útěku je zkrouhnuta na pár minut, přitom se podle knihy odehrává v průběhu čtrnácti let. Zápletka Dantesova "zmrtvýchvstání" a pomsty je provedena důkladně, ale narušuje ji nepůvodní a naprosto zbytečná dějová linie s Dantesovou milenkou. Když už to vypadá slušně, přijde konec, který staví hlavní myšlenku knižní předlohy na hlavu, nebo ji spíše bez velkých cavyků vygumuje. (22.06.2007)