Síť

Príjemne nostalgické spomínanie na časy, kedy slovo internet znelo priam magicky a kedy sa na diskete popri "programe" Wolf 3D stihol schovať aj šikovný "vírus" zaisťujúci svetovládu. Raz darmo, doba pokročila a krádež identity dnes už nezvládne kdejaký nedoštudovaný troglodyt skrz ľubovoľné PC. Alebo..? (20.01.2014)

Je to taky mix Fugitive a Enemy of the State. Tentokrat je na uteku sexy programatorka Sandra Bullock pred zlou organizaciou, ktora jej vymazala identitu a poslala na nu najomneho zabijaka. Bohuzial je to cele podane dost naivne az hlupo a bez potrebneho napätia. Väcsina filmu sa dost vlecie a dost nudi. Stopaz je fakt prestrelena. Uz aj v dobe vzniku tie technicke aspekty pôsobili dost naivne a dnes uz je to cista komedia. Ale aspon roztomilo a nostalgicky pôsobi dobova technika. Dalsim plusom je mlada a nadherna Sandra. Bohuzial sama tento tuctovy thriller neutiahne. Hlavnym ponaucenim filmu nie je to, ze je nebezpecna technika. Ale ze nie je dobre zit v tak velkej izolacii, ze nikto okrem vas nemôze dokazat vasu skutocnu identitu. Najmä ked uz aj vasa matka to ma v hlave vyluxovane do cista. 4/10. (08.10.2017)

Ještě mám v paměti ty megalomanské reklamy na tento projekt, které běželi všude od televize přes kino a lákali na nadupaný thriller ze skvělou Sandrou Bullock.Bohužel, hned ve dvou věcech tvůrci oněch upoutávek lhali, nadupaný thriller to není ani omylem a Sandra Bullock skvělá také není a nikdy nebyla. Jde jen o průměrný film, který když neuvidíte tak se vůbec nic nestane. (24.11.2004)

"V počítači je celej náš život a oni mě můžou vymazat a nikdo si toho ani nevšimne." Varování o zneužitelnosti osobních údajů na internetu přišlo poměrně včas, ale tehdy vypadalo poměrně nereálně. V době prvních pentií, 14" monitorů a 3,5" disket to prostě byla fantazie. Jenže Síť předběhla svou dobu o mnoho gigabajtů a přestože vizuálně vypadá archaicky, tak je pořád zatraceně aktuální. Pro hackery je zkrátka dnešní "chytrý" svět rájem. Jenže internet je droga, které se ani já neumím vzdát. Ale můj mobil, vysavač i mixér budou "hloupí" tak dlouho, jak to jen půjde. (11.01.2019)

Film z dětství pamatuji jako jeden z prvních filmů se "silnou ženskou hrdinkou", takže do jisté míry definoval moje předpoklady a očekávání v tomto poli a dnes tedy vyvolává jednak nostalgické vzpomínky na čas malin nezralých a zároveň i na urputnou práci ve snaze takovou sbírku klišé vytěsnit z paměti. Dál mám v poznámkách napsaných několik "nejvíc děsivých/nejsmutnějších" věcí, o kterých bych se chtěla zmínit. První je ta, že za dvacet let, co od vzniku filmu uběhlo, se to s postavením ženských postav v blockbusterech neposunulo nijak výrazně k lepšímu. Další je žánrová nevyhraněnost. Dnes film působí jako fantasy komedie odehrávající se v alternativním vesmíru, což je dané množstvím technologického pokroku, který se mezi tím udál. Ale myslím si, že i v době svého vzniku musel film víc působit spíš jako alegorie/podobenství thriller-krimi-drama. Velké množství prostoduchosti v logice příběhu totiž příliš nedovoluje navodit pocit reálnosti a strachu "může-se-to-stát-i-vám". Je to spíš abstraktní pohádka o boji s větrnými mlýny, o tom, že opravdové větrné mlýny jsou lidé kolem nás, a o nemožnosti autentických osobních činů mezi takovými lidmi. Škoda, že film trochu víc neakcentuje to, co mi dnes přijde jako nejsilnější moment Sítě. Ne to, jak někdo během pár vteřin přepíše druhému člověku život tak, že se zdá být někým jiným. Ani ne úplně to, že lidé, kteří ty údaje z obrazovek předčítají, nad nimi žádným způsobem nepochybují (Tady ve filmu jsou to policisté a lidé v nemocnici. Chápu frustraci hlavní hrdinky, která ví, že fakta jsou ve skutečnosti jiná, ale vykonavatelé svých profesí se musí spoléhat na své nástroje, ať už jdou digitální nebo ne.) Ale to, že lidé v reálném světě si fakta, která jsou jim předkládána, nedávají do kontextu s tím, co znají ze včerejška a předvčerejška... Takhle funguje mediální masáž (na mysl se krade 1984) a modelovou situaci v Síti představuje scéna z kanceláří Katedrály končící požárním poplachem, kdy kolegové a sekuriťáci na falešnou Angelu mluví jejím křestním jménem a vtipkují s ní a vůbec s ní jednají, jako by tam opravdu pracovala roky a přitom ji tam vidí asi třetí den a je to úplně jiný člověk, než by měl být. Já vím, že to je pravděpodobně jenom další chyba v nelogickém scénáři, ale když už to tam takhle je, tak to člověka zkrátka nutí takovou věc nějak interpretovat. Už tam opravdu chybí jenom scéna, ve které by přišla za svou matkou do jejího pečovatelského domu, který často a pravidelně navštěvovala posledních několik let, a tamní personál by s chováním typickým pro postavy ze skečů Monty Python policii řekl, že ji nepoznávají. Místo toho dostáváme v závěru informaci, že děsivý démon neměl žádnou identitu a tak se mu podařilo i po smrti vymknout systému, a také vtípek se symbolem pí, který je stejně úsměvný jako děsivý; zkrátka naše civilizace je odsouzena k zániku. (17.08.2015)