V moci ďábla

Asi takhle: Já jsem dost bojovný ateista. Tím zbabělým způsobem ''snad mi to bůh odpustí''. Střet víry a světského pojetí práva mi ale vadil, protože argumentace advokátky mi přišla vcelku pitomá. Já bych jí vyhodil. Stejně dost pila a nebyla vyrovnaná. Když už sledovat boj dvou směrů vnímání světa, tak prosím pro-pra-co-va-ně-ji. U tohoto případu, tak jak mi byl představen, jsem neměl problém s výběrem strany. Škoda. Na drama ze soudní síně moc posedlých slečen, na horor moc talárů. Nestihl jsem se tak ani bát ani.. dramatět. (11.04.2010)

Moje skepse vůči lehce přežitému tématu vzala za své ve chvíli, kdy se poprvé objevila Laura Linney a zdánlivě nevěrohodný záměr propojit soudní drama s horrorem začal do předkládané koncepce zapadat naprosto přirozeně a jednoduše. Ve chvíli, kdy začne být soudní linie příliš přímočará, dostaneme přesvědčivou vložku v podání kroutící se Jennifer Carpenter a když podobné výjevy přesáhnou únosnou hranici, vrátíme se k dalšímu slyšení. Navíc formulka "podle skutečných událostí" funguje i tentokrát dost spolehlivě a v průběhu tohoto svižného, ale hlavně nepředvídatelného snímku mi hlavou teologická či filozofická dilemata šrotovala v jednom kuse. Hlavně za to tedy musím Exorcismu vyseknout pořádnou poklonu, o dlouho očekávaném vyvrcholení u soudu ani nemluvě. (04.04.2006)

Mi neznámá herečka Jennifer Carpenter, zde předvedla výkon hodný velkých filmových hvězd, které se v branži pohybují již několik let. Scénu vymítání považuju za jeden z nejsilnějších filmových momentů....mrazilo mě až na dřeň. Hudba je hudební, herci hraví, děs děsivý :), takže tu máme perfektní recept na správně vychlazenou horrorovou podívanou. Ale musím si na něco postěžovat, netýká se to filmu...ale týká se to kinosálu a lidí v něm. Kurva, když du do kina, tak jdu sledovat film a ne slepičit tam se slepicema a husičkama. Fakt mě tyhle lidi dokážou maximálně nasrat (a v těchto chvílích jsem nepříčetný), tento rok se mi ještě nestalo, aby se někdo takový poblíž mě nevyskytl...no, ale to je na delší povídání, ale musel jsem to zmínit, protože tohle dokáže zkazit filmový zážitek. (01.12.2005)

Tak předně bych chtěl upozornit, že tohle není žádný horor a ani jím být nechtěl, ale to jen tak pro informaci. Podstatné je, že byste letos v kinech marně hledali tak působivé psychodrama, jakým V moci ďábla rozhodně je. Od velice dobrého scénáře(moc se mi líbil několikrát použitý pohled z obou stran), přese výborné výkony(spolehlivá Liney či Wilkinson) až po precizně použitou Youngovu hudbu(která sice asi na samostatný poslech nijak extra nezaujme), ale ve filmu funguje dokonale a podporuje celkovou atmosféru filmu, u kterého mi běhal mráz po zádech déle, než bývá v současnosti u takových filmů obvyklé. Takže ještě jednou, V moci ďábla není horor(i když u toho budete sedět jak přikovaní). Jedná se "jen" o velice syrové a sugestivní soudní drama s nějakým tím bu bu flashbackem k tomu. A já ho můžu stoprocentně doporučit, protože tenhle film je na tuty to, čemu se říká "worth the money". (25.10.2005)

Co tomuhle filmu chybí? Myslím si, že je zejména špatně postavený, a to z gruntu. Místo aby se napětí postupně stupňovalo, hrorové scény skončí dlouho před koncem, aby se zvávěr pak mohl nést v duchu suchých filmů ze soudního prostředí. Stačilo by to možná přestříhat. Poznámku "Based on tru story" nebaštím ani náhodou. A když si ji odmyslím, tak zjistím, že je to jen berlička držící film v lehkém nadprůměru. Laura Linney je slušná herečka, stejně jako Tom Wilkinnson a zasloužili si větší film. Ale budou si muset ještě počkat. (14.11.2006)