Černá Dahlia

DePalma sa vrátil tam,kde mu to vždy išlo najlepšie. Atmosféra 40. rokov je vykreslená veľmi dobre. Príbeh vyžaduje trošku pozornosti, rozuzlenie príde tesne pred koncom. Keby som to mal prirovnať k niečomu čo tu už bolo, tak je to určite taký klon filmov L.A. prísne tajné a Neúplatných. Hneď si viete spočítať či je to aj pre Vás. K dokonalosti tomu niečo chýba, ale neurazí. 60%. (11.02.2009)

Myslím, že Brian už to v živote nenakopne. Vyrobiť z takej atraktívnej témy (podanej mnohovrstvovým, žiada sa povedať epickým a opäť dobu širokospektrálne zachytávajúcim námetom Jamesa Ellroya) takýto studený, bezkrvný a v konečnom dôsledku skrz-naskrz nudný film, to už je fakt dôkaz, že Brian je starý a mal by sa na filmárčinu konečne vykašľať. Dobová atmosféra slušná, dlhé zábery fajn, niektoré kamerové fintičky pripomínajú Briana v dobrej forme, ale inak nič, nič, nič. Postavy nezaujímavé, herecké výkony buď ako z encyklopédie sterility alebo predimenzované ako z komédie (čo je hlavne v záverečnom výstupe vraha absolútne mimo). To už ma fakt viac bavila Femme Fatale, tam aspoň pobehovala Rebecca Romijn-Stamos v spodnom prádle. (25.03.2007)

De Palma se rozhodl natočit film ve stylu Neúplatných aby dokázal, že ještě nepatří do starého železa. A to se mu vydařilo. Hodně dobrá detektivka, které vévodí skvělý casting, (od Hartnetta začínají, po Fionu Shaw konče). Škoda jen, že jsem se místy trochu nudil. Ale zase na druhou stranu, těch "míst" nebylo tolik, abych nemohl dát čisté nadprůměrné hodnocení. P.S. Hilary Swank to s dlouhými vlasy fakticky sekne! (07.03.2009)

druhý De Palmův snímek, který jsem v posledních dnech viděl, bohužel podle mě nedosahuje kvalit toho předchozího... děj byl na mě lehce přeplácaný (i když na vině byla možná pozdní noční hodina, únava a pivo), rozvleklý a prostě bez jiskry... bylo to tedy hlavně koukatelné hvězdné obsazení a pár dlouhých sekvencí bez střihu, jež mě nenechávaly usnout... zklamání. 60% (02.03.2009)

Zpočátku je divák přikován k sedadlu propracovanou retro-stylizací celého filmu a se zájmem sleduje prezentaci hlavních hrdinů i úvodní minuty příběhu. Vypadá to na precizní poctu noirovým filmům staré éry se všemi požadovanými atributy: dvojice detektivů, vražda krásné dívky, blízkost hollywoodské továrny na sny, černá a bílá dáma na šachovnici příběhu, traumata z minulosti, stovky spotřebovaných cigaret atd… Úvod filmu (stejně jako trailer) slibuje stylovou svižnou místy brutální detektivní podívanou – v závěru filmu si divák není jist, zda nesleduje parodii ve stylu Mazaného Filipa. De Palma totiž absolutně nezvládnul dvě věci – ukočírovat příběh (tedy zvládnout adaptaci macatého románu Jamese McElroye) a neztratit pod tím vším retro-glancem tvář celého filmu. Ad příběh: Black Dahlia zpočátku nabírá lokace, subpříběhy a vedlejší postavy stejně vehementně jako je na konci naprosto zběsile odhazuje, čímž naprosto dekonstruuje svou příběhově – nosnou strukturu. Ad stylizace: Ve své snaze o poctu starým noirům zachází potom pan režisér tak daleko, že přebírá i všechny nešvary tehdejších děl a v roce 2006 natáčí film, ve kterém postavy nemají žádný vývoj, ve kterém donutil dobré herce přehrávat či „držet“ konstantní herecký projev, ve kterém se objeví všechna myslitelná klišé, ve kterém… který je prostě špatný a v poslední třetině dokonce neskonale protivný. (06.11.2006)