Tmavomodrý svět

Jako český film jde určitě o lepší průměr. Mě se film až tak nelíbil, protože na mě působil jako kopie Pearl Harboru, kvůli docela dost podobnému příběhu. (18.03.2009)

S počtem repríz roste výsledný dojem a já tenhle Svěrákův počin oceňuji čím dál tím víc. 90% (14.04.2015)

Velkolepý film, kterému přece jenom k dokonalosti NĚCO chybělo... (01.02.2008)

Některé filmy nejde brát jen jako nějakou přehlídku filmařského umění, je nutné vyzdvihnout poselství ,která nám přinášejí. Nejsem příznivec amerických ,,historických,, děl, připomínajících občanům této země a celému světu ,historii a poselství jejich národa .Asi proto ,že nejsem Američan... Jsem Čech a jsem moc rád , že je zde někdo ,kdo se pustí do toho ,ukázat aspoň část naší historie . Moc historicky věrných filmů se u nás nenatočilo. To co zde vznikalo bylo vždy ideologicky opraveno ..... Je důležité na to nezapomenout. Filmy jako tento + seriál Zdivočelá země,ale i Nebeští jezdci bych pouštěl dětem v hodinách dějepisu .Jedině takto je možné vychovávat hrdé občany. Hrdé na svou vlast ,kde 41 roků temna je jen malá epizoda v dějinách . Bohužel většina filmů o našich dějinách je právě z tohoto období ! To mě děsí a proto vítám takto skvělá díla, jako je Tmavomodrý svět. A propó, z pohledu filmového fandy, jedná se o velmi kvalitní film......... (08.05.2008)

Názorný příklad toho, že i po mnoha desetiletích umíme natočit velký historický film. Copak nemáme potenciál udělat další takové filmy a nejen z novodobé historie, ale i slávy středověkého českého království? Jako obdivovatel ženské krásy musím ocenit i nádhernou Taru Fitzgerald, bohužel na druhou stranu souhlasím, že mladičký Kryštof Hádek byl nešťastnou volbou celého filmu. A pánové kritici, dejte si pozor srovnávat toto dílo s Pearl Harborem a hollywoodskou produkcí...jestli myslíte, že se v dnešní době dají dělat výpravné válečné filmy technikou padesátých let," tož teda, to jste si raději měli přečíst nějakou pohádku a neposlouchat tuto pravdivou příhodu". (08.05.2013)

Co si budeme povídat, co se české tvorby týká, patří mezi nejlepší filmy postkomunistické éry. V žánru válečném je snad i nejlepší. Výborný scénář (nečekal jsem, že Z.Svěrák dokáže zpracovat podobnou látku s takovou procítěností a bez, zde zbytečného, humoru), neméně skvělý syn na postu režiséra a nelze opomenout dokonalého Ondru Vetchýho, kterému zdatně sekundoval mladší Hádek či Oldřich Kaiser... český velkolepě skromný válečný klenot, u kterého mi ani nevadí absence nějaké opravdu akčnější části (28.02.2017)

Nádhera!! Tohle bych od české filmové tvorby nečekal, na to mají vážně asi jen Svěrákovci, na ty je vždy spoleh a jsou zárukou kvality. 90% (23.03.2011)

Já si myslím, že tento film dozrál jako letní jablko. Možná byl v té době velkým zklamáním a možná nenaplnil svůj potenciál. Dočtete se o tom ve knize o Zdeňku Svěrákovi, nebo klidně mohu zaslat informace poštou. Ale nechci tím zdržovat komentář. Já to dneska viděl, koukal jsem se na to objektivníma očima a líbilo se mi to. Mé tvrzení potvrzuje, i zdejší hodnocení. Jan Svěrák je dobrý řemesník. Ani skvělý Hřebejk by to takhle nedokázal natočit (což není výtka.) Rozpočet je na filmu vidět, což se cení. Všechno vypadá k světu a minimálně se na to příjemné kouká. Tatínek Zdeněk se zase opět postaral o svoje nádherné lidské dialogy, které jsou jako ze života. Příběh je to milý a hřejivý. Nakonci moje oko málem nezustalo suché. Pan Svěrák st. má prostě smysl pro scénáristickou citlivost. Budiž, mu to ke cti. Hádek je klasický roztomilý (a zde ještě velmi mlady) a Vetchý odvadí svůj velmi vysoký standard. Jenom snímku chybí větší dramatičnost, zastoupení výrazné hudby (Soukup to tady teda odflákl) a. Ještě něco v porovnání s ostatními Svěrákovými filmy. A já nedokážu přesně popsat co. Ale je to moc hezký film, který vážně uzrál. Ale hit sezóny to i tak není. Svěrák zkrátka napsal hezčí díla, u kterých divák takřka nemá prostor k rýpaní. Možná jenom Spačilová. (07.05.2017)

Jeden z nejlepších českých filmů za poslední roky. Autentická ukázka osudů českých letců za druhé světové války, drsný příběh s prvky romantického filmu (možná, že je to trochu kýč, ale v tomto případě mi to vůbec nevadilo) a brilantní herecké výkony a to jak v hlavních rolích (Vetchý, Hádek) tak i ve vedlejších (Kaiser, Táborský)! Jan Svěrák mistrně ukázal Hollywoodu, že válečný film se dá natočit i poměrně levně (rozpočet šest a půl milionu dolarů sice udělal Tmavomodrý svět do té doby nejnákladnějším snímkem v historii české kinematografie, avšak třeba ve srovnání se stočtyřicetimiliónovým Pearl Harborem, který šel do kin tentýž rok je to vskutku unikát). (28.03.2006)

Na naše poměry je to skutečně velkofilm. Svěrákům se povedl dobrý film, mě však bohužel něco chybělo. Čekala jsem od toho trochu víc. Zřejmě jsem namlsaná americkými filmy. Ta milostná linie mi moc neseděla. Přišla mi nevěrohodná. (17.04.2009)

Ta romance ve snímku mi přijde strašně prvoplánová a úslužná mainstreamovému filmu, což si myslím, že je škoda, protože mnohem silnější je skutečnost, jak se prolínají válečné útrapy s těmi poválečnými, které nejsou o nic horší a které jsou ještě nesmyslnější. Nádherně se zde zobrazuje, jak je hrdinství dvojsečnou zbraní a bojovat za vlast může znamenat kopat si hrob. Děsivé a ve své pravdivosti smutné. (10.05.2015)

Svěrákové se namlsali úspěchem Kolji a chtěli dát Američanům nášup. Jenže se zmýlili v odhadu. Kromě požíračů hamburgerů má Amerika také silnou kulturní veřejnost, a pro ni naprosto není východní Evropa oblastí kulturně neznámou. (Neuškodí připomenout, že v ní prominentní roli hrají potomci východoevropských, hlavně ruských Židů.) Vztyčování pomníků českým válečným hrdinům je nesplete a nezajímá. Od nás očekávají, zjednodušeně řečeno, Kafku. Havla a Kunderu. Absurdno a paradox. Které náhodou v Koljovi přítomno bylo, a to v tom ohledu, že kladným a dojemným dětským hrdinou byl nevítaný synek barbarských okupantů. --- Američtí kritikové právě toto vytýkali Tmavomodrému dojáku. Velké a řádně paradoxní téma setkání bývalých nepřátel v bolševickém lágru se ve filmu mihne jen v útržcích, zatímco většinu času sledujeme celkem banální leteckou romanci, jakých si Američané umějí kdykoli nadělat kolik se jim zlíbí, a lepších. Zejména pro Svěráka seniora to snad bylo ponaučením, že jeho českou selanku nikdo nebaští - s výjimkou „hamburgerových“ Čechů. --- Nejslabší film Jana Svěráka. (10.02.2011)

Parádní český válečný film, který má podobný děj jak Pearl Harbor (2 piloti, jedna žena, 2 světová válka) a skvělé zpracování. Když jsem to viděl poprvé nevěřil jsem vlastním očím. Jan Svěrák stvořil hodně dobré české, válečné drama a pro mě vyzdvihl český film z jeho hlubin. Ondřej Vetchý a Kryštof Hádek zahráli svoje role přesvědčivě a děj člověka nenechá klidným. Pro mě je to jeden z nejkvalitnějších český filmů s hodně dobrým zpracováním leteckých soubojů. (18.01.2013)

Jojo tenhle film má poetiku i koule. (20.05.2014)

Téměř všechno, pod čím jsou podepsaní Svěráci, má v mých očích hodnotu pěti hvězd. Tmavomodrý svět je ale výjimka. Ano, po stránce filmařské je to profesionálně odvedená práce, ale z příběhu je znát, že zejména parketa Zdeňka Svěráka je jinde než na poli válečného dramatu. Svědčí o tom i to, jak se se scénářem trápil a kolikrát ho musel předělávat, aby se dostal do tuctového výsledku. Svěrák potřebuje téma hravé, hořko-komické, aby rozjel naplno svou tvůrčí genialitu. Právě tuhle složku Tmavomodrý svět postrádá, šablona je hodně mainstreamová, měl jsem z toho pocit o snahu zalíbit se v cizině (tedy v USA, protože na tamní scéně se rozhoduje o Oscarech). Film se mi líbil, ale nenadzvedl mě natolik, aby ve mně zanechal nějakou hlubší stopu. (10.01.2006)

Jen tak dal soudruhu!!! Spolukalkulant Hrebyk z tebe musi mit vazne vetry... (12.01.2006)

Přesně to, co jsem od filmu čekal. Otec a syn Svěrákovi prostě neumí natočit špatný ani průměrný film. Obsazení hlavních rolí příjemné, ale nejvíc potěšil Oldřich Kaiser, který zaslouží absolutorium. Jediný, co mi na filmu vadí je jakási vypočítavost a přílišná snaha o zalíbení se jak u nás, tak ve světě. Nejlepší a nejmilejší Svěrákův film je pro mě stále Obecná škola. (11.12.2008)

Český válečný film Tmavomodrý svět, kterému byla věnována velká pozornost a píle ze strany tvůrců. Tmavomodrý svět je především válečný film s úžasnou technikou a vypiplaným scénářem (kdopak opisoval Michael Bay nebo Zdeněk Svěrák :-) ). Podobost s hollywoodským filmem je nevyvratitelná, ale oba byli natočeni ve stejný rok, a tak ani nelze mluvit o opisování. Jen prostě nechápu, proč, když se jedná o válečný film s křídli, proč se vždy do toho musí přimotat láska?! Jistě, chápu, k životu to patří, ale v každém filmu, jehož polovina stopáže zaberou milostné chvilky a dvoření se, mi zrovna nejde k chuti, zvláště u válečného filmu. I když tak se dají vytvořit citové scény, kterými Tmavomodrý svět disponuje především ke konci. A právě konec je dosti hořký a ukazuje, jak se asi museli mít piloti, a vůbec vojáci, po návratu z války. Myslím si, že Tmavomodrý svět není špatným počinem, naopak jedná se o precizní práci, která by si v našich luzích a hájích měla zasloužit pozornost a dle Českých lvů, zasloužila. Precizní český film s citově prohloubeným válečným světem. (23.09.2009)

Jednou jsem napsal, že Svěráci nemůžou natočit nic pod 5 hvězd, ale tentokrát je to jen těsně. Tou poslední kapkou, která nakonec mé hodnocení překulila k absolutnu, byl hlavně samotný námět a pocit hrdosti na to, že jsem Čech. Jinak ale jde z tohohle snmku cítit, že tentokrát si pan Svěrák starší nebyl tak docela jist, jestli jej daná látka doopravdy baví a jestli ji doopravdy umí zpracovat. A právě i přes to, že ho zjevně tolik nebavila a zjevně ji neuměl přetavit do tak dobrého scénáře jako dřív, i přes to všechno dokázal svou třídu a předložil svému synovi velice dobrý materiál. Znatelně horší, než co napsal předtím, ale ve srovnání s ostatními scénáristy pořád ještě výborný. Režie Svěráka Jana je pak opět bezchybná, tedy přinejmenším přesně dle mého gusta. (21.12.2004)

Výborný film. A hodně smutný. Zrada kvůli lásce se nakonec odpustit dá, jak dokázal pilot Kája. Ale zrada vlastní země? SPOILER: Chudák Franta, přijde o Jane, Haničku, Barču, Káju i svobodu. Hnusná válka, hnusní esesáci, hnusní komunisti a jejich "amnestie". (28.10.2011)