Die Befreiung Prags
The Liberation of Prague
Režie:
Otakar VávraHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Vladimír Šmeral, František Vicena, Josef Větrovec, Ota Sklenčka, Josef Somr, Dmitrij Vasiljevič Fraňko, Sergej Poležajev, Gunnar Möller (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Dvou dílný film Otakara Vávry zachycuje jednu z nejdůležitějších kapitol naší historie. Líčí události z májových dnů 1945 v bývalém protektorátu kdy se německá vojska chystala učinit z české kotliny poslední baštu odporu proti vítězícím spojencům. Film byl natočen v roce 1976 jako poslední díl volné trilogie - "Dny zrady" - "Sokolovo" - "Osvobození Prahy". Vzhledem k době kdy byly tyto filmy natočeny jsou fakta hodně tendenčně upravena, některé skutečnosti potlačené a je hlavně glorifikována úloha komunistů v tomto dějinném období. Zajimavé jsou historické rekvizity a triky které režisér použil při realizaci. Film je dvoudílný, ale uváděn byl vcelku. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (103)
Komentář WOODYHO do kamene tesat !!! ()
Celkom zaujímavý historický vojnový film, ktorý ma veľmi zaujal svojou úžasnou výpravou na tú dobu a na české pomery. Keby nebolo tej hnusnej propagandy a plno neprávd, tak by to bol plný počet. Takto dávam 3. ()
Predstavte si že Pražské povstanie v máji 1945 zorganizovali súdruhovia z KSČ na pokyn z Moskvy. Vzali pušky a stanuli na barikádách, kde sa statočne držali pokiaľ neprišla hrdinná červená armáda. Tak túto verziu nám predkladá tento film. Tak predovšetkým je nutné povedať, že do pražského povstania sa zapojil každý kto sa dostal k zbrani a nielen ten kto bol oddaný partajník. Nad propagandou ktorej je tu neúrekom by dnešný človek znalý pravdy len mávol rukou, avšak mnohé postavy sú tu tak odporne zdiskreditované že je mi z toho až zle. Ku príkladu Generál Kutlvašr, ktorý bol v skutočnosti hlavným veliteľom povstania tu hraje len zanedbateľnú úlohu. Najväčším "kopancom" tu pre mňa bolo rozhlasové vysielanie, kde sa dozvieme že všetku moc v Plzni prebrali hrdinní súdruhovia v zbrani. Na generála Pattona akosi súdruhovia zabudli. Tie patetické scény tiež akosi na chuti nepridávajú. Ku kladom filmu však patria scény bojov. Síce tu občas zasiahnutí strelou padajú k zemi ako keby dostali infarkt, ale mnoho prestreliek fakt stojí za to. Ďalší klad je bojová technika ktorej je tu mnoho. Za nemecké tigery tu síce zaskakujú prerábky sovietských tankov ale T-34 sú tu pravé. ()
Film natočený na zakázku pri výročí 30 roku po skončení vojny. Otakar Vávra , neviem či to dostal príkazom , alebo to vzal sám od seba. On natočil veľkofilmy z husitskej doby , tak sa pustil do veľkofilmu o oslobodení Prahy. Ten komunistický scenár je strašný a prispôsobený tak, že len straníci bojovali v Prahe. Len preto, že mám úctu k hercom.....30%. ()
Jako studijní materiál toho,co je to komunistická propaganda , výborné, jako válečný film spíše úsměvné až trapné.Válečné scény,například umírání nebo odzbrojování, je dle dnešních měřítek spíše parodií, lidé si spíše lehají, div že si nedají pod hlavu ruku, popravení v Terezíně se kácejí trochu lépe,ale nemají na sobě viditelné po zásahu salvou ani škrábnutí...Vše řídí jen a jen Komunistická strana, když se vyvěšuje v továrně prapor,tak je rudý, kupodivu měli ve fabrice sovětskou vlajku,českou žádnou, a tak bych mohl ve výčtu hloupostí dlouho pokračovat... ()
Vávra to po ideové stránce posral. Němou barikádu se mu podařilo ještě z části ustát, před rudou propagandou. Ale tady ne. Toto je politická agitka jak prase, všichni mimo rudých jsou hajzlové, či to poserou. A Rudá armáda je největší kamarád našeho národa. Fůj!!!!! Z čistě filmařského hlediska, je Osvobození nejslabším dílem jeho Novodobé trilogie. Nepodařilo se mu film správně uchopit. Zmateně kombinuje osudy desítek postav. Velmi špatné efekty a ani herci se moc nepředvádí. ()
Když už se v Praze bojuje...když už se ve filmu střílí na takových místech kde se dneska točit jen tak nedá a nebude, tak by se to mělo využít pořádně.Neříkám že scény nejsou dobře natočené...naopak...ale řekněte sami...můžete mít z bitevních scén zážitek když vidíte jen ty široké kolektivní záběry a plno čoudu?Co máte z haldy komparzistů co do sebe střílej (ale jenom jako...což je vidět a otravuje to) a pak padaj jak mouchy?Musím uznat že závěrečný film s Vávrovy trilogie bavil zcela nejmíň...předchozí filmy jsem s klidem dokoukal...od tohoto však konec neznám...jen z doslechu...a Gottwaldovo cancy se mi poslouchat zatím nezachtělo.Zatracený komunisti...nenechaj režizéra v klidu pracovat a vychutnat si tu vřavu. ()
No tak rozhodně si myslím že tenhle kousek si zaslouží velkou pochvalu,protože moc filmů se u nás nenatočilo s válečnou tématikou ale hlavně takhle dobrejch.Neříkám že je to top film ale svou kvalitu má a potěšil mě ()
Teprve po přečtení Vávrových pamětí Moje filmové století musím uznat, že jsem, stržen vírem nepodložených a nactiutrhačných odsudků kolujících v obecném kulturním (bohužel) povědomí, v mnohém tomuto režisérovi křivdil. Někdo může namítnout, že jde o Vávrův subjektivní pohled na český film 20. století, ovšem ústrky, intriky, pletichaření a peripetie, které provázely realizaci jeho filmů a jež převážně ve svých pamětech líčí, zcela jasně vykreslují Otakara Vávru jako člověka, kterému šlo vždy a především o to, aby mohl natáčet filmy, aniž by si užíval výsad režimu, natož aby mu šel režim na ruku, ba naopak! Jedním příkladem za všechny může být jeho válečná trilogie ze 70. let. Realizace tohoto opusu neprobíhala vůbec tak hladce, jak se může mnohým nekompromisním antikomunistům, kteří házejí vše z období 1948–1989 šmahem do jednoho pytle, zdát. Celkové ideové vyznění této trilogie v sobě nezapře ducha normalizací pokřivených 70. let, přesto patří Dny zrady, Sokolovo i Osvobození Prahy do zlaté klenotnice českého filmu. ()
Celá Vávrova série dokoukána. Na konec mě čekala třešinka na dortu ve formě Osvobození Prahy. Propaganda zde byla silná, ale zdálo se mi o něco menší než ve Dnech zrady, ale to nic neubírá na lžích a domyšlené historii a to je zločin. Je zde zásadní a neomluvitelná chyba. Film je točen tak, že povstalecká Praha čeká na osvobození Rudou armádou. Ale chyba je v tom, že Praha by nevydržela s technikou a zbraněmi, které měla své nebo v bojích získané od Němců ubránit 4 dny Prahu proti Němcům. Po pravdě zde vystupovali Vlasovci, kteří Prahu udržovali, ale jejich postoj ke Stalinovi byl negativní a proto se nelze divit, že v tomto filmu samozřejmě vystupovat nesmí a Češi si brání Prahu sami a čekají na Sověty. Celkové shrnutí všech 4 dílů série je ten, že na svou dobu je série zvládnuta z pohledu techniky výborně, ale z pohledu dějin a ideologie jsou filmy hrůza a děs. ()
Vávra byl velký filmař. o to horší morální následky měla jeho ochota ztvárňovat historii podle pokynů bolševika. ()
Sice velmi dobově tendenční a kdo není ve filmu komunista nebo ruský voják, je hned na druhé straně nejen pomyslné barikády. Ničemně záběry, technika, prostředí a vůbec zápal lidí (bez rudého hlasu), je velmi pěkný a na den osvobození je to ideální film, jak si do paměti vložit události tohoto velikého dne. Velmi se mi líbí i vykreslení německého velení, důstojníků a morálka vojáku na konci toho všeho. Květen, jako konec války se tu opravdu povedl. ()
Vážně potřebuju smajlíka krčení rameny... Jestli je pro vás jediná chyba filmu, že je tendenční, je mi vás líto. Zvláštní, že u Ejzenštejna to nikomu nevadí, holt je to "velká filmařina", co? "Tak řekněte rovnou, že to byl dvorní šašek, génius nepřizpůsobuje svůj vkus tyranovi." (to je Solženicyn: Jeden den Ivana Děnisoviče). ()
Objektivně musím uznat, že film vykládá historické skutečnosti z pohledu normalizačního režimu, takže poněkud idealizuje a nadsazuje vliv levice a KSČ a podíl pravicových sil ukazuje jenom negativisticky. Jenže kde je pravda? Má pravdu dnešní historiografie, když zase naopak potlačuje a negativizuje podíl levice a ilegální činnosti KSČ, která byla za okupace tak významná? Pravda je vždycky uprostřed, jenže vždycky ji bude vykládat jinak sympatizant toho či onoho politického směru. Faktem však zůstává, že Prahu Rudá armáda svým rychlým postupem uchránila od zničení ustupující Schörnerovou armádou. A pravda je, že pravé křídlo našeho odboje (to byla Zemínová?) dělalo všechno pro to, aby se vrátily předmnichovské pořádky a neváhalo se řídit heslem lepší fašista než bolševik... Řada scén působila násilně, řada i naivně. Přes velkolepost díla se Vávrovi nepodařilo navázat na předchozí díly trilogie. ()
Boha jeho! Co to má znamenat? Co je to za překrucování historie? Proč jsou zvelebováni Sověti, když klíčovou úlohu v osvobození Prahy sehrála Vlasova osvobozenecká armáda, která proti Sovětům bojovala, zatímco Sověti nám ukázali prostředníček? Ano, je to poplatné době, ale pravda je jen jedna - a právě proto si tento dokument nezaslouží víc než odpad. ()
Co se týče kostýmů a kulis je to dokonalý, horši je to však se scénářem."Komunisté musejí jít příkladem" jak tam někdo povídá...no na to se nesmí moc koukat, protože jinak je to jasnej odpad! I přestřelky jsou dost zkreslený jeden mrtvý povstalec asi na 100 padlých němců je dost přihlouplý. Dost humorný je stavění mostu...."Máte na to 40 minut"...za moment zde stojí dřevěný most co udrží tanky a důstojní řekne:" 35 minut, dobře" a jede se dál jako by nic. Nehorázně na RUDO nabervený film, ale přesto dám ****, protože jsem se uto zasmál více než u komedie i když to nebyl záměr autorů. ()
Taková krásná komunistická propaganda! ()
To se vám to, vy slavná Rudá armádo osvobozovalo, když vám Prahu před tím, než k nám vaše asijské tlupy vtrhly vyčistili Vlasovci, které jste pak nechali kousek od Plzně vyvraždit a to, co jste vyvraždit nestihli, odvlekli jste do gulagů. Tenhle film už by nikdy neměl lidem přijít na oči, vše vylhané od A do Z. ()
Po hooodne letech jsem dnes shledl tento film na CS film, pamatuji si jak jsme museli povine cela skola kolem vyroci kvetnovych udalosti do kin. V te dobe 70-80 leta nam to vnucovali jako pravdu a my jako deti jsme tomu co jsme videli verili. Dnes jsem se i u tohoto filmu jsem byl zhnusen jak hnusnou propagandou nas krmili. To Vavrovo propagovani komunismu je hnus. Film mi prisel velice chaoticky natocen a misty byl smesny, herecke vykony o tech radeji pomlcim, (komici). Velice poplatne dobe a KSC. FUJ ! Muj otec vedel proc nas odvedl roce '87 zit do jine zeme. ()
Nevím, o co se tady snažíte. Každý film je svým způsobem tendenční a odráží se v něm prostředí a doba ve které vzniká. Je zajímavé, že u amerických blockbusterů, kde americké vlajky vlajou ve zpomalených záběrech nikdo o tendečnosti nemluví. ()
Související novinky
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)