Černá Dahlia

druhý De Palmův snímek, který jsem v posledních dnech viděl, bohužel podle mě nedosahuje kvalit toho předchozího... děj byl na mě lehce přeplácaný (i když na vině byla možná pozdní noční hodina, únava a pivo), rozvleklý a prostě bez jiskry... bylo to tedy hlavně koukatelné hvězdné obsazení a pár dlouhých sekvencí bez střihu, jež mě nenechávaly usnout... zklamání. 60% (02.03.2009)

Černá Dahlia není jeden film, ale hned šest filmů v jednom: kriminálka/romance, retro pastiš na klasický Hollywood a filmy-noir, dobová výpovědi o poválečných 40kách v L.A., kde vedle mocných a dekadentních zbohatlických rodinek skomírají děvky, sérioví vrazi a další odpadlíci, dále je to exkurze do světa hvězd vykreslující jejich pomíjivý status, autobiografie autora předlohy, jíž se vypořádával se smrtí zavražděný matky, a konečně stylová podívaná poháněná neskutečně bohatým a rozkošatělým vizuálem jak z Caravaggia, která spojuje mimořádným způsobem povahu barevných a širokoúhlých spektáklů s klaustrofobním světem černobílých noirů, jinak řečeno 2.35:1 s 1.37:1. Spíše než o filmu tak můžeme mluvit o obrovský mapě, kde se každý může vydat, kamkoliv se mu zamane. Pokaždé však narazí na artisticky chladnou, technicistně manipulativní ruku Briana De Palmy, který si zakládá na tom vyprávět příběhy obrazy, což by nás ovšem nemělo vést k tomu, abychom přehlíželi výtečný scénář. ____ Umístění do 40tých let přesně mezi sentimentálně klasický Hollywood a temný film-noir se odráží i v hlavních charakterech, poněvadž horkokrevný Mr. Fire (A. Eckhart) přísluší zjevně do první éry, kdežto zádumčivější Mr. Ice (J. Hartnett) náleží už do tý druhý éry nioru. (-spoilery-) Vztah obou epoch i obou postav trochu připomíná Marxův geniální postřeh o událostech stávajících se dvakrát, jednou jako tragédie, podruhé jako fraška. To, co z pohledu Mr. Fire vypadá jako tragédie, prožívá o něco později i Mr. Ice, ale už jen jako frašku, když si začne s jeho bejvalkou a stává se stejně jako jeho kolega čím dál posedlejším případem. Odsud je také dost zřetelně patrné, komu z těch dvou je souzeno žít déle a být tak už tak začátku současně hlavní postavou. Vztah obou ovšem není nijak jednoznačný či idylický, jelikož Mr.Fire svého parťáka využil, ačkoliv ten žije pořád v domnění, že mu Mr. Fire zachránil život. Mr. Fire tím tak trochu odhaluje iluzivnost klasického Hollywoodu, kde na jednu přeplacenou hvězdu připadá desítky tisíc živořících (nenacházíme totéž například ve fotbale?), a Mr. Ice zase sice spadá do bezútěšný krajiny noiru, ale je to správnej chlap, kterého trápí výčitky viny a otázky bez odpovědí, respektive mrtvoly bez vraha. (28.07.2011)

Jestli má být Black Dahlia novodobá pocta filmům noir, tak děkuji pěkně, ale to se tedy moc nevyvedlo. Tahle nudná zamotaná patlanina by neobstála ani jako samostatná detektivka, natožpak jako výtvor, který má představovat jakési umění. Herecky hvězdně obsazené, nicméně značně nevyužité. Hartnett je solidní vypravěč, jako herec je ovšem mnohem horší a postava kterou hraje se k němu jaksi nehodí. Několik kvalitních přestřelek ano (vynikající zvuk), typicky extravagantní De Palmovy vychytávky s kamerou a nasvícením, ovšem ani to nestačí. Impotence scénáristů je značná a divák se již po několika shotech utápí v tuně jmen, které nemá šanci pobrat ani kdyby mu šlo o život. Neustále mě hryzal takový zvláštní pocit, že film tohoto typu se do současného světa už jaksi nehodí. Ač výtečně vypiplaná výprava a kulisy, pořád jsem měl pocit, že kolem postav na chodníku projede negr v mustangu s muzikou puštěnou na plný koule. (08.04.2007)

Tenhle De Palmův thriller není vůbec špatný. Jsou zde cítit jeho typické znaky a dokázal vytvořit i parádní atmosféru. Jako největší hvězdy filmu bych viděl spíš Hilary Swank a Miu Kirshner (ikdyž se na plátně mockrát neobjevila), než ostatní hlavní postavy. Obsazení Scarlett Johansson nevidím jako nejmoudřejší, ale překousl jsem to. Ve finále je Černá Dahlia povedený krimifilm, který nijak moc neohromí, ale má co do sebe. (10.07.2011)

Za dobovou atmosféru to máte za jedna, pane De Palma, pánům halí ramena baloňáky a tváře stíní krempy, dámy třímají cigarety v proklatě dlouhé špičce mezi křehkými prstíky, černé káry si to šinou po bulvárech a kouř se elegantně vine přítmím za marlowovského monologu hlavního hrdiny. Herecky rovněž víc než slušné, tak kde máme tu černou fenu zakopanou? Nejspíš v zamotaném, kostrbatém a zdlouhavém scénáři, který i ze slibného námětu nikdy nevyřešené vraždy mladé krásky udělal místo drsné noir krimi o odvrácené straně města snů nudnou a zapomenutelnou záležitost, v níž hledat souvislost a smysluplnost má asi stejnou šanci na úspěch jako pátrání po dámských záchodech v gay klubu. Navíc se i castingová agentura krapet sekla, protože Hartnett se svůj image kalifornského sunny boye snaží odvrhnout tím, že se celou dobu tváří tak zdeptaně, až to u chlapa, o kterého střídavě usilují Scarlett a Hilary, působí dost nepatřičně. Tak celkově za tři, pane De Palma, a můžete si sednout. Osobní poznámka do žákovské: fakt miluju, když je ve filmu ukázáno rozřezané a vykuchané tělo v celé své kráse, ale chlapi vyskakují z postele po sexu v nátělníkách a trenkách. A za toho trestuhodně nevyužitého Eckharta bych to viděla na dvě hodiny poškole. (03.07.2011)