Šípková Růženka

Nevím, co bych vám k této klasice ještě nového mohl říct. Písničky mi teda lezly na nervy, Disney to umí i líp. Ale za povšimnutí stojí podivná stavba příběhu, oproti dnešním filmům. Začátek tvoří zhruba 70% filmu, zápletka dalších 25% a finále pouze nějakých 5%. Zatímco dnes se hraje především na řešení zápletky a velké finále, při čemž je začátek sfouknut během prvních pár minut, mě tato stavba dost udivila. Ne že by tu nefungovala, ale dnešní publikum by asi zklamala. (20.05.2015)

Tak jsem napravil další disneyovský rest a v případě Sleeping Beauty ta delší doba čekání ani tolik nevadila. Pohádka je to sice jako obvykle krásně nakreslená, pro děti super, ale pro dospělého už je to horší, nuda se postupem času dostavuje čím dál častěji. Víc než o Růžence je to o třech potrhlých sudičkách. Pěkné, ale příště si to dám leda s dětma. (Blu-ray, orig.) (14.10.2017)

Viděla jsem líbivou pohádku, podle klasického mustru. V době uvedení, mohla být úchvatná. Bohužel, dnes už má dost lepších sourozenců. Sice bych týpka na bílém oři hned nezavrhovala, ale jinak nuda. Myslela jsem, že budu v rauši, ale to vážně ne. Asi nejvíc mě iritoval zpěv, který byl úúú. A víte, co je nejhorší? Jedna z těch písní mi běží už hodiny v hlavě... Určitě v tom bude nějaký podprahový signál! (17.02.2014)

16. celovečerní Disney Ráda věřím, že v původním formátu to musí být pastva pro oči, ale jestliže i poměrně neinvenční Popelka II: Splněný sen, měla pro mě větší kouzlo... není to zkrátka ono. Přičítám to přílišnému důrazu na inspiraci 14. stoletím a trojici sudiček. Se Sněhurkou nezaměnitelné, ale s první Popelkou už hodně hapruje zejména podobnost monarchy a jeho kumpána. Navíc Popelku přijímám i v té zahraniční verzi, Růženku zásadně vnímám jako zcela jinak vyprávěný příběh. (03.03.2010)

"Sleeping Beauty" hned od úvodu svádí k pozornosti díky mírným diferencím v příběhu oproti u nás známé verzi "Šípkové Růženky". Odlišnosti jako např.že Růženka se původně jmenuje Jitřenka a své známé (zde krycí) jméno získá kvůli utajení před zlou čarodějnicí, která ji přiřkla osudnou sudbu... proto také žije až do 16-ti let skrytá v lese se třemi hodnými sudičkami (chudáci rodiče bez dcery)... no a jistě zaujme i způsob skrz který se Růženka setká tváří v tvář se svým osudem - nepíchne se o růži, ale o vřeteno kolovrátku :). Už tedy jen kvůli těmto drobným maličkostem k sobě Růženka poutá oči spokojeného diváka zvědavého i u zdánlivě notoricky známého příběhu jak se to bude odvíjet dál. Musím se také zmínit o "třech sudičkách", které zde mají z mého pohledu až nežádoucně velký prostor a stávají se zde vůdčími, nepostradalelnými hybateli a tvůrci děje, vedle nichž jsou "ústřední" Růženka a princ Filip (s vyjimkou jeho heroického výkonu v závěru - podporovaného neúnavnými sudičkami) jen pasivními účastníky děje. Moc pěkně je tu podána "temná strana"; zlá čarodějnice je záporákem par excellance a její doupě s tupými pohůnky hezky evokuje sídlo Západní čarodějky ze země OZ (jsou si také ostatně dost podobné :) Ve výsledku tu tedy máme příjemně vyprávěnou pohádku prodchnutou řadou tradičních prvků, jež dávají tak mile vzpomenout klasické pohádky (ťřeba) na dobrou noc. (23.10.2005)