Magnolia

Určite nebudem jediný komu 3 hodinová stopáž pripadala trochu dlhá, tiež nebudem jediný komu sa herecké výkony páčili a 100% nebudem jediný koho tá hromada lietajúcich žáb prekvapila. Prelínanie z deja do deja a zas naopak a to jak môže byť všetko na hovno bola síce pekná práca Paula Thomasa Andersona, ale mne zrejme niečo uniklo pretože ja nevidím Magnóliu na 85%....... (25.12.2011)

A půl. Nebo rovných pět? Já vlastně nevím. Po zhlédnutí jsem přemýšlela nad tím, že kdyby byly jednotlivé příběhy postav představeny v samostatných filmech, tak by z nich i tak bylo výborné drama. A možná právě proto, že je v Magnolii prolínáno množství osudů a charakterů, od každého příběhu jsou nám představovány vlastně jakoby dílky puzzle, které do sebe s postupem děje úžasně zapadají, jsem měla pocit, že si tento film rozhodně zaslouží plný počet. Ačkoliv je stopáž velmi rozsáhlá, tak pro mě byla sotva postřehnutelná a obdivuji umění, s jakým do ní Paul Thomas Anderson dokázal seskládat mozaiky jednotlivých životů. Postupně nám začne představovat jednotlivé postavy, jejich souvislosti, jejich tajemství, touhy, chyby a skryté bolesti. Jeden příběh z této mozaiky v jednom filmu by byl dost silný. A spojení jich všech v jeden ohromující celek bylo velmi působivé. Ve spolupráci s úchvatným scénářem a dialogy na mě celý film zapůsobil jako exkurze do lidského trápení. Depresivní, smutné, pravdivé. Tolik bolesti a slz. Herecká excelence především Toma Cruise a Julianne Moore. Scéna, kdy Tom navštíví svého otce je zničující. Ačkoliv si mě tento snímek podmanil, tak jsem z něj měla pocit, jako by ve mně nezanechal žádné větší emoce. Během sledování jsem se do postav vcítila, sledovala je, přemýšlela o nich, ale ve finále na mě vše zapůsobilo jakoby chladně. Nebrečela jsem, neměla jsem strach, necítila jsem mrazení po těle. Není to podivné? Ale vždyť divné věci se dějí pořád... (08.11.2010)

O některých filmech se holt píše hůř než o jiných. Napsat něco pořádného o Magnolii vyžaduje buď spoustu místa a spostu přípravy a času na utřídění myšlenek, nebo pouhý emocionálně vyseknutý výkřik. Zvolím to druhé. Magnolia je pro mě jedním z nejsilnějších a nejlepšíh kusů devadesátých let a krásným příkladem mixu chytré narativní techniky, říznuté postmodernou, dospělé, smyslné režie a konceptu, v rukou kompaktního, talentovaného autora a základními i komplikovanějšími emocemi nabitého příběhu s přesahem, skvěle odehraného a doprovozeného písničkovým soundtrackem, definující slovo atmosferický. 90% (13.01.2008)

Musím sa priznať, že toto ťažké trojhodinové sústo ma dostalo. Počas celého filmu som čakal, kedy sa jednotlivé časti filmu, jednotlivé príbehy spoja do jedného veľkého celku, no nedočkal som sa. To však neznamená, že som bol s finálnym výsledkom nespokojný. Naopak. Veľmi ma prekvapil, a tiež skvelé herecké výkony, v ktorých takmer nikto nezaostával. To isté o réžii, dokonalé načasovanie, strih a záver bol azda najprekvapujúcejší. 95%. (12.07.2006)

Andersonov "to-sa-proste-stáva" masterpiece. Týmto filmom si nastavil latku veľmi veľmi vysoko. Po Interview s upírom sa jedná o najlepšiu úlohu a výkon Toma Cruisa, hviezdou filmu je ale Julianne Moore, ktorej postava začína chápať, že peniaze nie sú v živote všetko a niektoré veci za ne skrátka nekúpite. Celkovo veľmi očisťujúci film, i keď určite nie pre bežného diváka. (27.12.2004)